Proč je šíření dezinformací na sociálních sítích nebezpečné? Nemůže si tam každý psát, co chce?
Dezinformace jsou nebezpečné svou nepravdivostí a cílem narušovat fakta. Lidé si často tento záměr vůbec neuvědomují, věří jim a sdílí je. V záplavě online informací je pro uživatele náročnější rozlišit, co je pravda a co ne, a proto dochází k frustraci. Ta může vyústit v nedůvěru v tradiční média a příklon k těm alternativním, chcete-li dezinformačním, nebo k vyhýbání se informacím úplně. V případě konkrétních dezinformačních kampaní například v době covidu jsme sledovali i negativní dopady na zdraví.
Proč vlastně někteří lidé vyvracejí nepravdivé informace na sítích? Co je k tomu pohání?
Často je motivuje představa, že pomáhají ostatním, kteří nejsou schopni kriticky vyhodnocovat informace. Snaží se očistit prostředí sociálních sítí a sami sebe vnímají jako autoritu, která pomáhá rozlišit pravdu od lží. Čím osobnější vztah k danému tématu uživatel má, tím se jeho tendence reagovat zvyšuje. Z našeho výzkumů navíc plyne, že vyvracení se častěji věnují muži.
Velmi hlasitá skupinka uživatelů, která ani nutně není nejpočetnější, prezentuje svobodu projevu jako velký problém. Jsou to většinou lidé s velmi vyhraněnými názory.
