Pátek 10. července 2020, svátek má Libuše, Amálie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 10. července 2020 Libuše, Amálie

Experti na věži v Lanžhotě zjišťují, jak připravit les na změnu klimatu

  10:42aktualizováno  10:42
Hluboko do útrob lužního lesa u Lanžhota na Břeclavsku pravidelně míří vědci. Přístroje nad lesem jim pomáhají předpovědět, jak příroda zareaguje na klima, které tu bude třeba za sto let.

Věž, která se tyčí nad lužním lesem v Lanžhotě, je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku. | foto: archiv Mariana Pavelky

Co s lesem udělají suchá léta? Jak budou stromy „pracovat“ za další desítky let? Co pro ně znamená oteplování? Tyto a mnohé další otázky pomáhá vědcům zodpovědět 48 metrů vysoká věž, která se tyčí vysoko nad korunami stromů lužního lesa v Lanžhotě na Břeclavsku. Je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku.

Na samotném vrcholu stožáru se nachází takzvaný eddy-kovarianční systém, který dvacetkrát za sekundu zjišťuje proudění vzduchu a koncentrace oxidu uhličitého, vodní páry a dalších skleníkových plynů. Z těchto měření pak vypočítá pro každou půlhodinu, kolik daného skleníkového plynu odchází z ekosystému lužního lesa do atmosféry. A naopak kolik jej ekosystém z atmosféry přijímá.

Další přístroje každou minutu snímají hodnoty slunečního záření, množství srážek, teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách či půdy v několika hloubkách a výšku hladiny podzemní vody. Speciální senzor pozná, kdy se na listech objeví rosa či vrstvička vody z mlhy. Z obrovského množství dat vědci vypozorují, jak meteorologické podmínky ovlivňují fotosyntézu lesa.

Fotogalerie

„Tím, že spalujeme fosilní paliva, vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny - zejména oxid uhličitý. Zesilujeme tak skleníkový efekt atmosféry. Měli bychom se tedy snažit oxid uhličitý i nějakým způsobem odčerpávat. Průmyslově to zatím neumíme, ale umí to příroda, a to díky fotosyntéze. Když mají rostliny vhodné podmínky, fotosyntetizují, přijímají oxid uhličitý z atmosféry a rostou. Naším cílem je popsat, kdy se jim to daří nejlépe,“ vysvětluje Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky - CzechGlobe.

Dlouhodobá pozorování a analýzy odborníkům pomohou najít závislosti mezi měnícím se klimatem a chováním lesa. Díky tomu mohou určit, jak se příroda vyvine s ohledem na změny, jež předpovídají klimatické modely - třeba na narůstající průměrnou teplotu či úbytek srážek.

Budou tak umět říci, jak les zareaguje na klima, které tu bude třeba za padesát či sto let. Své poznatky pak převedou do doporučení, jak se o ten který ekosystém starat. Zkrátka jak les „vychovávat“ či jaké v něm pěstovat dřeviny.

Po boku Švýcarska či Norska

Podobných pozorovacích stanic je v Česku několik. Třeba na Bílém Kříži v Beskydech, ve Štítné v Bílých Karpatech, u Rájce-Jestřebí, v Křešíně u Pacova a Domanínku na Českomoravské vrchovině. Vždy v jiném prostředí – na louce, v různých druzích lesa, na poli, na mokřadu.

Výsledky pomohou vědcům najít způsoby obhospodařování, jež podpoří schopnost ekosystémů přijímat oxid uhličitý z atmosféry. Zbrzdí tak nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a tím i nastupující klimatickou změnu.

Čeští vědci na úkol nejsou sami. Měřicí stanice vyrostly po celé Evropě v rámci mezinárodního výzkumného projektu ICOS (Integrated Carbon Observation System).

Sledovacích stanovišť je víc než stovka ve dvanácti zemích. Třeba Švýcarsko monitoruje tok skleníkových plynů na vrcholku hor, Německo z pozorovací lodě hlídá oceánské ekosystémy, Norsko zase věčně zmrzlou půdu - permafrost.

„Před vznikem projektu si každá země výzkumy změn klimatu řešila víceméně sama. Každý měl svůj způsob měření, vlastní konfiguraci přístrojů i metodiku analýzy dat a interpretace výsledků. To představuje problém ve chvíli, kdy chceme dělat globální analýzu v rámci celé Evropy, či dokonce světa. Odlišnost postupů každé země znamená vyšší míru nejistoty výsledků. ICOS je snahou - a už dnes mohu říci, že úspěšnou - o standardizaci měření,“ vysvětluje Pavelka.

Všechny stanice po celé Evropě, které jsou do projektu zapojené, používají identické přístroje a data zpracovávají stejným způsobem. „To je obrovská síla tohoto projektu,“ má jasno vědec.

Projekt ICOS má měřit pohyb skleníkových plynů nejméně dvacet let. Jen tak dokážou experti postihnout klimatické změny a s vysokou přesností předpovědět, co způsobí. Jejich analýzy pomohou zlepšit péči o konkrétní lesní ekosystémy, ale využitelné budou i v zemědělství.

  • Nejčtenější

V Brně smetla řidička cyklistu, škoda na kole je 300 tisíc

Nepozorná řidička srazila v Brně cyklistu, který se vážně zranil a byl odvezen do nemocnice. Muž jel bez helmy. Škoda...

Brno je potvrzeným vlastníkem děsivého podchodu, teď zatočí se stánkaři

Konec letitého sporu o podchod pod nádražím v Brně se blíží. Jako majitel je už v katastru zapsané město, které chce z...

U Brna začala další velká uzavírka, tvoří se kilometrové kolony

Silničáři začali v sobotu opravovat povrch vytížené křižovatky poblíž kuřimské věznice. Téměř dva týdny se po ní bude...

Srazil dítě a z místa ujel. Policie v Brně hledá svědky a zkoumá kamery

Řidič osobního auta značky Peugeot 508 srazil v Brně dítě a ujel. Chlapec skončil v péči záchranářů a v nemocnici....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zraněný školák z havarovaného auta šel bez boty pro pomoc, viděl to ve filmu

Osmiletý Adam Felkl letos v červnu zachránil svého kamaráda i jeho maminku poté, co jejich auto havarovalo. Sám se z...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Plot půlící oblíbenou vranovskou pláž je pryč, turisté mohou volně k vodě

Kovový plot dělící vranovskou pláž, který patnáct let bránil svobodnému přístupu k vodě, padl. Povodí Moravy k tomu...

Na mikulovský zámek se provdala Perchta, Napoleon v něm roztrhal pohovku

Když se na zámku v Mikulově na Břeclavsku konají kostýmované noční prohlídky, jednou z jejich hlavních postav je bílá...

Celníci zabavovali padělky na tržnici u hranic, originály by stály miliony

Přes 1 600 kusů padělků známých značek oblečení, kabelek či parfémů objevili jihomoravští celníci při kontrole asijské...

Vodáci žádají informace o upouštění přehrad. Nedávají pozor, zní z Povodí

Vody v řekách je letos hodně. A když ještě vodohospodáři pošlou další, může jít o život. Vodáci by uvítali „echo“ o...

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...