Před pěti roky vlastnil Jiří Hlavenka menší mediální impérium. Jedno z největších vydavatelství v Česku Computer Press. Jeden z prvních a největších internetových obchodů v zemi Vltava.cz. Všechno prodal.
Zatímco Vltava loni skončila předlužená v insolvenčním řízení, Hlavenka se na internetový trh vrací a hned s několika projekty. Nejambicióznější plán? Konkurovat mobilním operátorům.
Vám se říká guru českého internetu a prý to nemáte moc rád.
Guru je divný termín. Zní to jako nadávka, hanlivě. Chtělo by to jiné slovo, třeba odborník. Ale to taky nezní zrovna dobře.
Fakticky ale guru jste.
To bych neřekl. Třeba jeden z deseti, to bych snad být mohl.
A guru internetových obchodů?
Tak to už snad ano. Je pravda, že jsme byli první. A hlavně se nám povedla Vltava, která měla atraktivní sortiment, hudbu, knihy, video. Bylo to něco jiného než prodávat pračky a myčky. To sice budete milionář, ale pořád jsou to pračky a myčky. Jako jedni z prvních jsme v Evropě začali dělat digitální hudbu, dělali jsme první e-books, které dnes začínají být módou.
Takže jste předběhli dobu.
Až moc. Dělali jsme to tak brzo, že to nikdo nekupoval. Ale prvenství nám už nikdo nevezme.
Pak se taky Vltavě říkalo český Amazon po vzoru superúspěšného amerického e-shopu.
To nám říkali dost často. My jsme otevřeli čtyři měsíce po Amazonu. Zpětně jsme se sami divili, proč jsme do toho šli tak brzo. Tady ale vždycky bylo nadšenecké ovzduší, byli tu lidé, kteří chtěli vyzkoušet internetový obchod jen proto, aby vyzkoušeli internetový obchod. I kdyby to bylo dražší a horší. S námi kdysi spolupracoval jeden člověk, který se rozhodl koupit si přes internet první auto. Tak dlouho chodil do škodovky, až kvůli němu postavili nějaký e-shop a on si tam koupil toho favorita nebo co to bylo. Pak si nechal udělat samolepku a deset let jezdil s autem, na kterém bylo napsáno „první auto koupené přes internet“. Tak takhle vypadalo české nadšenectví pro internet.
Vy jste taky byli nadšenci, nebo jste šli do byznysu?
My jsme vůbec nepočítali, že to bude takový byznys. Nám to přešlo přelomové technologicky.
Kdy jste se poprvé dostal k internetu?
Poprvé mi ho ukázali kluci někdy na konci roku 1994. V té době byl jen na univerzitách, a to ještě ne na všech. V Brně byl v jedné budově na Božetěchově. Tamní fakulta informatiky byla vždycky docela vpředu a tam si poprvé řekli, proč by to nezačali nabízet dál. Najednou to měli doma, ve firmách a mohli si s tím volně hrát.
Předpokládám, že dostat se k internetu včas bylo klíčové.
I Ivo Lukačovič (zakladatel Seznam. cz - pozn. red.) se k tomu dostal tak, že pracoval pro firmu, která provozovala „bíbíesky“, takového předchůdce internetu. Byl jeden z prvních, kteří čuchnuli k internetu, a hned se inspiroval západem. V USA už bylo sto, dvě stě tisíc uživatelů. Ivo uviděl Yahoo, které okamžitě zkopíroval. My jsme viděli Amazon a taky jsme ho okamžitě zkopírovali, zas takoví vizionáři nejsme.
V té době už jste měl vydavatelství?
Asi rok. Vydávali jsme časopis a docela rostoucí edici odborných knih. My jsme vlastně vydali jednu z prvních českých knih o internetu, počkejte, já si za chvilku vzpomenu, jak se jmenovala... Internet Road Map. Tam jsme se vlastně dočetli spoustu věcí, které jsme vyzkoušeli v praxi. Tam jsme se dozvěděli, že existuje internetový obchod.
Kdo je Jiří HlavenkaKdo je jiří hlavenkaV roce 1994 spoluzaložil brněnské vydavatelství Computer Press. Jen u toho však nezůstal. Hlavenka je totiž i spoluzakladatelem podniku Vltava.cz, tedy prvního internetového obchodu v zemi, který následně přešel pod InternetShops. |
Troufnete si odhadnout, jak bude vypadat internet za deset let?
Zásadní změnou bude internet ve vzduchu. Tak jak je dnes rádio, tak bude na Hádech internetový vysílač a všichni si budou moci chytit internet doma nebo na zahrádce. A bude to velmi kvalitní internet, všechna zařízení se zbaví drátů. A to nemluvím o počítačích nebo mobilech. Budou to tepelná čidla, mikrokamery, auta.
Jak bude vypadat internetový obchod?
Samotné obchody se přiblíží skutečným regálům se zbožím. Dneska internetový obchod ještě pořád není interaktivní. Musíte zboží hledat, vyjede vám sáhodlouhý seznam položek a není tam zážitek z nakupování. A teď si představte, že máte na obrazovce skutečné regály, kterými se jako virtuální postava pohybujete. A s dotykovými displeji to bude ještě dokonalejší. Bude to tak příjemné, že to přitáhne nové uživatele, které ten byznys potřebuje.
