V prvé řadě je to skutečnost, že Jiří Švachula má za sebou zhruba rok a osm měsíců ve vazbě. Tam byl umístěn po zadržení v březnu 2019.
V listopadu 2020 ho pak soud z vazby pustil, jenže podmínkou pobytu na svobodě byl elektronický náramek, který sledoval Švachulův pohyb. Zařízení mělo zejména zabránit případnému útěku obviněného někam do zahraničí, kde by se mohl skrývat.
Jak na dotaz redakce iDNES.cz upřesnilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, tento náramek nosil Švachula zhruba dva roky a čtyři měsíce, kdy se musel zdržovat v místě bydliště a nesměl vycestovat z Česka. „Tato předběžná opatření byla zrušena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. března 2023,“ uvedl náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš.
Úplatky, kam se podíváš, Faltýnek a mýto i rozpad ANO v Brně. O co šlo v kauze Stoka |
Vazba i doba, po níž byl Švachula na dálku sledován pomocí náramku, se podle Bartoše plně započítávají do doby pravomocného trestu. V součtu jde o čtyři roky, přičemž o podmínečné propuštění, tedy odpuštění zbývající části trestu vězení, je možné podle dozorujícího žalobce v kauze Stoka Petra Šeredy žádat po odpykání jeho poloviny.
Ta ve Švachulově případě činí tři roky a deset měsíců, tedy je vlastně kratší, než doba, po kterou už byl expolitik ANO omezený na svobodě. Do výkonu trestu by tedy vůbec nemusel nastoupit, pokud soud přistoupí na podmínečné propuštění.
„Teoreticky by to tak bylo možné, ale v praxi jsem se s něčím podobným dosud nesetkal, takže to nedokážu blíže okomentovat,“ řekl na dotaz iDNES.cz dlouholetý advokát specializující se na trestní právo Jan Paroulek.
Jiný advokát Radek Ondruš rovněž říká, že by to teoreticky možné bylo, ale ani on se s něčím takovým nesetkal. „Ve své dlouholeté praxi jsem měl jednoho jediného klienta, který měl už z vazby odsezenou více než polovinu trestu, přesto ale na pár měsíců musel do věznice, než soud schválil podmínečné propuštění,“ doplnil.
Krajský soud v Brně na dotazy iDNES.cz dosud nereagoval.
Na úplatcích si přišel na 15 milionů
Švachulův advokát Kárim Titz, známý rovněž z bitcoinové kauzy, už při schvalování dohody o vině a trestu na dotaz iDNES.cz jen stručně poznamenal, že určitě využije veškerých práv, která může ve prospěch svého klienta uplatnit.
„Pro nás je důležitý i majetkový postih. Ten činí zhruba osm milionů korun,“ zdůraznil v té souvislosti žalobce Šereda s tím, že dalších více než sedm milionů bude mít Švachula zablokovaných kvůli pokračujícímu vyšetřování a soudu u jiných obžalovaných.
Právě zabavená a zablokovaná suma, tedy celkem 15 milionů korun, zhruba odpovídá výši úplatků, na které si podle státního zástupce přišel jen samotný Švachula za pět let manipulací zakázek v hodnotě přibližně čtvrt miliardy.
