Nový trik brněnského bojovníka s hlukem. Nahlašuje desítky akcí, maří tím jiné

Letitý bojovník proti hluku v centru Brna nahlašuje řadu svých shromáždění na náměstí Svobody, čímž může omezit konání tradičních akcí pro lidi. Radnice poukazuje na to, že účastníkem těchto údajných shromáždění bývá jen sám svolavatel.

Před sedmi lety při vystoupení amerického kytaristy Billa Frisella na Jazz Festu pustil ze svého bytu na náměstí Svobody silný zvuk připomínající autoalarm. Jiří Novák, který v srdci Brna vlastní dům s prodejnou Humanic v přízemí a prvním patře, nepříjemným signálem reagoval na hlasitou hudbu, která jej obtěžovala.

Proti hluku na centrálním náměstí bojuje roky, s městem kvůli němu vede po léta soudní spory. Nedávno začal ve svém „tažení“ používat novou metodu, kdy na radnici Brna-střed předem nahlašuje řadu shromáždění. Jen během loňského prosince a letošního ledna úřad informoval o 37 akcích tohoto typu.

VIDEO: Brněnský bojovník proti hluku spustil při koncertu na náměstí alarm

V jeho prospěch hraje fakt, že shromažďovací právo je jedním ze základních lidských práv, které garantuje česká ústava a listina základních práv a svobod. Jeho omezování je tedy nežádoucí a na jeho počínání proto neexistují téměř žádné páky. „Obecně platí, že shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Není tedy na úvaze úřadu, zda jej ‚umožní‘, či ne. Shromáždění se podle zákona úřadu pouze oznamuje,“ přibližuje za ministerstvo vnitra Hana Malá.

Nahlásit jej lze nejdříve půl roku před termínem. Pokud se na stejném místě v tomtéž čase má dít kulturní akce, která však v době nahlášení shromáždění ještě nemá povolení, je oproti němu upozaděna a v nejhorším případě se ani nemůže uskutečnit.

Radnice Brna-střed se proto obává, že tímto postupem může Novák zhatit zábavu pro lidi ještě před jejím začátkem, zvlášť v momentě, kdy pořadatelé nebudou pečliví při dodržování lhůt a vyřizování povolení. „Poprvé začal tímto způsobem postupovat při loňských Vánocích. Snadno si z toho lze dovodit, že jeho záměr spočívá v tom, že se snaží znemožnit pořádání kulturních akcí,“ má jasno tajemník radnice Brna-střed Petr Štika.

Město nerespektuje verdikty soudu, tvrdí Novák

Novák logicky vidí problém jinde. „Neustálý rušivý hluk má prokazatelný negativní vliv na zdraví a pohodu bydlení obyvatel města, je tedy třeba jej regulovat. Brno ovšem nemá žádnou regulaci hodnot hluku, přestože jiná velká města ji často mají nebo problematiku řeší jinak. Některá zakázala v bytové zóně jakoukoliv hudební produkci, včetně buskingu, jiná regulují časové období, kdy je hluk povolen, a úrovně hluku. Jako obyvatelé náměstí Svobody jsme rušeni hlukem z kulturních i sportovních akcí, například koncerty doprovázejícími vánoční trhy,“ vysvětluje.

Situace se podle něj zhoršuje. „Akce trvají více dní než v minulosti, jejich hlučnost je v podstatě stále stejná. Radnice povoluje provoz i po desáté večer. Z programu kulturních akcí se vytrácí kultura, například při vánočních trzích jsou pořádány i techno koncerty, na náměstí probíhají i nejrůznější sportovní akce,“ poukazuje Novák.

Tohle už bude běžné, říká muž, který do koncertu na náměstí pustil sirénu

Podle něj navíc město nerespektuje verdikt soudu, který Brnu jako vlastníkovi prostranství už před lety nařídil snížit hluk z akcí, a ani se nesnaží věc konstruktivně řešit. Aktuálně se domáhá náhrady nemajetkové újmy kvůli letitému konání hlučných akcí.

Podle Štiky se dožaduje pěti milionů korun. „Pokud bude návrhu vyhověno, doufám, že alespoň hrozba, že se i ostatní budou domáhat spravedlivého odškodnění za porušování limitů, přiměje město vydat vyhlášku a dodržovat povinnost chránit zdraví všech obyvatel,“ říká Novák.

Vánoční trhy se hlásí raději rok předem

V reakci na jeho „trik“ tajemník radnice organizátory velkých akcí na náměstí Svobody důrazněji než kdy dřív nabádá, aby nasmlouvání místa řešili s dostatečným předstihem, pro jistotu i víc než půl roku předem. A ti na to slyší. „Vánoční trhy nahlašujeme téměř rok dopředu. Zábory náměstí řešíme s dlouhou rezervou,“ nastiňuje mluvčí Turistického informačního centra Hana Bánovská s tím, že nyní dokončují přípravu podkladů pro úřady kvůli letošnímu vánočnímu ročníku.

