Ohrožené podle Viléma Jurka mohou být hustopečské mandloňové sady i další lokality v okolí Pohořelic na Brněnsku, na Břeclavsku nebo Znojemsku.
„Situace s invazivní klejichou je na Moravě patrně horší než minulý rok,“ varuje Jurek, který pracuje jako odborný terénní pracovník projektu LIFE SouthMoravia a LIFE Sub-pannonic. Společně se svými kolegy z Českého svazu ochránců přírody Onyx, kteří projekt řídí, na nebezpečí šíření klejichy hedvábné na moravských lokalitách loni upozornil.
Problém podle jeho výkladu vzniká, když klejicha hedvábná ovládne plochy jako okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady či pole. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků se dokáže rozšiřovat.
Útočníci z podrážek. Turisté zavlekli do Česka exotický plevel |
Na jižní Moravě jsou v jeho očích v nebezpečí nejen hustopečské mandloňové sady, ale také další lokality včetně Čejkovicka nebo Znojemska. „Momentálně se pohybujeme v čase tři čtvrtě na dvanáct,“ řekl.
Jurek je přesvědčen, že vzdor dostatečnému množství informací se problém s klejichou řeší nesystematicky. „Místa s klejichou, která se v dobré víře letos pokosila bez použití herbicidu, na který nejsou peníze, masivně zarůstají novými výmladky. Týden po seči nacházíme už dvaceticentimetrové výhonky. Na řadě míst má klejicha téměř metr a jde do květu. Při prvních kontrolách jsme objevili nová ohniska, často od několika desítek metrů čtverečních až po hektarové plochy,“ líčí.
„Od pohromy, se kterou bojují kolegové v Maďarsku, nás dělí zhruba dva až tři roky, kdy problém začne být teprve neudržitelný. Modelovým příkladem mohou být mandloňové sady v Hustopečích, které začnou masivně zarůstat porosty klejichy,“ uvádí Jurek.
Vyřešit situaci by podle jeho mínění mohl koordinovaný zásah, provedený naráz tak, aby zlikvidoval ohniska výskytu klejichy hedvábné. „Všechny subjekty musí táhnout za jeden provaz – vlastníci pozemků musí souhlasit se zásahy, kraj musí vyčlenit finance na likvidaci, obce a města musí reflektovat výskyt klejichy a být v součinnosti s krajským úřadem,“ vypočítal.
Listy má klejicha hedvábná podobné fíkusu, a to vnějškem i vnitřní strukturou. Celá rostlina takzvaně mléčí a uvolňuje lepkavou látku podobnou latexu.
Až metr a půl vysoká klejicha hedvábná pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy se dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Od roku 2017 je na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků.
Projekt ČSOP Onyx v rámci projektů LIFE zlikvidoval klejichu v chráněných územích – přírodní památka Bílý kopec u Čejče a přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova. Na další ohniska nebyly v rámci projektu peníze a následkem toho se šíří dál.
3. května 2023 |
