Zatímco dříve byly do statistik zahrnovány pouze laboratorně potvrzené případy, nyní se hlásí i případy suspektní, tedy takové, u nichž lékař na základě příznaků považuje boreliózu za pravděpodobnou.
„Typicky jde například o pacienty s charakteristickou červenou skvrnou po přisátí klíštěte, přestože výsledky vyšetření ještě nejsou k dispozici nebo nejsou jednoznačné,“ vysvětluje Radka Boháčová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje. Nový systém začal fungovat od loňského července v souvislosti s digitalizací hlášení infekčních onemocnění.
Jiná situace je u klíšťové encefalitidy. Té hygienici letos zaznamenali deset případů, loni jich bylo za stejné období třináct. „Hlášení klíšťové encefalitidy se vždy opírá o laboratorní potvrzení infekce, proto u této diagnózy změnu v počtu hlášení onemocnění nepozorujeme,“ doplňuje Boháčová.
Hlaste klíšťata, žádají vědci veřejnost. Zaskočilo je, kolik jich žije v zahradách |
To potvrzuje také primářka z infekční kliniky Fakultní nemocnice Brno Radana Pořízková, která upozorňuje, že se nemoc často nevyhýbá ani mladým lidem.
„Dříve jí opravdu trpěli hlavně senioři nebo polymorbidní pacienti (lidé trpící více chronickými nemocemi, pozn. red.), v posledních letech zaznamenáváme nárůst i u mladých. Doporučuji proto nechat se naočkovat, aby tomuto onemocnění předcházeli,“ vysvětluje.
Příznaky encefalitidy se mohou objevit zhruba za dva až čtyři týdny po přisátí klíštěte. Mnohdy si toho pacienti vůbec nevšimnou. Projevují se ve dvou fázích.
„V první virus koluje v krvi a způsobuje příznaky, které se podobají chřipce. Následuje klidné období, kdy pacient nepociťuje žádné potíže. Nicméně ve druhé fázi nemoc zasáhne centrální nervový systém a začnou se objevovat poruchy vědomí, paměti, polykání nebo hybnosti. Následky jsou často trvalé a podstatně ovlivní kvalitu života,“ varuje lékařka.
Riziková přehrada
Pokud pacienti uvedou místo nákazy, více než polovina případů boreliózy připadá na Brno a jeho okolí. Zbývající se týkají dalších částí kraje, případně jiných regionů republiky. U klíšťové encefalitidy hygienici nejčastěji evidují nákazu v tradičních rizikových lokalitách v okolí Brněnské přehrady, ale také na Vysočině nebo na Šumpersku.
Klíšťata přitom zdaleka nežijí jen v lesích. Setkat se s nimi lze také v parcích, na zahradách, kolem chat a chalup nebo ve vysoké trávě podél vodních toků a nádrží. Odborníci upozorňují, že jejich výskyt ve městech není výjimkou.
„Vysoké teploty a sucho klíšťata nezabijí. Nutí je ale zkrátit dobu, kdy aktivně vyčkávají na hostitele. Schovávají se v rostlinném opadu, kde mají dostatek vlhkosti, a aktivnější bývají znovu po deštích nebo na podzim,“ podotýká k reakci parazitů na současné počasí Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd ČR, který se dlouhodobě zabývá výzkumem klíšťaty přenášených onemocnění.
Klíšťata letos útočí už od března
Podle virologa se zároveň v posledních letech mění průběh celé sezony. „Již několikátý rok po sobě pozorujeme, že sezonní aktivita klíšťat začíná velmi brzy na jaře. Data z projektu Klíšťata ve městě tento trend potvrzují,“ říká Hönig.
Na základě údajů ze zmíněného projektu letos lidé hlásili první přisátá klíšťata už začátkem března. Naopak letní pokles jejich aktivity přichází kvůli častějším obdobím horka a sucha dříve než v minulosti.
Klíšťata navíc nejsou během dne aktivní stále stejně. Na jaře, kdy ještě není takové teplo, bývají nejaktivnější kolem poledne. V letních měsících naopak kvůli vysokým teplotám nejčastěji číhají ráno, dopoledne nebo večer.
Přestože se většina lidí při pobytu v lese chrání, odborníci doporučují opatrnost i v městské zeleni nebo na vlastní zahradě. Rizika přisátí se lze vyvarovat vhodným oblečením, použitím repelentu nebo vyhýbáním se hustě zarostlým místům.
Klíšťovou encefalitidou se mohou nakazit i očkovaní. Netuší, že nejsou chránění |
Zásadní je především důkladná kontrola celého těla po návratu domů. Přisáté klíště by měl člověk co nejdříve odstranit a v následujících týdnech pečlivě sledovat případné změny svého zdravotního stavu.
„Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě a řada pacientů si po prodělaném onemocnění nese dlouhodobé následky. Očkování je proto nejúčinnější cestou, jak riziko závažného průběhu choroby výrazně snížit,“ uzavírá Hönig.
Virus klíšťové encefalitidy má slabá místaVirus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy dokonale uspořádaný, jak dosud vědci předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv či vakcín. Studii publikoval časopis Science Advances. Pomocí kryoelektronové mikroskopie a elektronové tomografie vědci pozorovali tisíce virových částic klíšťové encefalitidy. Zjistili, že mnoho z nich se od ideálního modelu výrazně odchyluje. „V učebnicích bývají flaviviry zobrazovány jako dokonale symetrické částice. Naše data ale ukazují, že řada nezralých i zralých virových částic obsahuje odhalená místa, kde chybí část proteinového obalu. Právě tyto nedokonalosti nám pomohly lépe pochopit, jak se viry sestavují a zrají,“ uvedl Tibor Füzik z CEITEC. Pokud část viru není zcela pokryta, otevírá to prostor pro molekuly, které imunitní systém využívá k rozpoznání a zneškodnění virů. Nový objev tak pomáhá vysvětlit, proč mohou některé protilátky virus účinně neutralizovat, přestože jejich cílová místa byla dosud považována za nepřístupná. „Domníváme se, že podobná pravidla skládání a zrání mohou platit i pro další flaviviry, jako jsou viry dengue, Zika nebo žlutá zimnice, které každoročně způsobují miliony infekcí po celém světě,“ doplnil vedoucí výzkumné skupiny Pavel Plevka. Na výzkumu se podílely vědecké týmy z Univerzity v Helsinkách a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (ČTK) |
