Tak začala takzvaná kauza Kuřim. Neuvěřitelný příběh týrání dětí obklopený nečekanými okolnostmi, kterého byla plná média.
Je to rozhodně „sláva“, o kterou v Kuřimi nestáli, a na její spojování s městem jsou hákliví. „Kauza se sice odehrála v Kuřimi, ale všichni aktéři byli občané Brna, stejně jako instituce, které měly možnost týrání odhalit už dřív – doktoři, sociální pracovníci, škola. My jsme o té rodině ani nemohli vědět,“ ohradil se kuřimský starosta Drago Sukalovský (STAN) v souvislosti s desetiletým výročím kauzy.
Shodou okolností 10 let byl v této kauze také největší vyměřený trest. Dostala jej teta chlapců Kateřina Mauerová za to, že k týrání naváděla. Z vězení ji podmínečně propustili v roce 2014 (psali jsme zde).
Všichni odsouzení, kteří se podíleli na věznění chlapců v klecích, topení či pálení cigaretami, tak jsou už na svobodě. A přesné motivy a role jednotlivých aktérů nikdo nikdy neobjasnil. Kriminalisté vyšetřování případu dvou bratrů, jimž je dnes 18 a 20 let, uzavřeli.
Škrlová – pachatel, či oběť?
Ikonickou postavou se však stala Barbora Škrlová alias Anička alias Adam. Do domu matky chlapců Kláry Mauerové ji přivedla její sestra Kateřina jako třináctiletou Aničku, kterou měla Klára adoptovat.
V tom tehdy sehráli okrajovou roli budoucí ombudsmanka Anna Šabatová, aktivista Jakub Patočka a herec Městského divadla Brno Viktor Skála. Sestrám Mauerovým pomáhali a radili s vyřízením věcí potřebných k opatrovnictví.
Motiv Kláry Maureové k týrání vlastních dětí i podivné adopci soud nikdy pořádně neobjasnil. Spekuluje se, že měl co do činění se sektou odštěpenou od Hnutí Grálu, k níž odsouzení patřili. Mučením a ponižováním měli děti „vychovávat“ k totální poslušnosti.
Anička byla po odhalení týrání společně s chlapci převezena do Klokánku, odkud po dvou dnech utekla. Tehdy vyšlo najevo, že pod identitou třináctileté Aničky se ve skutečnosti ukrývá o dvacet let starší Barbora Škrlová.
Policie ji později našla v Norsku, kde se pro změnu vydávala za třináctiletého Adama. Zda v kauze Kuřim figurovala jako pachatel, nebo oběť, dodnes nikdo pořádně neví. Soud jí uložil pětiletý trest vězení. Celý si jej neodseděla, zaručil se za ni spolek Šalamoun v čele s Johnem Bokem, podle něhož byla jasnou obětí.
Mohlo jít i o dětskou pornografii
Po propuštění na svobodu si změnila identitu. Bok v rozhovoru pro deník Blesk popsal, že ji zbavili svéprávnosti. „Je ve stavu totální nekomunikativnosti. Opravdu máme potvrzeno od řady odborníků, že trpí psychickou nemocí,“ řekl Bok. Její psychický stav se podle něj ve vězení ještě zhoršil. Spoluvězeňkyně jí například údajně pořezala záda žiletkou.
Kromě sester Mauerových a Škrlové soud poslal do vězení na sedm let také bratra Barbory Jana Škrlu a vychovatelku Hanu Bašovou, známou jako teta Nancy z Domu dětí a mládeže Paprsek, kde pracovala s Kateřinou Mauerovou.
Tehdejší vedoucí Paprsku Jan Turek dostal pětiletý trest. Odsouzený byl například za to, že obstaral klece, do nichž chlapce zavírali.
Neobjasněná ale zůstala role otce Barbory Josefa Škrly. Mohl to být on, kdo stál v čele náboženské sekty. Policistům se jej nepodařilo nikdy vypátrat. Podle jedné z verzí vyšetřování za celým případem nebyly jen náboženské motivy, ale mohlo jít i o dětskou pornografii.
Policisté se však k podrobnostem případu vracet nechtějí. „Jakékoliv informace z vyšetřování by ještě více poškodily oběti. Z tohoto důvodu jim nechceme, byť jen obecnými vyjádřeními, nic připomínat,“ vzkázal mluvčí brněnských policistů Bohumil Malášek.
