„Kapucíni je půjčí městu k užívání a sami si ponechají pro svoji potřebu pouze jednu – tu nejnižší. Mají ale podmínku, že se tu nebudou konat žádné hlučné akce a koncerty a že v zimě budou terasy uzavřené a v létě otevřené pouze přes den,“ popsala Eva Wagnerová, která pro firmu Veřejná zeleň města Brna zpracovávala projekt úprav.
Podle ní by si místo mělo uchovat barokní ráz z doby, kdy komunita řádu menších bratří kapucínů a jejich klášter zažily dobu největšího rozkvětu a zahrady patřily k jejímu hospodářství.
„Kapucíni byli skromní a nepotrpěli si na okázalost, terasy měli hlavně jako ovocnou a zeleninovou zahradu. Rádi bychom sem proto vrátili kromě klasických jabloní a hrušní třeba i mišpule a muchovníky, které byly pro tu dobu typické,“ sdělila Wagnerová.
„Místo chceme osázet květinami, například liliemi a hortenziemi – a také bylinkami, které mniši pěstovali. Přidáme lavičky a dvě kamenné nádoby na vodu, po zdech by se měla pnout réva,“ popsala Wagnerová.
Úpravy by měly přijít na 20 milionů
Podle ní musel projekt respektovat některé zvláštnosti místa – například kryty civilní obrany pod zemí, jejichž průduch ústí také do jedné z teras a musí být funkční i do budoucna. Úpravy by měly přijít na zhruba 20 milionů korun.
Dělníci zpevní nosné zdi, opraví chodníky a zábradlí a v místě, kde dříve bývala malá vinárnička, vybudují záchody a zázemí pro správce. Jediným problémem místa je, že není bezbariérové.
„Kdybychom chtěli vybudovat nájezdovou plošinu, museli bychom zásadně stavebně změnit charakter teras, a to by bylo velmi drahé a technicky náročné. Maminky se sporťáky se sem ale i tak dostanou,“ poznamenala Wagnerová.
Firma Veřejná zeleň města Brna nyní připravuje výběrové řízení na zhotovitele. „Na jaře bychom chtěli začít a na úpravy máme dva roky,“ upřesnil ředitel společnosti Jozef Kasala. Do zahrad se ale vydali dělníci už minulý týden, aby strhali popínavé rostliny a místo vyčistili od náletového porostu a křovin, aby se v nich nezahnízdili ptáci.
Terasy patřily řádu do 50. let minulého století, kdy komunisté mnichy z kláštera vyhnali a terasy přičlenili k Moravskému zemskému muzeu. V 90. letech se klášter i s terasami vrátil církvi.
