(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Kraj nechá správu energií budov soukromníkovi, ušetří desítky milionů

  • 1
Zatímco ještě v roce 2017 dosahovaly náklady spotřeby energií v břeclavské nemocnici 34 milionů korun, loni se je podařilo srazit pod dvacet milionů. V tomto zdravotnickém zařízení totiž Jihomoravský kraj pilotně rozjel takzvaný EPC projekt, který má přinést zásadní úspory na energiích.

Zkratka EPC vychází z anglického výrazu Energy Performance Contracting, což se česky vykládá jako poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, případně energetické služby se zárukou.

Služba spočívá v tom, že dodavatel navrhne a realizuje investice do neúsporné budovy, což může být mnoho kroků od zateplení přes výměnu rozvodů energií až třeba po nový kotel nebo celou kotelnu. Náklady na investici hradí právě dodavatel, bere na sebe většinu rizik. Celé zásobování energiemi pak několik let obstarává a majitel budovy za to platí právě z dosažených úspor.

Ty byly v případě břeclavské nemocnice dokonce vyšší, než hejtmanství očekávalo a než sliboval dodavatel.

„Celkem se podařilo ušetřit 14,6 milionu, což je o takřka dva miliony více než předpokládaná garantovaná úspora,“ uvedla krajská náměstkyně hejtmana pro majetek Taťána Malá (ANO).

Energetické hospodářství v břeclavské nemocnici dostane na základě projektu po deset let na starost právě investor, kterým je jihomoravská firma Amper Savings.

Kraj tak bude její investici do nemocnice – zhruba sedmdesát milionů – splácet. I tak mu však ve srovnání s čísly z minulosti v souhrnu za desetiletí na účtu zůstane osmdesát milionů, pokud bude úspora stejná jako loni.

„Je třeba to mít dobře spočítané. Když totiž nedodržíme garantované úspory, musíme zbytek zaplatit. Ještě se nám to ale nikde nestalo, naopak vždy jsme měli úspory vyšší,“ sdělil šéf firmy Leoš Aldorf.

EPC projekty se nehodí všude

I proto chce kraj EPC projekty rozjet i v dalších krajských budovách, ať už nemocnicích, školách nebo domovech pro seniory.

„Vytipovali jsme aktuálně dvacítku krajských organizací, kde je stálý provoz, a tedy vysoká spotřeba energií,“ přiblížila náměstkyně Malá.

Mezi nimi je například střední škola v Charbulově ulici v Brně, nemocnice ve Znojmě nebo domov pro seniory v Sokolnicích na Brněnsku. Že by se nový systém energetického hospodářství zavedl ve všech objektech, je spíše nepravděpodobné. „Budeme rádi, když jich ve výsledku bude pět,“ sdělila Malá.

Podle Aldorfa se totiž EPC projekty nehodí všude. Typicky se nevyplatí v malých objektech, kde je běžně nízká spotřeba energie, nicméně vstupní investice zůstává stále stejně vysoká.

„Jde o to, jestli má budova potenciál mít takové úspory, aby se počáteční investice skutečně vyplatila,“ podotkl Aldorf.

Ve kterých budovách se nový přístup zavést podaří, chce vedení kraje vědět ještě letos.

„Vypíšeme výběrové řízení na zpracovatele analýzy. Do půl roku bychom měli mít detailní informace, jaké objekty jsou nejvhodnější,“ poznamenala náměstkyně.

Po deseti letech projektu EPC si může vzít provoz na starost už přímo kraj, nebo ho dál nechá na jiné firmě. „Životnost instalovaného zařízení je dvacet let, ale technologie jdou dopředu. Projekt se tak třeba udělá znovu dříve,“ řekl Aldorf.

Podle ředitele jihomoravské hospodářské komory Tomáše Psoty není překvapivé, že se kraj touto cestou vydal. „Jižní Morava je považována za Mekku inovací, takže je pochopitelné, že její vedení nyní aktivně přistupuje k energetickému managementu a tématu chytrých řešení v energetice,“ prohlásil Psota.