„Jako obyvatel Bystrce často cestuji po Kníničské autem, na motorce či kole. Člověk si přitom říká, že je to tam vážně úzké, někdy až nebezpečné. Všichni by potřebovali víc prostoru – auta na silnici i chodci a cyklisté na stezce,“ vysvětluje bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl (dříve SOCDEM) s tím, že není příjemné jet vedle nákladního vozu, který zabírá celý pruh. Právě on myšlenku nedávno nahlas vyslovil.
Kníničská slouží jako hlavní spojení právě do Bystrce, k Brněnské přehradě i do blízkých obcí. V nejužších místech mají pruhy na vytížené silnici jen 2,75 metru. Běžná šířka bývá často tři metry. Když loni silničáři Kníničskou za více než 67 milionů korun opravovali, měli v některých částech problém vozovku zúžit na jeden pruh v každém směru.
Rozšíření by se podle starosty Kratochvíla mohlo týkat více než kilometrového úseku mezi křižovatkami s ulicí Branka a s Bystrckou poblíž kamenolomu a prodejny Uni Hobby, tedy na straně směrem k Bystrci. Byť silnice není o mnoho širší ani ve druhé podobně dlouhé části až po Veslařskou. Dál k Žabovřeské už jsou připojovací a odbočovací pruhy.
Auta ve zmíněném navrženém úseku jezdí dvěma pruhy v každém směru, odděluje je pouze středová plná čára. Cyklostezka vede za zeleným pásem, který v druhé polovině trasy mizí a cestu od vozovky ohrazují betonová svodidla. Na opačné straně jsou vedle zeleně v části také nemovitosti a pak tramvajová trať.
Starosta Kratochvíl chtěl nechat prověřit, zda by šlo rozšířit silnici směrem ke kolejím. Díky tomu by se zvýšil motoristům komfort a mohla se rozšířit i stezka. K případnému rozšíření by se přistoupilo až při některé z příštích oprav.
Opravy rozbitých silnic jsou v ohrožení, chybí stovky milionů od státu |
Starostka sousedního Komína Milada Blatná (Zelení) upozorňuje, že myšlenka na rozšíření Kníničské rozhodně není nová. Záměrem se zabývaly dvě městské studie úseků Žabovřeská – Veslařská z roku 2015 a Veslařská – mimoúrovňová křižovatka Kamenolom o rok později a téhož úseku krajská studie před čtyřmi lety.
„I my máme velký zájem, aby k rozšíření Kníničské došlo. V tomhle jsme se starostou Kratochvílem zajedno, také se za to přimlouváme,“ zdůrazňuje Blatná.
Studie navrhly estakádu i zanoření
Kníničská patří hejtmanství, ve správě ji mají krajští silničáři. Na řešení dosud nebyla nalezena shoda.
„Návrhy městské studie pracují s možností zdvihu cesty při pohledu z boku o sedm metrů, což by si vynutilo estakádu o stejné výšce a možná i protihlukové stěny v poměrně úzkém údolí. Nebo jejím zanořením pod úroveň dna řeky Svratky, což by přineslo permanentní čerpání vody, jak podzemní, tak dešťové. Jedno i druhé znamená velmi vysoké náklady, v případě zanoření i provozní,“ přibližuje Petr Holeček z krajského úřadu.
„Návrhy krajské studie na úrovňové řešení jsou vyhovující z hlediska bezpečnosti, ale mají vliv na současný dopravní režim v území. Mezi silnicí a tratí byly také postaveny objekty bydlení, takže případné rozšíření silnice, zejména směrem k nim, narazí též na hlukové limity,“ upozorňuje Holeček.
Brno chystá lepší křižovatku, zatím nepracuje ani na slibovaném provizoriu |
Jinými slovy, rozšíření silnice je podle kraje možné, ale není rozhodně snadné. A potrvá to. Hejtmanství jej v krátkodobém ani střednědobém horizontu neplánuje.
„Jsme rádi, že kraj po mnoha letech našel peníze na opravu Kníničské, už byla v dezolátním stavu. Z padesátky zvýšíme rychlost na šedesát. Zřídíme úsekové měření. Díky tomu tam zajistíme bezpečnější provoz,“ míní brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Aktuálně je v Kníničské padesátka, ještě předloni platila sedmdesátka. Radary tam dají v létě, Kníničská se stane první takto hlídanou ulicí v Brně.
Přestavba křižovatky
Mezitím město společně s krajem dál chystají přestavbu nepřehledné křižovatky u kamenolomu na mimoúrovňovou, aby auta odbočující z a do Kníničské neprotínala tramvajovou trať. Příprava trvá roky a nejméně několik let ještě zabere, než se začne stavět.
Aktuálně vzniká dokumentace pro stavební řízení, což má trvat do konce roku.
Vizualizace ukazují, že oba směry na silnici oddělí zelený pás. Zda tomu tak bude i reálně, ukáže hotová dokumentace a poté výstavba. Přeměna křížení vyjde zhruba na půl miliardy, o náklady se podělí město a kraj.
