I tím, kolik na jižní Moravě pracuje lidí v high-tech odvětvích, se kraj řadí právě k prosperujícímu území v Sasku, Oslu nebo Hamburku. A také v regionálním HDP na obyvatele – nejvyšším v Česku – se jižní Morava staví na úroveň regionů Německa, Francie či Itálie.
Podle datové zprávy o výzkumu, inovacích a podnikání, kterou vydalo Jihomoravské inovační centrum (JIC), se tohle krajské „podhoubí“ vyznačuje vysokou mírou důvěry a spolupráce mezi firmami. „Pozoruhodné je, že i data evropského statistického úřadu Eurostat už ukazují podstatné rozdíly v intenzitě mezifiremní spolupráce při vzniku inovací v našem kraji vůči ostatním regionům Česka a také zemím střední a východní Evropy,“ poukazuje za JIC David Uhlíř.
Evropská unie posunula jižní Moravu mezi technologické lídry sedmadvacítky |
Ředitel CzechInvestu v Brně Vít Čermák díky nejrozvinutější inovační soustavě, rostoucím investicím do firem a vysokému počtu odborníků označuje jih Moravy rovnou za jeden z nejvýznamnějších technologických ekosystémů v Evropě. „Tento rozvoj přináší řadu výhod pro kraj i celé Česko včetně zvýšení kvalifikované zaměstnanosti, růstu ekonomiky a posílení inovací,“ tvrdí. A na nesporných benefitech se shodují všichni odborníci.
Každá investice do jihomoravského inovačního ekosystému má výrazný multiplikační – tedy násobící – efekt. Jinak řečeno, těží z toho všichni. Díky úspěšným firmám s vysokou přidanou hodnotou získávají zakázky regionální podniky, vznikají startupy s výrazným růstovým potenciálem a rozšiřuje se spolupráce podniků a vysokých škol.
Inovace a podnikání v krajiZa posledních osm let zlepšil Jihomoravský kraj svou inovační výkonnost ve srovnání s Evropskou unií o více než pětinu. Region vyniká také v podpoře výzkumu a vývoje, do kterého šlo v roce 2022 téměř 23 miliard korun, tedy vůbec nejvyšší podíl regionálního HDP v České republice. Podíl výdajů na vědu a výzkum vůči regionálnímu HDP ve výši 3,1 % je srovnatelný také s nejvyspělejšími evropskými regiony. Dosahuje tak úrovně jako některé územní celky v Německu, Rakousku, Belgii nebo Švédsku. |
„Běžné firmy i živnostníci mimo technologickou oblast v rámci této soustavy budují a vybavují výrobní prostory, kanceláře a laboratoře. Zajišťují marketing, stravování, servis vozidel a mnoho dalších služeb. Vyšší mzdy zaměstnanců se rovněž odráží ve vyšších útratách, ale také investicích v regionu,“ líčí šéf krajské hospodářské komory Tomáš Psota.
Vzhledem k tomu, že v Brně sídlí univerzity, výzkumná centra, korporace a město také funguje jako klíčový dopravní uzel, je přirozené, že středem inovací jižní Moravy je právě jeho metropole a blízké okolí. Pozitivní efekt na místa na periferii kraje je podle oslovených expertů sice těžko měřitelný, ale zároveň neoddiskutovatelný.
Navíc neplatí, že vysokopříjmoví zaměstnanci jsou jen z Brna. Třeba oborech je relativně běžné, že větší část pracovního týdne tráví „dálkoví“ zaměstnanci doma. Zajímavým zdrojem jsou data týkající se mobility lidí. Například Zaječí, jež leží 40 kilometrů od Brna, má 1 436 obyvatel. Asi 60 procent z nich je ekonomicky aktivních, to je zhruba 850. A podle dat 110 z nich dojíždí do Brna, tedy každý osmý.
A logicky platí i úměra, že vyšší příjmy a stabilnější zaměstnání přinášejí lepší životní úroveň. Zkrátka lidé mají víc peněz na vzdělání, kulturu a volný čas.
Masarykova univerzita představila vizualizaci BioPharma Hubu v brněnských Bohunicích. Přestěhuje se tam farmaceutická fakulta a spolu s ní i laboratorní výroba léků, hotový by měl být v červnu 2026.
„To je na první pohled trochu banální informace, ale třeba pro rozvoj obcí v turisticky zaměřených oblastech kraje je to důležité. Právě tito lidé s vyššími příjmy jsou pak klienty služeb – například vinařské turistiky,“ dává příklad celokrajského benefitu Helena Ondřejová z tiskového odboru jihomoravského hejtmanství. A nesporný kladný vliv míří i na vyšší kvalitu vzdělávání a výzkumu. Studenti a mladí profíci mají přístup k moderním technologiím a inovativním projektům, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu práce.
Při pohledu na klíčové obory podtrhuje zdatnost regionu jeho celosvětová dominance ve výrobě elektronových mikroskopů, kdy každý třetí na světě pochází z Brna. Kraj je také nedílnou součástí evropského řetězce polovodičů, do kterého přispívá designem, instrumentací a rozsáhlým výzkumem a vývojem. I vedení Brna podporuje zapojení místních institucí do velkých evropských projektů týkajících se polovodičů.
23 miliardkorun šlo v roce 2022 do výzkumu a vývoje v Jihomoravském kraji. |
„Naší snahou je umístění národního polovodičového kompetenčního centra nebo pilotní linky do Brna,“ hlásí primátorka Markéta Vaňková (ODS). Město je také domovem předních společností a výzkumných center, které přispívají k řešení vesmírných misí i stále potřebnější kybernetické bezpečnosti. Neméně důležitý význam má i herní vývoj, který je nejsilnějším kulturním exportem regionu.
Podle šéfa krajské komory Psoty už ale na území Brna není mnoho ploch pro průmyslové výroby, je tedy zcela logické se bavit o nových lokalitách s dobrou dopravní dostupností. A v tomto ohledu chválí snahy CzechInvestu. „Je třeba vidět potenciál v rozšiřování technologických aktivit právě do dalších částí kraje,“ zdůrazňuje ředitel Čermák.
