V jihomoravském Centru pro cizince založila s kamarádkou klub Tykadla, který slouží k setkávání maminek s dětmi do tří let. Využívá ho přes 160 žen, cizinek i Češek. Pro matky podnikatelky pak vede projekt Ženskej byznys, bejby!
Mezi její největší sny ovšem patří vybudování centra, které by spojovalo ženy různého věku, zaměření i životního stylu. Právě ty jsou pro Kačírek Wieckovou, jež ve svém životě zdůrazňuje spirituálno, v jejím směřování největší motivací i inspirací.
Kromě podnikání kreativně tvoříte, nedávno jste zahájila výstavu fotografií s názvem Matky. Na co v ní návštěvníky lákáte?
Představuje fotografie deseti maminek, cizinek, které žijí v Česku. Fotilo se u nich doma, požádala jsem je, aby si na stůl připravily věci, které jsou osobní a odrážejí jejich kulturu a přímo je samotné. Cílem bylo ukázat na odlišnosti, nejen v mateřství, u žen ze zemí jako Indie, Vietnam, Ukrajina nebo třeba Spojené státy americké. Fotografie doplňují i krátké rozhovory.
Mateřství je téma, okolo něhož se velká část vaší současné tvorby točí. Zatím nejvýraznějším počinem je kniha Povídání do bříška, která vyšla loni na podzim pod nakladatelstvím Pragma. Co vás k ní vedlo?
Moje vlastní těhotenství. Hodně se teď řeší přípravy na porod, mně ovšem nevyhovovalo, že jde spíše o technickou přípravu. Důležitá je totiž i příprava mysli a budování vztahu s miminkem už v těhotenství. Všichni mi říkali, ať mluvím na bříško, u čehož jsem si připadala trochu zvláštně. Protože se už dlouhodobě věnuji meditaci a józe, zkusila jsem to po svém a zvolila vnitřní komunikaci, která mi velmi pomohla k propojení se s miminkem na spirituální úrovni, ale i ke krásnému těhotenství, porodu a vědomému mateřství. Protože jsem tyto zkušenosti chtěla předat dál, vybrala jsem formu knihy, konkrétně leporela pro dospělé.
Těhotenství není nemoc, u běžného porodu nemá lékař co dělat, říká šéf porodnice![]() |
Co je vědomé mateřství?
Pro mě to znamená napojení se na dítě, ale taky na sebe samotnou. Důležité je poslouchat i svou intuici, být přítomná, dělat to, co mě baví a co mě rozzáří. Protože když září žena, září i její okolí. Nevnímám to tak, že matky mají být s dítětem doma a věnovat mu všechnu pozornost a čas. Právě naopak. Věřím, že se dítě nejvíc samo naučí z prozkoumávání. Samozřejmě mu ale nemůže chybět láska a výchova založená na komunikaci, respektu a nastavování smysluplných hranic. U nás například nedáváme dceři cukr, má skoro nulový čas u obrazovky a samozřejmě ji netrestáme.
Jak sama roli matky a podnikatelky zároveň zvládáte?
Je to někdy hodně náročné. Pomohlo mi ovšem říct si o pomoc, udělat si čas pro sebe a rozdělit rodinný a pracovní život. Dokud jsem všechno dělala doma, stávalo se, že při hraní s dcerou jsem byla mentálně jinde a přemýšlela nad tím, co je v práci potřeba udělat. A tak jsem to nechtěla. Jakmile jsem si ale našla ateliér, kam jsem přesunula skoro veškerou svoji práci, tohle z velké části opadlo.
Nedávno jste navíc koupila projekt Kruh ženy, který se zaměřuje především na tvorbu dámských šatů a dalšího oblečení. Proč jste se tak rozhodla?
Bylo to vlastně dost nečekané. Začalo to nespokojeností s oblečením v těhotenství. Žena často rezignuje a nosí to, co jí je, takže si ve finále může připadat jako buran. A to byl i můj případ. Může to znít jako banalita, ale oblečení může náladu často velmi ovlivňovat. Chtěla jsem proto vymyslet něco, co by bylo multifunkční, elegantní a zároveň aby to rostlo s ženou v těhotenství a mohla to nosit i po porodu.
Výsledkem je kalhotice, něco mezi sukní a kalhotami. Původně jsem myslela, že prodej i marketing budu dělat pomocí svého instagramového profilu, náhodou se mi ale přes kamarádku naskytla příležitost na nákup firmy. Částka byla mnohem vyšší, než jsem mohla nabídnout, proto jsem to nejprve nebrala příliš vážně. Původní majitelky ovšem moje vize nadchly a na ceně jsme se dohodly tak, aby byly spokojené obě strany.
