Neděle 29. listopadu 2020, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. listopadu 2020 Zina

Experti na věži v Lanžhotě zjišťují, jak připravit les na změnu klimatu

  10:42
Hluboko do útrob lužního lesa u Lanžhota na Břeclavsku pravidelně míří vědci. Přístroje nad lesem jim pomáhají předpovědět, jak příroda zareaguje na klima, které tu bude třeba za sto let.

Věž, která se tyčí nad lužním lesem v Lanžhotě, je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku. | foto: archiv Mariana Pavelky

Co s lesem udělají suchá léta? Jak budou stromy „pracovat“ za další desítky let? Co pro ně znamená oteplování? Tyto a mnohé další otázky pomáhá vědcům zodpovědět 48 metrů vysoká věž, která se tyčí vysoko nad korunami stromů lužního lesa v Lanžhotě na Břeclavsku. Je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku.

Na samotném vrcholu stožáru se nachází takzvaný eddy-kovarianční systém, který dvacetkrát za sekundu zjišťuje proudění vzduchu a koncentrace oxidu uhličitého, vodní páry a dalších skleníkových plynů. Z těchto měření pak vypočítá pro každou půlhodinu, kolik daného skleníkového plynu odchází z ekosystému lužního lesa do atmosféry. A naopak kolik jej ekosystém z atmosféry přijímá.

Další přístroje každou minutu snímají hodnoty slunečního záření, množství srážek, teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách či půdy v několika hloubkách a výšku hladiny podzemní vody. Speciální senzor pozná, kdy se na listech objeví rosa či vrstvička vody z mlhy. Z obrovského množství dat vědci vypozorují, jak meteorologické podmínky ovlivňují fotosyntézu lesa.

Fotogalerie

„Tím, že spalujeme fosilní paliva, vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny - zejména oxid uhličitý. Zesilujeme tak skleníkový efekt atmosféry. Měli bychom se tedy snažit oxid uhličitý i nějakým způsobem odčerpávat. Průmyslově to zatím neumíme, ale umí to příroda, a to díky fotosyntéze. Když mají rostliny vhodné podmínky, fotosyntetizují, přijímají oxid uhličitý z atmosféry a rostou. Naším cílem je popsat, kdy se jim to daří nejlépe,“ vysvětluje Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky - CzechGlobe.

Dlouhodobá pozorování a analýzy odborníkům pomohou najít závislosti mezi měnícím se klimatem a chováním lesa. Díky tomu mohou určit, jak se příroda vyvine s ohledem na změny, jež předpovídají klimatické modely - třeba na narůstající průměrnou teplotu či úbytek srážek.

Budou tak umět říci, jak les zareaguje na klima, které tu bude třeba za padesát či sto let. Své poznatky pak převedou do doporučení, jak se o ten který ekosystém starat. Zkrátka jak les „vychovávat“ či jaké v něm pěstovat dřeviny.

Po boku Švýcarska či Norska

Podobných pozorovacích stanic je v Česku několik. Třeba na Bílém Kříži v Beskydech, ve Štítné v Bílých Karpatech, u Rájce-Jestřebí, v Křešíně u Pacova a Domanínku na Českomoravské vrchovině. Vždy v jiném prostředí – na louce, v různých druzích lesa, na poli, na mokřadu.

Výsledky pomohou vědcům najít způsoby obhospodařování, jež podpoří schopnost ekosystémů přijímat oxid uhličitý z atmosféry. Zbrzdí tak nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a tím i nastupující klimatickou změnu.

Čeští vědci na úkol nejsou sami. Měřicí stanice vyrostly po celé Evropě v rámci mezinárodního výzkumného projektu ICOS (Integrated Carbon Observation System).

Sledovacích stanovišť je víc než stovka ve dvanácti zemích. Třeba Švýcarsko monitoruje tok skleníkových plynů na vrcholku hor, Německo z pozorovací lodě hlídá oceánské ekosystémy, Norsko zase věčně zmrzlou půdu - permafrost.

„Před vznikem projektu si každá země výzkumy změn klimatu řešila víceméně sama. Každý měl svůj způsob měření, vlastní konfiguraci přístrojů i metodiku analýzy dat a interpretace výsledků. To představuje problém ve chvíli, kdy chceme dělat globální analýzu v rámci celé Evropy, či dokonce světa. Odlišnost postupů každé země znamená vyšší míru nejistoty výsledků. ICOS je snahou - a už dnes mohu říci, že úspěšnou - o standardizaci měření,“ vysvětluje Pavelka.

Všechny stanice po celé Evropě, které jsou do projektu zapojené, používají identické přístroje a data zpracovávají stejným způsobem. „To je obrovská síla tohoto projektu,“ má jasno vědec.

Projekt ICOS má měřit pohyb skleníkových plynů nejméně dvacet let. Jen tak dokážou experti postihnout klimatické změny a s vysokou přesností předpovědět, co způsobí. Jejich analýzy pomohou zlepšit péči o konkrétní lesní ekosystémy, ale využitelné budou i v zemědělství.

  • Nejčtenější

Žena s pomocí partnera porodila v autě, její slova dojala operátorku záchranky

Za dramatických okolností se stali rodiči partneři z jižní Moravy, kteří nestihli dojet do porodnice. Jejich dcera tak...

Boty se srolují do kapsy. Firma z Brna proráží s nápadem v USA i Kuvajtu

Brněnská značka Skinners uspěla s unikátním hybridem mezi ponožkou a botou pro sport i běžné chození. Za čtyři roky...

Žena s pozemky zemřela v Osvětimi. Stát marně hledá příbuzné kvůli stavbě D55

Premium Pozemky po obětech holokaustu brání malým projektům i obřím stavbám. Desítky tisíc jsou jich na Břeclavsku a...

Miliardář pro Zbrojovku? Prodej brněnského fotbalového klubu neklapl

Premium Brněnský fotbal minula velká šance postavit se na nohy. Vizi, jak na to, má průmyslník Igor Fait. Jenže se s majitelem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vlaky mezi Brnem a Prahou na rok zastaví oprava trati, cesta potrvá déle

Tisíce cestujících denně svezou vlaky na koridoru mezi Brnem a Českou Třebovou. Napřesrok však cestování na této trati...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

  • Další z rubriky

Muž střílel při vloupání do firmy poblíž Vídně, chytili ho na Břeclavsku

Na hraničním přechodu Poštorná - Reintal na Břeclavsku zadrželi policisté muže, který je podezřelý, že se vloupal do...

Na Moravu a její tradice nedá dopustit, do MasterChefa přišla i v kroji

Vybojovala si titul sedmé nejlepší amatérské kuchařky v soutěži MasterChef Česko. Viktorie Hrazdílková z Kyjova na jihu...

Oprava mostu na tahu k Vídni finišuje, okolní silnice jsou ale zničené

Dlouho očekávané zprovoznění opravovaného mostu přes novomlýnské nádrže na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov se...

VIDEO: Ovce v mandloňových sadech roztrhali psi, naposledy dalmatini

Terčem volně pobíhajících psů se staly ovce, které se pasou v okolí mandloňových sadů a rybníků v Hustopečích na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...