Na dveře dvoupatrového domu v městské části Líšeň pravidelně zvoní sociální pracovníci. Jednou hned se sedmi sourozenci v pubertě, jindy s miminkem v náruči. A mají jediný požadavek. Aby tam děti, jejichž rodiče je týrají či berou drogy, mohly okamžitě najít azyl.
Přebírají je „tety“, které se pro ně snaží v sedmi bytech vytvořit co nejvěrnější rodinnou atmosféru. Ve středu rozsvěcovaly stromek, vařily punč a zdobily Klokánek na Vánoce. Trávit je tu bude asi dvacítka dětí. Jejich opatrovnice ale už od července nedostaly výplatu.
„Každé z nich jsem vděčná, že další den přijde do práce. Úspory docházejí. Jedna teta mě prosila, abych jí dala peníze na cestu, protože na ni už nemá. Jsme tým, i tak už ale některé kolegyně musely se slzami v očích skončit a najít si jinou práci. Také mají děti a musejí je živit,“ popsala situaci vedoucí brněnského Klokánku Sabina Prokopová. Jiní zaměstnanci mají ještě druhou práci, kde je platí.
Počet bytů pro děti se smrskl z jedenácti na sedm
Společně dělají vše pro to, aby děti žádný nedostatek nepocítily. Pomáhá jim v tom řada dárců a dobrovolníků, kteří přispívají vším od oblečení až po pořádání akcí a zážitků pro děti.
Kdy ale dvacítka zdejších zaměstnanců znovu dostane výplaty, jim vedení říct neumí. Zařízení zřizuje Fond ohrožených dětí, který síť Klokánků provozuje po celé republice.
Kvůli více než stomilionovému dluhu se ovšem organizace letos ocitla před krachem. Ten se na podzim podařilo odvrátit (více jsme psali zde).
Fondu přestala šéfovat Marie Vodičková, která ho před čtvrt stoletím zakládala. Nové vedení začalo masivně spořit, což vedlo i k uzavření některých poboček. Klokánků bylo ještě letos v lednu 28, do roku 2016 jich nevstoupí ani dvě desítky.
V Brně se smrskl počet bytů pro děti z jedenácti na sedm. Na výplaty ale přesto zatím nezbylo. Fond peníze směroval na věci, které akutně ohrožují existenci zařízení - na vyjednané splátkové kalendáře kvůli dluhům na sociálním a zdravotním pojištění či zaplacení daní.
Peníze z kraje na platy nejdou
Díky tomu oficiálně Klokánek získal potvrzení o bezdlužnosti a znovu dosáhne na krajské dotace. Jihomoravští radní tak zařízení na podzim poslali půl milionu korun. Ani to však problém s platy neřeší.
„S ohledem na situaci, která zde panuje, jsme chtěli, aby se děti měly jak zabavit. Takže ta částka jde na konkrétní projekt aktivit v líšeňském Klokánku,“ uvedl náměstek hejtmana Marek Šlapal (ČSSD).
Dvacetimilionovou dotaci síti Klokánků v létě naopak zamítla vláda. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové by její udělení bylo nespravedlivé k dalším podobným organizacím.
Život v brněnském Klokánku ale i přes tahanice o peníze díky snaze opatrovnic pokračuje jakoby nic. Kdo by čekal, že ohrožené děti budou zakřiknutě sedět v pokojích, mýlil by se.
Budovou i ve středu zněl smích, děti si hrály a sledovaly rozsvícení stromku na zahradě, které pro ně bylo překvapením. Některé z nich poprvé pekly cukroví.
I přes svůj nízký věk za sebou mnohdy mají smutné osudy. Nejznámější je kuřimská kauza. Nahrávka z domácí chůvičky v roce 2007 odhalila, že Klára Mauerová týrá svého syna. Tehdy osmiletý Ondřej, jeho starší bratr Jakub a další žena, která se vydávala za třináctiletou Annu, skončili právě v brněnském zařízení, které tehdy fungovalo pár měsíců (o kauze jsme přehledně informovali zde).
Pobyt? Týdny i několik měsíců
Od té doby ale v jediném Klokánku v kraji žily desítky dětí z celé republiky. Některé z nich přicházejí týdny nemyté a se stopami po násilí. Dokáže je zaskočit i pěna ve vaně nebo kouřící hrnek čaje, s nimiž se předtím nesetkaly.
„Měli jsme tady skupinku tří bráchů od jedenácti do patnácti. Neustále utíkali na matčin statek určený k demolici. Kradli, lhali, nevěděli, co je to chodit do školy. Když potom odjížděli, děkovali za naši péči a říkali, že nezapomenou. Bylo to úžasné,“ popsala vedoucí zařízení.
Některé děti zde tráví několik týdnů, než se situace doma urovná. Jiné i měsíce. Zda se alespoň na Vánoce podívají domů, mnohé z nich nebudou tušit do poslední chvíle. „Stává se, že rodiče zavolají a návštěvu odřeknou, nebo se ani neozvou a pro děti si nepřijedou,“ dodala Prokopová.