Proč?
Křivka internetového nakupování strmě rostla, ale teď už stoupá pomalu. Vy i já tam nakupujeme, ale pořád osmdesát procent populace jen trošku a nikdy by nešli přes e-shop do sámošky a nenaplnili by si tam košík čtyřiceti položkami včetně salámu a deseti rohlíků. Věřím, že to tak časem bude. Párkrát ťuknete, naplníte vozík a za pár hodin vám nákup přivezou až domů.
A vy u toho zase budete?
Já doufám, že ano. Když jsem prodal Computer Press, nějakým malým podílem jsem vstoupil do firmy na vývoj e-shopů. Teď se hodně věnujeme dotykovým technologiím. Stejně jako před patnácti roky nevíme, jestli se to ujme, ale líbí se nám to (směje se). Pak budou e-shopy zase vypadat úplně jinak. Věřím, že se do toho časem pustí i velké supermarkety a vy nebudete muset kvůli velkému nákupu na týden dopředu v budoucnu jet do Olympie.
V budoucnu znamená kdy?
To je jak řešit, kdy budou jezdit auta na plyn nebo elektřinu. Vyžaduje to spoustu nepříjemných změn v infrastruktuře. Dodávková služba bude muset mít chladírenský a mrazírenský box, oddělit zeleninu od masa... Kamenné firmy to bude stát hodně peněz a budou se muset hodně proměnit.
Sledujete ještě Vltavu? Loni měla finanční problémy, její majitelé na sebe vyhlásili insolvenční řízení.
Je to model „OP Prostějov“. Firma není sama schopná fungovat, po velké restrukturalizaci by mohla, ale pořád za sebou vláčí obrovský pytel dluhů. Věřitelé měli možnost poslat Vltavu do konkurzu, ale to by nedostali nic. Takže zkusili vrabce na střeše místo „nic“ v hrsti. Dali jim ještě šanci, jestli se neproberou. A doufají, že se částečně jejich peníze vrátí, v ideálním případě úplně všechny.
Vy tomu věříte? Už dřív jste systém, kdy jen dělají portál jiným prodejcům, kritizoval.
Mně ten jejich model přijde poněkud obtížný, když to řeknu zdvořile.
Pojďme si trošku zaspekulovat. Když se vás zeptám, jak by to vypadalo, kdybyste Vltavu pořád vlastnil, asi mi řeknete, že byste tyhle problémy neměl, že?
Samozřejmě, že neměl (směje se). Jednoduše řečeno: tam byla řada špatných rozhodnutí, kterými se proinvestovaly peníze. Ztráta neplynula z běžného podnikání, ale z kombinace špatných investic a asi i špatného managementu. Když jsme předávali Vltavu, tak ročně rostla o čtyřicet procent a byla drobounce zisková. A pravděpodobně muselo dojít k tomu, že klíčová oddělení hudby a videa se utlumila.
S tím jste musel počítat, už když jste Vltavu prodával.
Hudba a video je dnes špatná komodita. Hudba je na desetině bývalých hodnot, všechno se stahuje. To, co zbylo, je Eva a Vašek, jenže to Vltava neprodává. Takže naši typičtí zákazníci zmizeli jako první a začali stahovat. A ti, co kupují dechovku a Evu a Vaška, tak nikdy na internetu nenakupují. Slušně si vedou knihy, určitě se časem začne prodávat obsah pro digitální čtečky. A pak tam byl důležitý Cybex, obchod s výpočetní technikou. A ten byl životaschopný.
Pak jste se pustil do internetového telefonování. Nevadí vám, že to je okrajová záležitost?
Teď to začíná být zajímavé, protože padá zvrácená regulace na trhu. Zjednodušeně řečeno když jsme volali do mobilní sítě, tak nám operátor účtoval tři koruny za minutu. Když on volal k nám, tak platil třicet haléřů. To je pak těžký boj.
Tak proč jste do toho šel?
Už kdysi jsem říkal, že by mě lákalo zakonkurovat si Českému Telecomu. Tak jsme si to zkusili. Docela jsme u toho úpěli, protože operátoři hrají oligopolní hru, předstírají urputné soupeření, ale ta situace jim náramně vyhovuje a náznak soupeření je... vlastně vůbec není. V jednu chvíli jsem si říkal, že se na to vykašlu. Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak lidi nepřicházeli.
Takže co tedy znamená, že to „začíná být zajímavé“?
Teď díky bohu, tedy spíš díky bruselskému bohu, dochází k postupnému snižování poplatků ze tří korun na nějakých sedmdesát haléřů. Převeďte si to do normálního byznysu a představte si, že vám někdo takhle sníží nákupní ceny. Takže se to rozjíždí, budeme dělat nějaké fúze, které ještě nemůžu prozradit, ale je to na dobré cestě.
Jaké fúze?