A nejsou sami. „Termíny rezervujeme zpravidla rok dopředu, tři až šest měsíců před akcí vyřizujeme zábory a další nutnou administraci pro povolení konání akcí v centru,“ přidává se ředitel produkce Richard Morávek z reklamní společnosti SNIP & CO, jež na prostranství každoročně pořádá akce spadající pod festival Ignis Brunensis.

Ze 37 shromáždění nahlášených Novákem v prosinci a lednu radnice víc než půlku odložila. Oznámení totiž podle Štiky trpělo formálními nedostatky. „Účastníkem byl pouze svolavatel sám. Shromáždění má sloužit k výměně názorů mezi lidmi, logicky se ho tedy nemůže účastnit jen jeden člověk,“ zdůvodňuje s tím, že úředníci posuzují, zda je podání účelové a nahlášená událost se opravdu uskuteční.

Ztišíme se, slibují pouliční umělci v Brně. Sepsali si svůj etický kodex

V době vánočních trhů proto přímo na náměstí Svobody kontrolovali, zda se Novákova akce nazvaná Boj proti hluku na místě skutečně koná. Termínově se totiž na tři dny překrývaly. „Nic se tam nedělo,“ poznamenává tajemník radnice. Za neuskutečnění přitom žádný postih nehrozí.

Podle ministerstva vnitra mohla radnice oznámení shromáždění odložit, pokud jej vyhodnotila jako obstrukční, šikanózní či nenaplňující podmínky zákona o shromažďovacím právu. „Pokud je jeho účelem právě zneužití práva vůči jinému, mohou ho úřady buď přiměřeně regulovat, nebo dokonce zakázat. Za tímto účelem mohou také zkoumat skutečný účel shromáždění, a to také v kontextu předchozích zkušeností se svolavatelem nebo průběhem akce,“ shrnuje za resort Malá.

Pro radnici je podle Štiky hlášení mnoha Novákových shromáždění zatěžující, ale pokud splní zákon, nebude jim bránit. „Pokud však bude jeho jednání účelové a se zlým úmyslem bude bránit v pořádání jiných akcí, podnikneme všechny kroky k tomu, abychom mu v něm zabránili,“ avizuje Štika.

17. července 2018

„Nelze tolerovat, aby město dělalo mrtvého brouka“

Soudní žaloby, pouštění sirény a nejnověji oznamování mnoha shromáždění. Brňan Jiří Novák přidal do svého nekončícího boje proti hluku na náměstí Svobody, který vede dlouho řadu let s městem, další střípek. V rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje, proč tak učinil. Zároveň také přibližuje svůj pohled na celou problematiku.

Proč jste zvolil tento postup a začal nahlašovat na radnici shromáždění, kterých bylo podle radnice za loňský prosinec a letošní leden dohromady 37?
Tento postup jsem zvolil, jelikož je potřeba informovat veřejnost o problematice vysokého akustického tlaku, lidově hluku, pronikajícího do bytových prostor, pocházejícího z veřejného prostranství. V mém konkrétním případě se jedná o náměstí Svobody ve městě Brně, ve vlastnictví města Brna, tedy zde jsem také shromáždění uspořádal. Tento neustálý rušivý hluk má prokazatelný negativní vliv na zdraví člověka a pohodu bydlení obyvatel města, je tedy třeba jej regulovat. Město Brno ovšem nemá žádnou regulaci hodnot akustického tlaku, přestože jiná velká města takovou regulaci často mají nebo problematiku jinak řeší. Některá města zakázala v bytové zóně jakoukoliv hudební produkci, včetně buskingu, jiná regulují časové období, kdy je hluk povolen, a úrovně hluku. Jako obyvatelé náměstí Svobody jsme rušeni hlukem z kulturních, sportovních akcí, například hudebními koncerty doprovázejícími vánoční trhy. V období Vánoc nám pod okny hrají nejrůznější koncerty včetně technoparty do pozdních nočních hodin. K tomu jsou trhy pravidelně otevřené společně s kavárenskými, restauračními zahrádkami do půlnoci. Výsledkem je permanentní vysoká úroveň rušení hlukem, která dle Autorizovaného hodnocení zdravotních rizik vypracovaného podle § 2 a 83e zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, vede k významné expozici obyvatelstva s prokazatelným negativním dopadem na zdraví obyvatelstva. To se samozřejmě vylučuje s klidným bydlením v této lokalitě. Bohužel město Brno trvá na zachování obytné zóny v této lokalitě a brání přeměně bytových prostor například na kanceláře. Zároveň ovšem není ochotno zajistit, aby byly byty obyvatelné. Proto jsem po mnoholeté snaze se domluvit musel město zažalovat u soudu, který jsem vyhrál a městu bylo nařízeno zdržet se imisí hlukem. Přesto město Brno tento rozsudek nerespektuje.

