Jižní Morava může přijít o světového výrobce léků proti rakovině

Centrum chemického inženýrství, za které bývalo Brno považováno, přichází o další významný podnik. O společnost Pliva-Lachema, největšího výrobce léčiv v kraji. Nový vlastník, izraelská společnost Teva, zrušil výzkumný ústav a uzavřel výrobu cytostatických tablet.

Pliva-Lachema Brno | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Nyní Teva jedná o prodeji brněnského závodu. Český management podniku už dříve prohlásil, že pokud se vlastníkovi nepodaří nalézt kupce, výroba v Brně skončí.

Odboráři společnosti Lachema si u antimonopolního úřadu stěžují, že izraelský farmaceutický kolos Teva Pharmaceutical porušuje pravidla soutěže. - čtěte Pliva-Lachema možná zmizí z trhu. Zaměstnanci se bojí o budoucnost

"Je paradoxem, že v době, kdy Evropská unie štědře dotuje rozvoj lidského potenciálu, přicházíme o podniky, kde se uplatňovali naši studenti i výsledky našich výzkumů," konstatuje děkan Fakulty chemické VUT v Brně Jaromír Havlica.

Boj proti rakovině

Státní podnik Lachema Brno začínal v roce 1951 s výrobou chemikálií, ale už na konci šedesátých let se začal orientovat na zdravotnictví s přípravky pro lékařskou diagnostiku.

"S vývojem léků proti rakovině jsme v osmdesátých letech začínali od nuly," říká bývalý vedoucí výzkumu František Kiss. Postupně se pak fabrika soustředila i na produkci léčiv kardiovaskulárních a virových onemocnění.

Po revoluci byl státní podnik privatizován a přeměněn na akciovou společnost, v roce 1999 se většinovým vlastníkem stal největší evropský výrobce generických léků (léků, jimž vypršela patentová ochrana) chorvatská společnost Pliva.

Podle šéfa Krajské hospodářské komory Michala Štefla si česká firma na problém zadělala v okamžiku, kdy se dostala do rukou zahraničních vlastníků a do mlýnů holdingových struktur.

"Ty ji teď mohou semlít. Majoritní akcionář má právo nepotřebnou fabriku zrušit," dodal Štefl s tím, že nesouhlasí s útlumem výroby v perspektivním závodě.

Za chorvatského vlastníka byly postaveny pavilony pro výrobu cytostatických tablet a injekcí, vybavené špičkovými technologiemi.

Chorvatské ztráty

"S nimi dokázala firma splnit i velmi přísné podmínky trhů ve Spojených státech a Japonsku, kam začala po roce 2000 vyvážet. V devadesátých letech byl odbyt zaměřen převážně na střední a východní Evropu," vysvětluje Pavel Lefner, který ve společnosti pracuje patnáct let.

Vzhledem k nákladům ovšem Pliva nikdy nevytvořila v Brně zisk. Naopak ztráta za pět let chorvatského vlastnictví dosáhla půl miliardy korun.

Od roku 2006 se nový vlastník, americký výrobce generik Barr Pharmaceuticals, snažil rozvíjet výzkum a podporoval vývoz na americký trh.

"Vznikly nové laboratoře pro vývoj léčivých látek, z nichž se potom vyrábí léky. Měly podpořit vývoz léku Irinotecan na americký trh," vysvětluje Lefner. Tento lék se používá pro léčbu rakoviny tlustého střeva, velmi časté příčiny úmrtí mezi nádorovými onemocněními.

Na nárůstu tržeb, které po roce 2006 přesáhly miliardu korun, se podílely především onkologické přípravky Karboplatin,Oxaliplatin a Paclitaxel. Na export šla téměř polovina produkce.

Vedení s malými akcionáři zatím nemluví

Management farmaceutické společnosti Pliva-Lachema včera na valné hromadě zvolil nového předsedu dozorčí rady. Otázky ohledně budoucnosti podniku ale vedení nechalo bez odpovědi. Dotaz vznesl jeden ze zhruba deseti drobných akcionářů z řad současných nebo bývalých zaměstnanců podniku. "Jako bychom byli pro ně vzduch. Stejně se ale chovají k zaměstnancům, kteří vůbec netuší, co se může s brněnským podnikem dále dít. Možná to ale neví ani čeští manažeři podniku," hodnotí dění u tradičního výrobce léků František Kiss, bývalý vedoucí výzkumu v Lachemě. "Akcionářům jsme sdělili, že na tyto otázky jim odpovíme na řádné valné hromadě v červnu," reagovala mluvčí firmy Jana Šilarová.
Prostor pro spekulace je ve společnosti velký. Zhruba od poloviny února, kdy vedení nového vlastníka, izraelské společnosti Teva, zčista jasna zrušilo výzkumný ústav. A ze dne na den odešlo přes padesát inženýrů z výzkumu. "Všechny nás to šokovalo a český management nám neumí nebo nechce taková rozhodnutí dostatečně zdůvodnit," soudí žena, která pracuje v oddělení jakosti a nepřeje si zveřejnit své jméno. Patří k těm, co už podepsali dohodu, že ke konci března firmu dobrovolně opustí. "Je to bleskovka. Vedení nedává výpovědi, ale rovnou dohody. Lidé z výzkumného ústavu odešli tak rychle, že si nevyklidili ani ledničky. Odnesli si jen osobní věci,“ krčí rameny šéf odborářů Pavel Zakopal.
Během sedmi měsíců už z podniku podle něj odešlo 125 lidí a další mají skončit na konci března.
Brněnský závod jako součást skupiny amerického holdingu Barr se dostal pod křídla izraelské společnosti koncem prosince, kdy američané podepsali smlouvu o převzetí. "Před Vánocemi nás přitom prezident Tevy Shlomo Yanai velmi srdečně vítal s tím, že se těší na naši společnou budoucnost," vzpomíná hořce Zakopal.