Tady je padesát operátorů internetové telefonie. Všichni to zkusili, připadalo jim to hrozně snadné, ale ono to zas tak snadné není. Takže ten trh čeká konsolidace. A my se o to snažíme.
Baví vás to? Když jste prodal Computer Press a Vltavu, mohl jste jít do důchodu.
Možná rok jsem si odpočinul, protože ten konec byl hektický, měl jsem na sobě pověšené tři čtyři firmy pomalu s miliardovým obratem a bylo víceméně jasné, že se chystají na prodej. S tím byla další práce a už jsem neměl sílu se tomu věnovat superkvalitně. Přiznávám, že kdybych měl jen internetové obchody, tak to mohlo všechno vypadat líp. Ten první rok po prodeji jsem sice měl fayn.cz, ale byla to stojatá voda. Postupně to ale zase nabaluju, teď jsem vstoupil do jedné softwarové firmy a ještě mám takový inkubátor na internetové myšlenky, ve kterém jsou všehoschopní lidi a my je nijak neomezujeme.
Ta roční pauza byla přesně takhle naplánovaná, nebo jste to déle nevydržel?
Já jsem si v žádném případě nemyslel, že půjdu do důchodu. Ale nebylo potřeba spěchat, je lepší si věci promyslet, pozorovat. Počkal jsem si, až nějaké příležitosti vykrystalizovaly.
Proč jste se odstěhoval z Brna?
Pocházím z Mikulova, kde byl konec světa. V Brně jsem byl, protože jsem intenzivně podnikal. Ale necítil jsem se tam dobře. Návrat na vesnici je promě návrat do přirozeného prostředí. A když se mi vaří hlava z práce, tak si vezmu konev a jdu zalít zahrádku.
Pustil byste se do nějakého projektu od nuly? Jak se říká „z garáže?
Na to už jsem líný. Ale do projektu z garáže klidně vstoupím, když bude mít smysl. Moje role je teď v tom, že vnesu nějaký kapitál, nějaké zkušenosti a samozřejmě nějaké kontakty. Ale tu práci musí odvést mladí a neopotřebovaní.
Mají vůbec ještě na internetu garážové firmy šanci, nebo už je to velký byznys?
Stoprocentně mají šanci. Je málo prostředí, která by byla tak proměnná. Snad trochu biotechnologie, donedávna to byly solární elektrárny, i když to byl trochu zvrácený byznys. Možná něco v medicíně. Ale internet prochází pořád takovými změnami, že možnosti jsou obrovské. Před deseti roky tu nebyl žádný Google. Před pěti žádný Facebook.
Takže příležitosti jsou pořád stejné, jako když jste začínal?
To zase ne. Rozdíl je v tom, že se velké zahraniční firmy naučily dělat byznys globálně. Yahoo a Amazon nejsou dodnes v České republice a to jsou na trhu od roku 1993. Facebook je tu čtyři roky a má české zastoupení, je v češtině, dělají na něm čeští lidé. A to znamená, že tady už nikdy nikdo žádný český Facebook neudělá. Zatímco nás Amazon nechal být. Kdyby nenechal, nebyla by Vltava. Kdyby to tu nenechal být eBay, nebylo by Aukro. Česko mu nestálo za námahu a teď se možná mlátí do hlavy. Dneska už američtí garážisti hodně myslí na to, že to neskončí Amerikou a Čínou, ale vezmou mapu a počítají, že musí být i v titěrné Czech republic.
Na svém blogu jste se začal vyjadřovat k veřejným věcem. Loni v srpnu jste se ptal diskutérů, jestli jste naivní, když uvažujete o volbě TOP 09. Už jste si to ujasnil?
Já jsem se od veřejné problematiky vždycky držel dál, protože když jste podnikatel, tak se to sluší. Možná v Americe bych se hrdě hlásil, jestli jsem republikán, nebo demokrat, ale mám pocit, že to tu lidi berou dost osobně. A nechtěl bych, aby mi někdo řekl: Vy volíte tady tohoto, tak s váma neudělám kšeft. No a jak jsem firmy prodal, tak jsem si řekl, že si to nebudu nechávat pro sebe.
Vy jste úplně utekl od té „topky“.
Já bych se k tomu vrátil. TOP 09... no, já je volit budu. Mám prostě pocit, že je tam nějaký étos, nemám pocit, že je to strana, která chce zvítězit ve volbách, aby zvítězila ve volbách. No a Karel Schwarzenberg mě naplňuje jistotou, těžko mu někdo bude podsouvat nějaké vedlejší zájmy.
Ti ostatní, kteří přišli z jiných stran, vám nevadí?
Jasně že tam naskákali nějací cestovatelé, jenže kde v té politice brát a nekrást. Nabrat mladé? Nebo rutinéry? Připouštím, že možná budu zklamaný. Nejsem naivní, abych si myslel že v politice nebude žádný lump. On tam vždycky bude. Ale buď se na to přijde a zavřou ho, nebo tam bude škodit deset let, ale pak půjde pryč. Ale celkově se to bude ubírat nějakou dobrou cestou. Zatím ten pocit nemám.
