Jihomoravský kraj je ráj vědců, potvrzují nejnovější statistiky

  19:34aktualizováno  19:34
Jižní Morava stíhá Prahu, alespoň co se týče vědy a výzkumu. Podle čísel vzniklo v kraji za posledních pět let nejvíce pracovišť a přibylo nejvíce vědců. Investice do vědy a výzkumu vzrostly víc než dvojnásobně.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jiřího Krejsu bavilo s kamarády sestrojovat roboty už před deseti lety. "Už nám ale nestačilo hrát si se základními algoritmy," říká dnes dvaačtyřicetiletý muž.

Proto se jednou při debatě rozhodli svoji zálibu někam posunout. "Seděli jsme v hospodě s kamarádem, kterého to táhlo do byznysu. Založili jsme firmu a vyrobili prvního reklamního robota Advee," líčí Krejsa, který mimo jiné vyučuje na VUT na Fakultě strojního inženýrství.

Věda v číslech

11 tisíc
Téměř tolik lidí pracovalo v roce 2012 v oblasti vědy a výzkumu na jižní Moravě.

145
O tolik za pět let narostl počet jihomoravských vědeckých pracovišť na současných 466.

14
Zhruba tolik miliard korun se loni investovalo v kraji do výzkumu. V roce 2007 to přitom bylo jen necelých šest miliard.

41,9
Tolik procent loni činil podíl zahraničních investorů.

Jejich firmu Bender Robotics, zabývající se vývojem mobilních robotů pro strojírenství, zdravotnictví či stavební průmysl, si vzalo pod patronát Jihomoravské inovační centrum (JIC).

"Ze začátku jsme vůbec netušili, jak to v obchodě chodí. Dělali nám různá školení a workshopy, pomohli nám s PR a také jsme získali od centra i rozjezdovou půjčku za podmínek, které bychom v bance nikdy nezískali," líčí spoluzakladatel firmy, která je však už dnes soběstačná.

Kraj má několikaletý náskok

Právě JIC, který v prestižní mezinárodní soutěži The Best Incubator Award o nejlepší inkubační centrum obsadil předloni třetí místo, je jedním z důvodů, proč se vědcům na jižní Moravě daří. Centrum, jež už deset let pomáhá začínajícím firmám a výzkumníkům uspět v tuzemsku i ve světě, vzniklo v rámci takzvané Jihomoravské inovační strategie první generace.

"Jižní Morava se kvalitně připravila na evropské peníze ze strukturálních fondů," myslí si René Samek, šéf pro zahraniční strategická partnerství z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). "Zatímco ostatní kraje mají teprve první nebo druhou generaci strategií, Jihomoravský kraj chystá už čtvrtou. Je o několik let před ostatními," doplňuje Samek.

Dobrá předvídavost se projevuje i v číslech. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupl v kraji mezi lety 2007 až 2012 počet vědeckých a výzkumných pracovišť z 321 na 466. To z jižní Moravy po Praze, kde navíc přibylo za pět let jen 54 pracovišť, dělá druhé nejvýznamnější středisko vědy v tuzemsku. V oblasti vědy a výzkumu také pracovalo v jihomoravském regionu v roce 2012 už přes deset a půl tisíce lidí, což je o více než čtyři tisícovky více než před šesti lety.

Vědci a výzkumné projekty získávají také čím dál víc peněz. Celkové výdaje byly loni 14,7 miliardy korun. "Zatímco v roce 2007 se jih Moravy podílel na výzkumu ve vědě desetinou, v roce 2012 byla v kraji spotřebována pětina celkových výdajů směřujících do vědy a výzkumu v Česku," komentuje Karel Adam z ČSÚ.

Jihomoravské cifry hodně "vylepšila" například stavba vědeckého centra CEITEC. "Zájem pracovat u nás už projevili světové vědecké kapacity i úspěšní čeští vědci, kteří se tak budou mít kam vrátit ze zahraničí. V současné době evidujeme 473 vědeckých pracovníků," hlásí mluvčí centra Jakub Ondroušek.

Dobré podhoubí

Na projektu stojícím více než pět miliard korun se podílely i brněnské univerzity. Přes čtyři miliardy však získalo centrum z EU. "Při získávání prostředků z evropských fondů v uplynulých letech jsme byli mimořádně úspěšní. Je to díky připravenosti, ochotě akademických a vědeckých pracovníků připravovat projekty nad rámec svých pracovních povinností," vysvětluje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

A komunikaci mezi univerzitami si pochvaluje i vedení kraje. "Obrovskou výhodou jižní Moravy je to, že spolu všichni komunikují, diskutují o tom, kam směřovat, společně vytvářejí projekty," potvrzuje krajská mluvčí Denisa Kapitančiková.

Zahraniční firmy a vědci také moc dobře vědí, že v Brně díky počtu talentovaných vysokoškoláků neudělají chybu, pokud zde "zahnízdí". "Je tady dobré podhoubí vědy díky studentům zabývajícím se technikou či vědou," uvědomuje si Lukáš Richter, projektový manažer populárně-naučného Moravian Science Centra, které se otevře příští rok.

A co dalšího by mohlo stát za vědeckým vzestupem kraje? "Možná v tom hraje roli i zdravá soutěživost Praha – Brno," směje se Samek z ICRC.

Autor:
  • Nejčtenější

Viník nehody se brání proti exekuci z pojišťovny, zažaloval stát o peníze

Je to už devět let, co řidič avie Pavel Dekař na přechodu najel do přecházejících dětí ze školky a dvě zranil. Kromě...

Smrt nikdo nezavinil, uzavřela policie případ znojemského učitele

Za loňskou smrt oblíbeného znojemského učitele nikdo nemohl, uzavřela případ policie. Padesátiletý vyučující tělocviku...

Smrt čtyř lidí zavinil řidič, který přes plnou čáru předjížděl náklaďák

Policisté dál vyšetřují nehodu, která si v pondělí na Znojemsku vyžádala čtyři lidské životy. Viníkem je podle všeho...

Kamion s výzdobou vjel do Olympie skrytým tunelem, zásobují tak i obchody

Jak se do největšího nákupního centra na Moravě dostane veškeré zboží, rozsáhlá výzdoba na Vánoce či deset metrů vysoký...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Znojemsku se srazila tři osobní auta, při nehodě zemřeli čtyři lidé

U Pavlic na Znojemsku se v pondělí odpoledne srazila tři osobní auta. Po nehodě zůstali ve vozech zaklínění dva lidé....

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

  • Další z rubriky

Na Znojemsku se srazila tři osobní auta, při nehodě zemřeli čtyři lidé

U Pavlic na Znojemsku se v pondělí odpoledne srazila tři osobní auta. Po nehodě zůstali ve vozech zaklínění dva lidé....

Sněžná jeskyně i prosklená sauna, v Aqualandu otevřeli nové wellness

Nejnavštěvovanější atrakce Jihomoravského kraje Auqaland Moravia v Pasohlávkách rozšiřuje svůj záběr. Otevírá nové...

Přistižený opilec si nedal říct, dal si pivo se slivovicí a řídil znovu

Čtyřikrát za jediný den řešili policisté na Brněnsku chování staršího opilého muže. Dvakrát se dobýval do bytu bývalé...

Policie chytala řidiče na přejezdech, na červená světla jich jelo několik

Jihomoravští policisté se minulý týden zaměřili na dodržování dopravních předpisů u železničních přejezdů. Přistihli...

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.

Najdete na iDNES.cz