Experti na věži v Lanžhotě zjišťují, jak připravit les na změnu klimatu

  10:42aktualizováno  10:42
Hluboko do útrob lužního lesa u Lanžhota na Břeclavsku pravidelně míří vědci. Přístroje nad lesem jim pomáhají předpovědět, jak příroda zareaguje na klima, které tu bude třeba za sto let.

Věž, která se tyčí nad lužním lesem v Lanžhotě, je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku. | foto: archiv Mariana Pavelky

Co s lesem udělají suchá léta? Jak budou stromy „pracovat“ za další desítky let? Co pro ně znamená oteplování? Tyto a mnohé další otázky pomáhá vědcům zodpovědět 48 metrů vysoká věž, která se tyčí vysoko nad korunami stromů lužního lesa v Lanžhotě na Břeclavsku. Je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku.

Na samotném vrcholu stožáru se nachází takzvaný eddy-kovarianční systém, který dvacetkrát za sekundu zjišťuje proudění vzduchu a koncentrace oxidu uhličitého, vodní páry a dalších skleníkových plynů. Z těchto měření pak vypočítá pro každou půlhodinu, kolik daného skleníkového plynu odchází z ekosystému lužního lesa do atmosféry. A naopak kolik jej ekosystém z atmosféry přijímá.

Další přístroje každou minutu snímají hodnoty slunečního záření, množství srážek, teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách či půdy v několika hloubkách a výšku hladiny podzemní vody. Speciální senzor pozná, kdy se na listech objeví rosa či vrstvička vody z mlhy. Z obrovského množství dat vědci vypozorují, jak meteorologické podmínky ovlivňují fotosyntézu lesa.

Fotogalerie

„Tím, že spalujeme fosilní paliva, vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny - zejména oxid uhličitý. Zesilujeme tak skleníkový efekt atmosféry. Měli bychom se tedy snažit oxid uhličitý i nějakým způsobem odčerpávat. Průmyslově to zatím neumíme, ale umí to příroda, a to díky fotosyntéze. Když mají rostliny vhodné podmínky, fotosyntetizují, přijímají oxid uhličitý z atmosféry a rostou. Naším cílem je popsat, kdy se jim to daří nejlépe,“ vysvětluje Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky - CzechGlobe.

Dlouhodobá pozorování a analýzy odborníkům pomohou najít závislosti mezi měnícím se klimatem a chováním lesa. Díky tomu mohou určit, jak se příroda vyvine s ohledem na změny, jež předpovídají klimatické modely - třeba na narůstající průměrnou teplotu či úbytek srážek.

Budou tak umět říci, jak les zareaguje na klima, které tu bude třeba za padesát či sto let. Své poznatky pak převedou do doporučení, jak se o ten který ekosystém starat. Zkrátka jak les „vychovávat“ či jaké v něm pěstovat dřeviny.

Po boku Švýcarska či Norska

Podobných pozorovacích stanic je v Česku několik. Třeba na Bílém Kříži v Beskydech, ve Štítné v Bílých Karpatech, u Rájce-Jestřebí, v Křešíně u Pacova a Domanínku na Českomoravské vrchovině. Vždy v jiném prostředí – na louce, v různých druzích lesa, na poli, na mokřadu.

Výsledky pomohou vědcům najít způsoby obhospodařování, jež podpoří schopnost ekosystémů přijímat oxid uhličitý z atmosféry. Zbrzdí tak nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a tím i nastupující klimatickou změnu.

Čeští vědci na úkol nejsou sami. Měřicí stanice vyrostly po celé Evropě v rámci mezinárodního výzkumného projektu ICOS (Integrated Carbon Observation System).

Sledovacích stanovišť je víc než stovka ve dvanácti zemích. Třeba Švýcarsko monitoruje tok skleníkových plynů na vrcholku hor, Německo z pozorovací lodě hlídá oceánské ekosystémy, Norsko zase věčně zmrzlou půdu - permafrost.

„Před vznikem projektu si každá země výzkumy změn klimatu řešila víceméně sama. Každý měl svůj způsob měření, vlastní konfiguraci přístrojů i metodiku analýzy dat a interpretace výsledků. To představuje problém ve chvíli, kdy chceme dělat globální analýzu v rámci celé Evropy, či dokonce světa. Odlišnost postupů každé země znamená vyšší míru nejistoty výsledků. ICOS je snahou - a už dnes mohu říci, že úspěšnou - o standardizaci měření,“ vysvětluje Pavelka.

Všechny stanice po celé Evropě, které jsou do projektu zapojené, používají identické přístroje a data zpracovávají stejným způsobem. „To je obrovská síla tohoto projektu,“ má jasno vědec.

Projekt ICOS má měřit pohyb skleníkových plynů nejméně dvacet let. Jen tak dokážou experti postihnout klimatické změny a s vysokou přesností předpovědět, co způsobí. Jejich analýzy pomohou zlepšit péči o konkrétní lesní ekosystémy, ale využitelné budou i v zemědělství.

Nejčtenější

Staal gratuloval Nečasovi: Za rok budeme v Carolině slavit Stanley Cup

Martin Nečas (vpravo) slaví se spoluhráči ze Charlotte triumf v Calder Cupu.

Mise s názvem AHL 2018/19 došla v případě hokejisty Martina Nečase svého naplnění. Bývalý útočník Komety Brno pomohl...

Malý loft zaplnil industriální styl, který zjemnily prvky etna

Kovové schodiště, vyrobené na míru, vede do otevřené ložnice na galerii....

Pojďme se podívat do jednoho brněnského loftového bytu. Designérka Pavlína Lipková v něm zajímavě zkombinovala...

VIDEO: Zloděj vláčel prodavačku po zemi, chytili ho kolemjdoucí

Kolemjdoucí chytili zloděje, který vláčel prodavačku

Několik metrů vláčel zloděj v Brně po zemi prodavačku, která se mu snažila zabránit v krádeži kabelky. Násilníkovi se...

Pytle u kontejnerů bzučely, byly v nich plástve i se včelami

Ke kontejnerům v brněnských Žabovřeskách někdo pohodil pytle s plástvemi a...

Silné bzučení a velký počet poletujících včel vystrašil obyvatele, kteří šli v pondělí dopoledne vyhodit odpadky v...

Muž v Brně nahlásil řádění výrostků, byly to ženy halící stromy do deček

Ženy v kapucích zahalovaly stromky do deček

K zahalené dvojici, která se podezřele pohybovala kolem mladých stromků na náměstí, vyráželi brněnští strážníci. Obavy...

Další z rubriky

V Moravě plaval mrtvý muž, viděli ho u Hodonína a má tetování v azbuce

Policisté pátrají po totožnosti mrtvého muže, který byl nalezen v řece Moravě....

Čeští a slovenští policisté marně zjišťují, kdo byl muž, kterého na začátku června vyplavila řeka Morava. Zveřejnili...

Snahou je, aby lékaři mohli operaci naplánovat v mobilu, říká biomechanik

Pětatřicetiletý Petr Marcián se biomechanikou na Fakultě strojního inženýrství...

Zkoumají lidské tělo, ale nejsou doktoři. Spíš strojaři, kteří pomocí výpočtového modelování tvoří detailní modely...

Za fiktivní vývozy odpadu na Vyškovsku čelí obvinění tři muži a firma

Ilustrační snímek

Společnost Respono, jež sváží odpad ze stovky obcí na Vyškovsku, podle policie proplácela faktury za odpad, který na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz