Předpokládají, že v budoucích výzkumech rozkryjí další části osady. „Dohromady jsme v lokalitě Záhoří v kuřimském katastru strávili asi měsíc, na přelomu března a dubna. Bylo to komplikovanější než obvykle, na místo jsme si dováželi dezinfekci a vodu na oplachování,“ vylíčil Michal Přichystal z Ústavu archeologické památkové péče v Brně, který záchranný průzkum pokračující i v době nouzového stavu vedl.
V Záhoří se staví rozsáhlé sídliště. Pod povrchem však z minulosti zůstaly důkazy o životě lidí z kultury zvoncových pohárů i Keltů.
„Prozkoumali jsme asi 121 zahloubených objektů. Nejstarší z nich reprezentují pozůstatky osady nositelů kultury se zvoncovitými poháry z pozdní doby kamenné, tedy asi 2 500 let před naším letopočtem. Ale z dřívějších výzkumů víme, že osady se na území dnešní Kuřimi zakládaly už dříve, a to na začátku doby kamenné,“ řekl Přichystal.
Archeologové objevili hlavně množství sídlištních či kůlových jam. Některé z nich v sobě nesly ukotvené nosné konstrukce pro domy či ohrady. Rozsáhlá nepravidelná jáma zase vypovídá o víceúčelové těžbě hlíny.
„Podporuje to naše tvrzení, že po tisíce let byla kuřimská kotlina obývaná člověkem a že po většinu času byla poměrně důležitou obchodní křižovatkou,“ poukázal archeolog.
Nešlo o bohaté centrum, ale o zemědělské sídlo
Největším překvapením však pro něj bylo odkrytí příkopu. „Nečekali jsme ho, navíc je poměrně bytelný. Široký je asi dva metry a stejně hluboký. Tušíme, že prochází i sousedními pozemky. Zatím ale neumíme říct, k čemu ho využívali. Mohl sloužit třeba na obranu před nepřítelem,“ naznačil Přichystal s tím, že v zásypu příkopu našli i silicitový hrot šípu.
Další nálezy pocházejí podle brněnských výzkumníků z mladší doby železné. Dochované úlomky předmětů patřily Keltům. Ti se podle Přichystala na jižní Moravě pohybovali hojně.
„Námi objevené sídlo ale nebylo žádným bohatým centrem, máme důkazy spíš o menším a prostším zemědělském sídle. Prozatím jsme odkryli devět chat s nosnou kůlovou konstrukcí,“ dodal.
Součástí nálezu byly také střepy keramických nádob, které Keltové vyráběli na hrnčířském kruhu, kovové brousky nebo zlomky bronzových spon a řetízků z opasku.
Archeologové počítají s tím, že jak se Kuřim bude rozrůstat, přibude jim práce. „V Záhoří se plánují i další stavby, v budoucnu proto čekáme, že odkryjeme další díly skládačky. Mohli bychom se dozvědět, jaký účel měl nově objevený příkop. A budeme mít lepší představu o tom, jak velké osady byly,“ doplnil Přichystal.
