Jak často využíváte veřejnou dopravu?
Při dojíždění do zaměstnání jsem ji dřív využíval dost, teď už ne tolik. Sdílíme auto se ženou, kdy jezdíme společně do zaměstnání do Brna, pak se různě střídáme.
Bydlíte ve Žďárci na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny. Jak to časově vychází ve srovnání s hromadnou dopravou?
Autobusem a vlakem rozhodně lépe než autem. Je to „zážitek“ si odstát kolonu přes Kuřim během ranních a odpoledních špiček.
Proč tedy jezdíte autem?
Roli hraje flexibilita – do auta můžu sednout kdykoliv. Za Tišnovem už vlaky nejezdí v patnáctiminutovém či třicetiminutovém taktu, ale hodinovém, tam už se musíte trefit. Ale jak jsem říkal, s manželkou se střídáme, takže někdy jezdím autobusovou linkou 350 do Říkonína a odtud už po železnici do Brna.
Všímáte si pak jako cestující toho, co by šlo zlepšit?
Nedostatky vidím v některých přípojných čekacích dobách autobusů u železničních stanic. Podle mě by mohly být kratší, někde třeba odjíždí až za třináct nebo patnáct minut po příjezdu vlaku.
Přehled změn ve veřejné dopravě na jižní Moravě. Cestování načerno se prodraží |
Jsem laik, ale čekací doba tam je asi kvůli možnému zpoždění. Sám jste navíc řekl, že spojů dál od Brna už nejezdí tolik. Někam je jich jen pár za den. Pokud by lidem ujel poslední, co pak?
K vámi zmiňovanému účelu máme dispečink, který řidičům a někde i vlakům dává pokyny k čekání. Například poslední spoje vyčkávají až půl hodiny. Pokud je však zpoždění větší než nastavený limit, přípoj už samozřejmě čekat nemůže. Mohl by zpozdit další spoje na trase.
Co teď v Kordisu řešíte?
Musím se seznámit s organizací, jejím chodem, zaměstnanci. To je priorita. A pak tu jsou témata, která není možné příliš odkládat. Třeba plánované změny státem nařízených slev či dojednání pokračování integrace rychlíkových linek do krajského dopravního systému.
Cílem je, aby se lidé mohli mezi jihomoravskými stanicemi přesouvat i těmito spoji na krajské jízdenky. Jak to aktuálně vypadá?
V polovině prosince nastoupí nově RegioJet na trať z Brna přes Vysočinu do Prahy...
Tam zrovna sjednáváme schůzku, abychom si vyjasnili představy dopravce a Jihomoravského kraje. Je předčasné spekulovat, ale na obou stranách je v tomhle ohledu zájem.
Platí, že nové rychlíky RegioJetu přes Vysočinu nebudou zastavovat v Křižanově na pomezí obou krajů, kam je dnes možné se dopravit na krajskou jízdenku jihomoravským vlakem Moravia?
V návrhu jízdního řádu to tak skutečně je. Rozhodování o zastavení rychlíků není v kompetenci krajů. Pro nás je podstatné, aby bylo možné jet na krajskou jízdenku tímto rychlíkem z Brna do Tišnova, což je poslední stanice v kraji. Tou další totiž bude až Žďár nad Sázavou.
Co si myslíte o tom, že vlastně Jihomoravský kraj do svých vlaků Moravia neobjednal průvodčí od dopravce, ale nasadil vlastní zaměstnance? Je to model, který preferujete i vy?
Zásadní rozdíl je, že průvodčí Kordisu nemá dopravní povinnosti související s jízdou vlaku. To před zavedením nového systému mohl být podstatný důvod k obavám, jestli nedojde ke komplikacím. Podle mého názoru se však ukázalo, že tyto obavy byly neopodstatněné.
Konec „dobytčáků“. Od Kyjova do Brna se pojede rychleji a novými vlaky |
Vyplatí se to i finančně, když s průvodčím navíc v některých případech chodí vlakem i pracovníci bezpečností agentury?
Jednoznačně vyplatí. V minulosti obsluhoval průvodčí Českých drah všechny vlaky. Dnes to tak není, protože ani nedává smysl, aby byl i ve vlaku, který je v určité časy nebo v některých úsecích minimálně obsazený. Navíc s tím souvisí nutnost vyřešit nocování nejen pro strojvedoucího, ale i dalšího člověka. S bezpečnostní agenturou máme rovněž pozitivní zkušenosti. Její pracovníci jsou na případný konflikt lépe připraveni a již mnohokrát pomohli situace s problémovým cestujícím vyřešit.
Jihomoravský kraj sází na vlakovou dopravu, modernizoval řadu spojů nákupem vlastních vozů či zaúkoloval dopravce. Jak to ale bude u těch zbývajících z Brna na Kyjov nebo do Ivančic a Moravského Krumlova, když hejtmanství na nákup vlaků pro tyto tratě nezískalo dotaci?
To je otázka primárně na vedení kraje, navíc je to závislé i na provozovateli dráhy, tedy Správě železnic. U trati na Kyjov se chystá elektrifikace, jež má být hotová do roku 2031. Po tomto termínu se dá uvažovat o modernizaci vlaků nákupem akutrolejových vozů, jak bylo v plánu, tentokrát třeba i bez dotace.
Zmínil jste akutrolejové vlaky, tedy ty, které by dokázaly jet na baterii i tam, kde není elektrické vedení. V čem je tedy problém, když tam dnes nejsou dráty?
Ty úseky jsou v tomto případě příliš dlouhé na to, aby je zvládly vlaky pouze na baterii.
V investicích jste závislí nejen na hejtmanství, ale i vládě, jaké peníze uvolní do regionu. Co dokážete vy jako Kordis ovlivnit, aby pro lidi bylo cestování po jižní Moravě komfortnější?
