"Můj otec byl Žid, s bratrem nás proto jako děti ze smíšeného manželství čekal nejprve Terezín a poté putování po německých koncentračních táborech," vzpomíná dnes Ellinger, který je nyní v důchodu, stále je však aktivní a stále žije v Brně.
Zatímco jemu se podařilo přežít, bratr v jednom z koncentračních táborů zahynul. Ale i Karel měl namále. Při výšce 178 centimetrů vážil podle německých dokumentů 38 kilogramů.
Na sklonku druhé světové války dostal v Dachau skvrnitý tyfus, který měl tehdy téměř stoprocentní úmrtnost. 29. duben 1945, kdy byl tábor Dachau osvobozen, si však i přes těžkou nemoc pamatuje velice dobře.
"Spatřil jsem amerického vojáka, o kterém jsem později zjistil, že to byl šéf tankistů, měl židovský původ a byl jen o tři roky starší než já," popisuje s obdivem ke statečnému vrstevníkovi Ellinger.
Dalších několik týdnů se pak Ellinger léčil z tyfu v americkém špitále. Do Brna se tak vrátil až několik týdnů po osvobození - 20. června. "Maminka tehdy pravidelně chodila čekat na nádraží, jestli se s bratrem nevrátíme. Až když jsem přijel já, zjistila, že bratr je mrtvý," vzpomíná se smutkem v hlase.
Jeho matka tehdy zažívala kruté časy. Když před 69 lety při osvobozování Brna vyhořel Německý dům na dnešním Moravském náměstí, ničil oheň i okolní domy, například v Lidické ulici.
Vyhořel tak i byt rodiny Karla Ellingera, kterému bylo tehdy 16 let. Jeho matka, která před válkou přišla o manžela, v tu chvíli přišla i o střechu nad hlavou. A čekala, zda se její dva synové vrátí z koncentračního tábora.
Brno si výročí osvobození už připomnělo
Oficiální oslavy konce druhé světové války připadají na 8. květen, Brno si však své výročí připomnělo o víkendu. Jižní a centrální části města totiž osvobodila sovětská vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského právě 26. dubna 1945, tedy v den, kdy vyhořel Německý dům.
Na budově tehdejšího Zemského úřadu na Žerotínově náměstí zavlála podle Internetové encyklopedie Brna československá vlajka o půl jedenácté dopoledne. Kolem poledne se vzdala asi pětisetčlenná posádka hradu Špilberk a první sovětské tanky dojely až pod Kraví horu. Do večera se pak podařilo osvobodit celé Brno s výjimkou severní části Medlánek, Řečkovic, Mokré Hory, Kníniček a Soběšic.