Co je cílem těchto shromáždění?
Upozornit na vážné téma vysoké úrovně hluku ve městě Brně a neodpovídající snaze před ním obyvatelstvo chránit. Ne nadarmo se hlukovému znečištění říká „tichý zabiják.“ Negativní dopady hluku na zdraví a pohodu obyvatel jsou závažné a prokazatelné a je třeba na to upozornit širší veřejnost. Zájmy na ochranu obyvatelstva před negativními dopady hluku a zájmy na kulturní vyžití je třeba pečlivě vyvažovat, což se mimo jiné s ohledem na nedostatek povědomí veřejnosti v současné době neděje.

Jak vám radnice vychází vstříc a povoluje ohlášená shromáždění?
Některá povolila, některá ne.

Čím vám radnice vysvětluje, když odmítne povolit shromáždění?
Hledá formální chyby v žádosti.

Bráníte se nějak proti zamítnutí shromáždění?
Ne, byla by to zbytečná ztráta času. Pokud bych měl za půl roku, rok či více v ruce papír, že jsem žádosti podával správně a radnice trvala na zbytečných formalitách nedůvodně, nic by to nezměnilo na faktu, že jsem musel podávat žádost znovu, aby se stihla projednat. I na radnici to dobře ví, proto také dle mého názoru postupují tak, jak postupují. I s ohledem na to bylo žádostí podáno tolik.

Jak dlouho dopředu před jeho konáním shromáždění obvykle nahlašujete?
Řídím se zákonným předpisem.

Proč shromáždění nazvané Boj proti hluku proběhlo ve třech po sobě jdoucích dnech souběžně s Brněnskými Vánocemi a co jste jím sledoval?
Sledoval jsem jím šíření osvěty o této problematice.

Jaké soudní spory v současnosti vedete s městem Brnem?
V minulosti soudy vyhověly mému návrhu na vydání zákazů imisí hlukem z pozemku města Brna překračujících míru přiměřenou poměrům. S ohledem na to, že ani tento rozsudek nepřiměl město vydat potřebnou vyhlášku, nebo jinak situaci konstruktivně řešit, jsem po asi 20 letech snahy o domluvu zahájil spor o náhradu nemajetkové újmy, kdy se domáhám odškodnění za dlouholeté porušování hlukových limitů. Pokud bude mému návrhu vyhověno, doufám, že alespoň hrozba, že se i ostatní spoluobčané budou domáhat spravedlivého odškodnění za porušování hlukových limitů, přiměje město vydat příslušnou vyhlášku a dodržovat povinnost chránit zdraví všech jeho obyvatel.

Zlepšila se nebo zhoršila se z vašeho pohledu celkově situace s hlukem na náměstí Svobody?
Situace se zhoršila, akce trvají více dní než v minulosti, jejich hlučnost je v podstatě stále stejná. Radnice povoluje provoz i po 22. hodině. Z programu kulturních akcí se vytrácí kultura, viz například Vánoce, kdy v rámci trhů jsou pořádány i koncerty techno, na náměstí probíhají nejrůznější sportovní akce a tak dále. Je zjevné, že radnice reaguje na poptávku po kulturních akcích ve městě a s ohledem na to, kolik milionů stojí například nájemné stánku během vánočních trhů, také na této poptávce město hodně vydělává. Nijak ovšem nejsou zohledňovány možná menšinové, přesto zcela oprávněné zájmy místních obyvatel, kteří si na rozdíl od návštěvníků těchto akcí nemohou vybrat, kdy na akci konající se jim pod okny dorazí, kdy z ní odejdou, a kolikrát v měsíci ji absolvují. Je zjevné, že požadavek města na zachování bytové zóny a na využívání náměstí k pořádání hlučných akcí jsou v konfliktu. V současné době se do rozhodování o konání akcí ovšem zájem obyvatel nepromítá. Není vůbec zohledněno, že jednotlivé akce jsou podle metodiky ministerstva zdravotnictví k této problematice hodnoceny s ohledem na jejich hlučnost a frekvenci konání jako zcela nepřijatelné. Město tedy musí podle mého názoru začít věc aktivně řešit, rozhodnout se, zda trvá na zachování bytů, zachování nekontrolovaného hluku, nebo zda najde mezi oběma postoji balanc a vydá hlukovou vyhlášku. Dle mého názoru ale nelze tolerovat, aby město nadále dělalo mrtvého brouka a pouze čekalo, kolik bude muset vyplácet obyvatelům na odškodném. Jiná cesta ke spravedlnosti se ovšem obyvatelům v současné době bohužel nenabízí.