Třetí den hlavního líčení v kauze Vork vypovídal před soudem expolicista Jakub Patloka nebo Miroslav Palán, jenž působil jako člen Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Oba dva se stejně jako většina z 28 obžalovaných cítí nevinní.
„Lustrace je základní kámen práce operativce. Policista operativec je vlastně vysavač informací. Schůzková činnost s lidmi je náročná, je to obrovské množství lidí, ale většinou nepřinesou žádné užitečné a nosné informace. Nebo se jako užitečné ukážou až o hodně později. Musíte všechno ověřovat, musíte je lustrovat, abyste se k těm jednotlivým lidem dostali, poskládali si obrázek,“ vysvětloval před soudem Jakub Patloka, v čem jeho práce spočívala.
I proto se prý mohlo stát, že si prověřoval lidi z jiných trestních kauz a případů. A Patloka tak vysvětluje i to, proč některé úkony zařazoval pod spisové značky jiných případů. „Když není zahájené trestní řízení, nemůže se oficiálně pátrat. Ale vy se musíte dostat k informacím, musíte třeba prohledat terén, protože vám dá některý z vašich informátorů tip. Takto jsme s kolegou našli v lese mrtvolu. A pátrání se rozběhlo až při jejím nalezení, toho člověka nikdo nepohřešoval. Proto se některé činnosti skrývaly pod jiné případy,“ doplnil.
Šest let čekání na soud bylo horších než vazba, říká obžalovaný expolicista |
Obžaloba mu klade za vinu, že v době, kdy sloužil u policie, fungoval jako spojka v nelegálním byznysu bývalého policisty Michala Ratajského. Ten v letech 2009 až 2017 provozoval a zastřešoval v Brně podle obžaloby nelegální byznys s informacemi z policejních databází a evidencí státního zastupitelství. Klienti se mohli předem dozvědět, že se k nim chystají policisté na domovní prohlídku, zjistit, že je jejich telefon odposloucháván. Nebo třeba ověřit, jaké obchody uzavírají obchodní partneři či konkurenti.
Googlování v databázích
„Využil při tom kontaktů z doby, kdy sloužil u policie,“ řekl státní zástupce Miroslav Stoklásek. Podle žalobce úkony pro Ratajského prováděli jak policisté – jeho bývalí kolegové, tak jeho přítelkyně Tereza Čoupková, která pracovala na krajském státním zastupitelství a některé kauzy sledovala dlouhodobě.
Princip byl údajně jednoduchý. Ona i policisté využívali příslušné databáze tak často a takovým způsobem, jako když člověk vyhledává na Googlu. Jako záminka jim posloužila také jednací čísla z jiných případů, které s tím ovšem nesouvisely. „Klienti si nechávali prověřovat jak sebe a své firmy, tak konkurenci i obchodní partnery. Tímto způsobem si vytvořili systematickou ochranu před trestním stíháním,“ popsal Stoklásek.
Expolicista Michal Ratajský bude před soudem vypovídat příští týden ve středu, kdy bude pokračovat hlavní líčení. Kromě Patloky si soud vyslechl výpovědi také bývalého člena GIBS Miroslava Palána, celníka Kamila Jurčíka či podnikatele Martina Hrdého.
Palán soudkyni Ditě Řepkové mimo jiné sdělil, že má obavy vypovídat před veřejností, protože někteří dotčení lidé ještě v policejních strukturách působí. „V některých případech a v některých důkazech mám pocit, že jsou ve spisu založené z důvodu osobní msty. Mám za to, že jsem neměl dostatek prostoru pro svou vlastní obhajobu před tím, než začalo hlavní soudní líčení,“ namítal Palán.
Poukázal také na to, že mezi policisty a příslušníky GIBS panuje „nevraživost“ a je podle něj obtížné udržet si „informační zdroje“. Právě těmi byli pro Palána Patloka i Ratajský. „Lépe se osvědčil můj kamarád Jakub Patloka, jehož informace vedly k odsouzení několika policistů. Sám jsem Patlokovi zase předával nějaké tipy, které se mu mohly hodit v práci,“ řekl soudu Palán.
„Schůzky mi nařídil Šlachta“
Jurčíka státní zástupce viní z toho, že pro Ratajského „služby“ zajišťoval informace z databází celní správy. A to zejména pro obchodníky s vínem, kteří se tak pohodlně mohli vyhnout kontrolám a zároveň mít detailní informace o byznysu svých konkurentů. Jedním z těch, kteří na tom profitovali, byl dle obžaloby Radek Moric.
Jurčík se však hájí, že Morice využíval jako neplaceného informátora právě v prostředí obchodníků s vínem. Lustroval si jej prý jen pro ověření informací, které mu předával. „Prospěch z toho, že jsem využíval informátora, měla jen celní správa. O všem jsem vedl záznamy. Nemohl jsem mu poskytovat ochranu, celní činnost není propojená s tou policejní. Moric byl jeden čas ve vazbě. Hned druhý den, co se dostal ven, jsem dostal pokyn od (tehdejšího nadřízeného, bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dnes předsedy hnutí Přísaha) Roberta Šlachty, abych se s ním znovu zkontaktoval. Jsem nevinný, jen jsem plnil pokyny,“ tvrdil před soudem Jurčík.
Právě informátoři jsou v této kauze jedním z bodů sporu. Obžaloba totiž tvrdí, že někteří lidé byli ať už v policejních či jiných databázích jako informátoři zavedeni účelově, díky čemuž měli všichni zainteresovaní přehled o tom, co se na ně chystá. Podobně před jiným soudem nedávno argumentoval i brněnský kriminalista Vladimír Machala, který si v odlišné kauze úniků z policejních spisů už vyslechl nepravomocný rozsudek.
Jakub Patloka, jenž se jako i další expolicisté hájí před soudem sám, už v předchozím jednacím dni upozornil na procesní nesrovnalosti a chyby ve spise. „Jeden z obžalovaných je zároveň veden jako svědek, nejsou doplněny všechny listiny, chyby jsou v přípravném řízení... Je toho víc. Prosím soud, aby k důkazům, které budou předloženy, přistupoval obezřetně,“ vyzval Patloka.
Na to soudkyně Dita Řepková reagovala vysvětlením, že veškeré důkazy musí soud provést a až poté posoudí jejich relevanci.
Za nezávislé a nezainteresované nepovažuje ty, kteří jeho případ vyšetřovali, ani Ratajský. „Rád bych se postaral o to, aby se soud zabýval i těmi důkazy, které orgány činné v trestním řízení podle mého názoru naprosto cíleně ignorovaly a bagatelizovaly,“ sdělil v první den hlavního líčení Ratajský MF DNES.
Soudní líčení bude pokračovat ve středu. Před soudem by měl kromě Ratajského vypovídat i obžalovaný Jiří Švachula. Někdejší místostarosta Brna-střed za hnutí ANO je už nepravomocně odsouzený v kauze Stoka, právě kvůli této kauze si podle obžaloby objednával nelegální informace z policejních databází a nechával lustrovat třeba i brněnské politiky.
12. ledna 2023 |