Tehdy to bylo jediné české knihkupectví v Brně. "A to víte, že to neměli lehké, ačkoliv Joža Barvič si knihkupectví otevřel na tradičním českém korze, podle kterého se pak ulice pojmenovala Česká," vypráví Marie Tichá, manželka vnuka pozdějšího spolumajitele knihkupectví Josefa Novotného.
"Několikrát prý jim třeba někdo pomazal výklad výkaly, ačkoliv Němci měli svou promenádu na dnešní Kobližné," dodává.
Dědeček jejího muže Josef Novotný nastoupil do Barvičova knihkupectví třináct let po jeho založení ve svých devatenácti letech a brzy se tu stal i vedoucím.
Podle dobových záznamů počítal totiž Joža Barvič s tím, že si šikovný mladý knihkupec vezme jeho dceru Věru a upevní se tak jejich společenství, podle kterého se v roce 1909 z firmy stalo i oficiálně knihkupectví Barvič a Novotný.
Jenže to by nesměl Josef Novotný potkat krásnou šestnáctiletou Helenku, do které se tak zakoukal, že si ji i vzal. Mezitím obchod v roce 1913 přesídlil z čísla 4 do čísla 13 v dnešní České ulici, kde tuto nejstarší brněnskou prodejnu knih najdeme dodnes. Od roku 1920 se navíc knihkupectví stalo i prodejnou Masarykovy univerzity Brno.
"Prý to bylo i proto, že majitelé knihkupectví zasponzorovali insignie Vysoké školy technické v Brně," usmívá se Marie Tichá, dnešní jednatelka společnosti Barvič a Novotný.
Komunisti Novotného pustili domů jen umřít
Za první republiky knihkupectví mělo svou pobočku na Palackého ulici v Králově Poli, a dokonce i v budově brněnského hlavního vlakového nádraží.
A to nebylo zdaleka všechno. Činorodý Josef Novotný v roce 1919 koupil celý dům v České 13 a zcela převzal firmu, u níž slíbil zachovat původní název. Stal se také vydavatelem.
V roce 1924, kdy jeho původní společník Joža Barvič v Brně zemřel, založil navíc obrazárnu a pořádal i koncerty. Vystupovaly na nich opravdu prvotřídní muzikantské osobnosti. V deníčku autogramů jeho paní Helenky se najdou například podpisy slavné pěvkyně Emmy Destinové a hrál zde i houslový virtuos Jan Kubelík.
Rodák z Velkých Karlovic, zemitý Valach Joža Barvič se do ústraní stáhl zřejmě i proto, že jeho syn Dušan, který měl být jeho nástupcem, zemřel a starší Mirko se stal úředníkem. Dcery se navíc provdaly za muže jiných profesí.
Každopádně se tak rodině původního zakladatele vyhnuly potíže, které v roce 1948 čekaly Josefa Novotného.
"Na jeho firmu byla uvalena nucená správa, Josef Novotný musel zaplatit milionářskou daň a pak ho v roce 1951 zatkli za takzvanou protistátní činnost. Domů ho babičce Heleně pustili vlastně jen proto, aby jim neumřel ve vězení. Stejně to, chudák, dlouho nevydržel a zemřel 30. června 1952," přibližuje rodinnou historii Marie Tichá.
Rodině knihkupectví vrátili až v roce 1991. Dožila se toho manželka Josefa Novotného Helena, která zemřela v roce 1994 jako čtyřiadevadesátiletá. Jako Barvič a Novotný se obchod znovu otevřel 29. února 1992.
O čtyři roky později se dočkal velké rekonstrukce ve staronovém duchu podle návrhu Františka Durdi. A rozšířil se i díky prodejní ploše ve třetím patře, zatímco nad ním jsou dodnes nájemní byty. V roce 2002 otevřelo knihkupectví obchod i na Masarykově třídě 26. Dnes provozuje též internetový obchod s knihami a hudebninami.
