Zatímco Brno plánuje do deseti let postavit 1 300 levných nájemních bytů za více než dvě miliardy korun, Jihomoravský kraj se bude ubírat jiným směrem. Koalice totiž definitivně odpískala projekt lidovců, s nímž vyrukovali před volbami v roce 2012 (o stavbě bytů v Brně jsme psali zde). Po těch loňských však z krajské vlády vypadli. Jejich návrh počítal s přestavbou čtyř opuštěných školních budov, v nichž mělo vzniknout kolem stovky finančně zvýhodněných bytů pro mladé rodiny či seniory. A to měl být teprve začátek. Stejný plán chtěli eventuálně uplatnit i u dalších nevyužitých staveb.
Současná koalice se však shodla, že odpovědností kraje není stavět byty a zajišťovat lidem bydlení. „To by mělo být hlavně v kompetenci obcí. Staré školské budovy nabídneme k prodeji. Odkoupit si je mohou třeba právě obce, pokud mají nápad, co s nimi udělat,“ řekla náměstkyně hejtmana přes oblast investic a majetku Taťána Malá (ANO).
Objekty zůstaly opuštěné po slučování středních škol – nacházejí se v Boskovicích, Kyjově, Vyškově a Znojmě. „Nejenom že stavba bytů představuje vysoké náklady, ale museli bychom zajistit také následný provoz domů. Prioritně se chceme postarat o budovy, které využíváme. To jsou třeba právě školy, kde děti v zimě sedí v bundách, protože tam protahuje okny,“ zdůvodnila postoj kraje Malá.
Vyhodili stovky tisíc korun
Podle původního plánu měli zájemci byty získat za výhodnějších podmínek, než kdyby si vzali hypotéku u banky. Například u 2+kk by zaplatili jednorázově 300 tisíc korun a dalších pět let spláceli měsíčně pět tisíc. Na přestavbu budov si chtěli lidovci vzít úvěr od Evropské investiční banky. Hejtmanství už zaplatilo studie a poradenství, do přípravy projektu investovalo stovky tisíc korun z veřejných peněz. Třeba v roce 2015 uzavřelo smlouvu na 230 tisíc korun s firmou Icontio. Jejím majitelem je Emil Vařeka, spolustraník bývalého krajského náměstka Romana Celého (KDU-ČSL).
Lidovce rozhodnutí současné koalice zklamalo. Ačkoliv už při sestavování rozpočtu na tento rok krajská vláda naznačovala, že se jí projekt nezamlouvá, exnáměstek hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) věřil, že tento postoj ještě změní. „Je mi to líto. Chtěli jsme smysluplně využít budovy, které teď nikomu neslouží. Mohla to být dobrá investice. Pokud byty udělá někdo jiný, připadnou úplně odlišné skupině lidí, než jsme zamýšleli. Ale beru to tak, že nová politická reprezentace chce dělat něco jiného,“ okomentoval Juránek rozhodnutí kraje.
O poznání ostřeji zareagoval vyškovský starosta Karel Goldemund (ČSSD), který se kvůli stopnutí projektu s náměstkyní Malou dokonce pohádal. „U nás se jedná o budovu zdravotnické školy s internátem, která je zkolaudovaná na bydlení. Kdokoliv si ji může koupit, přestěhovat nám sem půlku brněnského Cejlu a nikdo ani nemrkne. Hodláme se bránit, ubytovnu pro nepřizpůsobivé ve Vyškově nechceme,“ prohlásil Goldemund.
Kyjov zvažuje, že budovu koupí
Podle jeho odhadu se cena budovy pohybuje okolo 40 milionů korun. „Dvacetitisícový Vyškov si takovou investici nemůže dovolit, navíc pak dát dalších 150 milionů do oprav,“ podotkl k nápadu kraje, aby si města objekty odkoupila.
Komunitní bydlení mělo vzniknout také v budově bývalého oděvního učiliště v Boskovicích na Blanensku, kde kromě bytů chtěli zřídit i kavárnu. Ve Znojmě se zase jedná o prostory, kde sídlilo Střední odborné učiliště zemědělské. V Kyjově se to týká bývalého internátu zdravotnické školy.
A tady už s jednáním začali. „S vedením kraje jsme zatím neformálně mluvili o možnosti odkupu budovy. Budeme to dál řešit na radě a zastupitelstvu. Rozhodně si nepřejeme, aby objekt koupily osoby, jejichž představa o využití by byla odlišná od našich priorit,“ přiblížil stanovisko Kyjova jeho starosta František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých). Podle původního záměru mělo v bývalém zdravotnickém internátu vzniknout také bydlení pro lékaře zdejší nemocnice.
