Pokud stát efektivně nepomůže brněnským hudebním klubům, místní scéna nejspíš zanikne. Kvůli opatřením proti koronaviru odkládají naplánované akce, některé se zavírají úplně. Provozovatelé upozorňují, že pokud bude současný stav pokračovat, bude pro ně zcela jistě likvidační.
Proto od státu žádají kompenzaci nákladů na jejich provoz.
Zájmy hudebních klubů řeší Brněnská asociace hudebního průmyslu (BACH), která vznikla loni. Spolek sdružuje třináct provozovatelů živé hudby ve městě.
„Už v březnu jsme museli jako jedni z prvních zavřít, a tak jsme úplně přišli o jarní sezonu,“ uvedl předseda organizace a provozovatel klubu Ponava Vít Kalvoda.
Brno se už dříve snažilo klubům finančně pomoct. Dokonce jim umožnilo, aby mohly hrát aspoň v létě venku. Aktuálně to ale nevypadá, že by se situace měla zlepšit směrem k podzimním koncertům.
„Očekáváme, že do týdne nebo dvou všichni zavřeme. Pokud nám nebude pomoženo, budeme to muset zabalit,“ řekl zástupce Kabinetu Múz Martin Kozumplík.
„Nejsme naivní, nechceme proplatit ztracené zisky“
V některých evropských zemích, například ve Francii, Švédsku či Rakousku, stát fixní náklady za kluby platí, čehož chce BACH docílit i v Česku. „Potřebujeme zkrátka pomoc s placením nájmu, energií a zaměstnanců. Nejsme naivní, nechceme po státu proplatit ztracené zisky,“ vysvětluje Kozumplík.
Provozovatelé potřebují pokrýt fixní náklady, které musí platit, i když bude zavřeno, hlavně nájmy, energie a personál. Částku vyčíslují podle jarního mapování, na kterém se podílelo město Brno, na asi pět milionů korun za všechny brněnské kluby za měsíc.
V reakci na celosvětovou pandemii koronaviru připraviloMinisterstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem kultury (MK) speciální dotační program COVID – Kultura. „ Rozdělit se může až 900 milionů korun. Program sestává ze dvou výzev. První byla vyhlášena 18. srpna a všechny subjekty i OSVČ mohou své žádosti uplatňovat do 30. září 2020. Do podoby první výzvy už není možné zasahovat, doběhne tak jak je, jen se prodloužil termín podání právě do zmíněného 30. září,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.
Doplnila, že druhé kolo výzvy už je v přípravě. „Společně s MPO se snažíme o uvolnění podmínek pro tyto subjekty tak, abychom skutečně mohli rozdělit mezi potřebné subjekty celých těch 900 milionů korun. Ve druhém kole budou hudební kluby opět mezi oprávněnými žadateli. Naším cílem je rozšířit uznatelné náklady tak, aby pokryly i kontinuálně provozovanou uměleckou činnost,“ ujistila Hrušová.
BACH na jednu stranu chápe rozhodnutí vlády o omezení míst na stání na akcích. Zároveň však dodává, že takto zanikne velká část kulturního života nejen v Brně, ale v celém Česku.
Nejsme strůjci problémů, naopak zaměstnáváme lidi
„Kluby dávají kromě hudebníků práci i spoustě dalších profesí, například technikům či promotérům,“ sdělil Lukáš Stara z klubu Fléda. Když tak nebudou fungovat kluby, bude to mít negativní dopad i na zaměstnanost.
Přístup státu podle brněnských klubů pokulhává. Proto se spojily s Českou obcí hudební (ČOH) a Asociací hudebního průmyslu (AHP), aby jejich požadavky měly větší váhu.
„Nějaká jednání proběhla, ale vláda zatím všechno seškrtala,“ podotkl Stara. Problémem je podle zástupců BACH i špatně nastavený program COVID I, z něhož se zatím vyčerpalo pouze deset procent z celkových 900 milionů korun.
Provozovatelé odmítají, že by právě oni a jejich kluby měli být zodpovědní za novou vlnu šíření nákazy covid-19. Distancují se i od diskoték.
„Jsme bráni jako strůjci situace, která tady je, ale většina z nás měla od jara zavřeno, v létě se nijak masově do klubů nechodilo. Přesunuli jsme se ven a snažili se přežít a dát prostor živým kapelám, na jejichž vystoupení je fungování klubů založeno,“ řekl Oldřich Vojáček z klubu Eleven.