Přirozený porod se nemocnice musí učit, často mu staví překážky, říká expertka![]() |
Potýkala jste se na začátku s nějakými problémy kvůli tomu, že už předtím bylo pro vás skloubení času náročné?
Spíše jsem neměla představu, co všechno vedení firmy obnáší. Bylo těžké najít ucelené informace pro podnikající lidi na rodičovské, a proto plánuji vytvořit aplikaci nebo platformu, která by další, nejenom matky, provedla krok po kroku podnikáním, ať v offline, nebo online prostoru.
A co jiného doporučujete matkám, které chtějí stejně jako vy začít podnikat?
Je důležité se nebát, nesnažit se o dokonalost a udělat ten první krok. Také je lepší zainvestovat do pomoci, než si všechno dělat sama. Ono se to totiž brzo vrátí.
Kromě podnikání a tvorby je velkou součástí vašeho života i jóga. V čem na ni nedáte dopustit?
Jóga se často bere jen jako cvičení ásan, tedy jednotlivých pozic, které jsou určitě dobré ke zlepšení flexibility, celkovému fyzickému stavu nebo k soustředění. Jóga je ale komplexní. Dává do rovnováhy tělo, mysl, vědomí i duši. Cest je spousta. Například pomocí cvičení pránájáma se můžete zaměřit na dech, nezištné dobré skutky můžete činit v rámci karma jógy. A to je jen malé zrnko. Pokud jí člověk začne opravdu žít, změní se.
Jak jste se k tomu vůbec dostala?
Mamka, která dělá jógu dlouho, mi asi deset let zpátky doporučila meditační pobyt. Tehdy jsem začala meditovat a od té doby mě to nejednou zachránilo. Jógu v podobě ásan jsem přidala o několik let později. Plně jsem se do ní dostala až v Indii, kde jsme s manželem strávili měsíc v ášramu, což je centrum, kde se lidé učí jógu, meditaci a žijí v souladu s duchovními principy pod vedením zkušených učitelů. Tam jsme se oba stali certifikovanými lektory jógy.
Vzhledem k tomu všemu, co děláte, je trochu překvapivý fakt, že máte původně vystudované strojní inženýrství. Co způsobilo takový kariérní obrat?
Ono to šlo všechno postupně. Ačkoliv jsem měla ke kreativní tvorbě vždycky blízko, na gymplu mě hodně bavila fyzika a učila jsem se francouzsky, proto jsem se rozhodla pro technicky zaměřený obor studovaný v Česku a Francii. V rámci My Street Films jsem začala pracovat na krátkém dokumentárním filmu Žínky – dokument o postavení žen ve společnosti. Pojala jsem to kreativně a propojila audiorozhovory, video a ilustrace, což byl první krok k další tvorbě.
Onko jóga mi ukázala, že každý má obří vůli žít, říká herečka Polášková![]() |
V dokumentu ale rezonuje zejména téma obtěžování.
Ano, je to přetrvávající problém, na který je potřeba stále upozorňovat. První myšlenka na tvorbu dokumentu vzešla ze situace kamarádky a navazujících rozhovorů s blízkou rodinou o tom, jak vnímají postavení žen ve společnosti. Byla jsem překvapená, že i v rodině, což považuji za takovou svoji sociální bublinu, mnoho lidí nesdílelo podobné názory. Protože mě téma zajímalo více, vytvořila jsem dotazník, díky němuž jsem získala vyjádření tří stovek žen. Téměř všechny se s formou obtěžování setkaly, což je samo o sobě dost vypovídající.
Vrátím se však k problematice postavení žen ve společnosti. Přijde vám, že rovnost v Česku stále není?
Naštěstí se u nás situace pořád zlepšuje. I tak jsem ale vyslechla výpovědi mnoha žen, které dokazují, že určitá nerovnost tu stále je. V tématu, které teď řeším nejvíc, tedy v mateřství, je na jednu stranu tlak, aby žena byla doma a starala se o dítě, na druhou, aby pracovala. Ale pravdou je, že rodiče jsou dva, a dítě je stejně jednoho jak druhého. I domácnost není jen ženy a stejně tak i práce není jen muže. Čím dál víc rodin v tomto duchu funguje, a to je skvělé. Můj manžel taky uklízí, pečuje o mě i o dítě a já cítím úlevu, že nejsem na vše sama.