Musíme dál zpracovávat kvalitní dopravní modely, dobře plánovat jízdní řády, co nejlépe reagovat na výluky a změny v dopravě. A současně myslet i na to, aby spoje lépe navazovaly a my dokázali operativněji řešit aktuální potřeby cestujících.
Na začátku rozhovoru jste zmínil zasekanou Kuřim, což má vliv na každodenní fungování veřejné dopravy a její spolehlivost. Třeba u autobusu z Brna přes Lipůvku na Blanensku jsem si už před časem všiml v jízdním řádu rezervy pro případ kolon. Je to způsob, jak přizpůsobovat hromadnou dopravu realitě?
Je to snaha, aby jízdní řád byl skutečně něčím, o co se dá opřít.
Jsou i jinde v regionu další taková úzká hrdla, na něž je potřeba se zaměřit?
Je jich poměrně dost a zejména ve špičkách je doprava u nich nepředvídatelná. Ve zmíněné Lipůvce jeden den musí autobusy na odjezd čekat a jindy vyrazí se zpožděním. Z dalších míst je to třeba přetížený kruhový objezd v Břeclavi, neprůjezdná hlavní trasa ve Znojmě nebo některé ulice v Brně. Z naší pozice je prakticky nemožné situaci řešit. Dobrou zprávou ale je, že se už realizuje, nebo aspoň připravuje zlepšení, například obchvat Břeclavi.
Nedílnou součástí dopravního systému v kraji je logicky kromě vlaků právě regionální autobusová doprava. Jak se potýkáte s úkolem, že by měla být co nejvíce bezemisní, což řeší třeba dopravní podnik v Brně? Byl to mimochodem jeden z důvodů, proč tam některé autobusy městský dopravce v polovině května osekal na úkor tramvají. Část cestujících to nese nelibě.
Příměstských autobusů se povinný přechod na bezemisní vozy zatím netýká. Výrobci tak získali určitý čas, aby vyvinuli takové, které budou nejen bez emisí, ale zároveň zvládnou bez komplikací vyjezdit celé denní penzum plánovaných kilometrů.
V Brně posílili páteřní tramvaj, osekání MHD odneslo sídliště bez spojů do centra |
Počítáte s tím, že v budoucnu autobusy někde nahradíte nasazením elektrobusů? Soutěžíte nového dopravce pro Znojemsko...
V regionu máme autobusy, které musejí za den ujet třeba i více než 300 kilometrů. V současnosti není na trhu takový elektrobus, který by tohle dokázal zvládnout. Jejich nasazení si proto dovedu představit na krátkých městských linkách s delšími přestávkami.
O části autobusů kolem Brna se dá mluvit jako o rozšířené MHD, protože lidé mohou nastupovat do vozu všemi dveřmi, odbavení je rychlejší a tím i cesta. Osvědčil se tento systém natolik, že ho rozvinete i do dalších regionálních autobusů po celém kraji?
Zatím o tom neuvažujeme. A má to hned několik důvodů. Zaprvé jsme touhle novinkou dosáhli takového pokrytí linek, jaké jsme plánovali a považovali za potřebné. Cílem bylo především zrychlit dopravu, a odlehčit tím řidičům ve spojích s mnoha zastávkami a častými intervaly. Ve větších vzdálenostech od Brna už tyto potřeby nejsou tak akutní. Dalším důvodem je i to, že stále analyzujeme, jestli nedochází ke zneužívání této možnosti. Každopádně tam, kde nástup všemi dveřmi dneska funguje, jej ještě zjednodušíme. Od 14. června bude tento režim zavedený nejen v pracovní dny, ale také o víkendech v čase mezi 5. a 20. hodinou.
Kdy budou výsledky analýzy, o níž se zmiňujete?
Jedná se o dlouhodobý proces. Chtěli bychom však zohlednit právě i víkendy, kdy jezdí jiná struktura cestujících. V tuto chvíli to proto nedokážu říct, ale minimálně do konce roku budeme sbírat data a situaci hodnotit.
Drahá doprava autobusy skončí, cestující z vesniček svezou menší dodávky |
Loni byla uzákoněna možnost takzvané poptávkové dopravy. Aktuálně tuto možnost rozšíření spojů řešíte se Šlapanicemi na Brněnsku. Bude to ale někde tak, že by poptávková doprava, tedy „dodávka na zavolání“, nahradila pravidelné autobusy v těch nejmenších obcích?
Nevím, jestli se dá uvažovat tak daleko, jde o něco úplně nového. Naším cílem je tento druh dopravy zahrnout systémově. Nejdále jsme opravdu se Šlapanicemi. Tam bude naše role spočívat v tom, že v těchto spojích budou platit krajské jízdenky.
Co dalšího vás tíží v dopravě i jako cestujícího?
Podle mě není úplně šťastné, že pro jižní Moravu existuje vícero dopravních aplikací. Je tady iRIS zobrazující polohu spojů a nově i vyhledávání spojení, další je Poseidon, kde lze zakoupit jízdenku. Mým cílem je dostat vše pod jednu střechu. Ze všeho nejdříve však vypíšeme soutěž na nový vzhled právě u Poseidonu, aby se zatraktivnil a zmodernizoval.
Nicméně co já vím, jde o starý software, do něhož se bez původního dodavatele nedostanete. Nezrušíte tak tuto aplikaci nakonec úplně?
Poseidon je první takovou dopravní aplikací v Česku i na území střední Evropy. Je proto poplatná době svého vzniku a velmi komplikovaně se v ní dělají další úpravy. Právě proto bych chtěl směřovat k jedné aplikaci, ve které budou zahrnuty všechny služby. Současné řešení není šťastné.
