Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

Jeskyně krasu zná nazpaměť. Brigáda se Hebelkovi protáhla na půl století

  13:06
Už od patnácti let pracoval Jiří Hebelka ve Správě jeskyní Moravského krasu. Vozil lidi na loďkách, dostal na starost dokumentaci, objevoval nové prostory a později se vypracoval až na šéfa. Teď předal kormidlo mladším.

Pětašedesátiletý Jiří Hebelka už dva roky přesluhuje. Do jeskyní bude brzy chodit jen na procházku. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když bylo Jiřímu Hebelkovi patnáct let, vzal ho jeho starší bratr na brigádu do Punkevních jeskyní. Jako malý nebyl klukem, jehož by bavilo objevovat tajemná zákoutí v Pustém žlebu či kolem Macochy. Na brigádě však k jeskyním přičichl natolik, že u nich zůstal už napořád. 

Až dnes, po 50 letech práce v Moravském krasu, říká, že se chystá na zasloužený důchod. Ale ne zas tak rychle. „Mám ještě drobné resty u mikroklimatických výzkumů, na kterých jsem pracoval, takže ty teď potřebuji během pár měsíců dokončit, a potom už budu do Moravského krasu chodit jen na vycházky,“ říká pětašedesátiletý jeskyňář, který už dva roky přesluhuje.

Zmiňovanému výzkumu se začal věnovat ještě dříve, než se stal vedoucím Správy jeskyní Moravského krasu. Na této pozici ho po téměř dvaceti letech letos v lednu vystřídal jeho dosavadní zástupce Jakub Gabriš. Když si totiž spočítal, kolik let už prací kolem jeskyní strávil, řekl si, že je potřeba dát prostor mladším.

Po brigádě v Punkevních jeskyních, kdy loďky musel zpočátku odpichovat bidlem, začal v Moravském krasu dělat na plný úvazek. „Dostal jsem na starost dokumentaci jeskyní, což znamenalo mapování přístupných i nepřístupných prostor, focení jeskyní i inventarizaci poškozené krápníkové výzdoby,“ popisuje. Dříve totiž podle něj byli turisté mnohem méně ukáznění než dnes a stávalo se, že třeba někdo z nich krápník, který roste tisíce let, ulomil.

Později se hodně zabýval ochranou jeskyní a odtud se dostal i právě k mikroklimatickému výzkumu, který se týká jejich specifického prostředí. „V Moravském krasu byl velký problém kvůli využití silných halogenových reflektorů. Krápníky se začaly zelenat. V 80. letech pokrývala rostlina už 60 procent krápníkové výzdoby,“ vzpomíná. Povedlo se jim ale najít způsob, jak zelený nános odstranit, a spolu se šetrnějším osvětlením už dnes vnitřní prostor vypadá zcela jinak.

Objevoval nepřístupné prostory

Jiří Hebelka zná prakticky zpaměti přinejmenším pětici zpřístupněných jeskyní, ale nejen jako průvodce či šéf správy z různých dokumentů a příruček. Už na brigádě na loďkách na Punkvě se seznámil s místními speleology a začal s nimi postupně chodit na výpravy a objevovat nové prostory. Sám se dokonce může některými pochlubit, a to právě v těch nejznámějších Punkevních, které za rok navštíví kolem 220 tisíc turistů.

„Povedlo se nám objevit chodby i krásný dóm. Naši mladší členové, kteří byli zdatní lezci, poté vyšplhali jedním z komínů, kde se podařilo najít další vertikální jeskyni, a shora jsme otevřeli i nový vchod. Jde o hloubku jako u propasti Macocha, tedy zhruba 140 metrů,“ přibližuje Hebelka.

Do prostor, kam se sám se svými kolegy před lety vůbec poprvé podíval, se však dnes běžný návštěvník nedostane. Jsou to části, které jsou složitě přístupné, někde je nutné se i plazit nebo jít přinejmenším po kolenou. Přesto ale i právě tyto zážitkové trasy v Moravském krasu přibývají. Lidé chtějí totiž vyzkoušet něco neobvyklého. V únoru se proto otevře nová taková trasa nedaleko jeskyně Výpustek, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2008 jako poslední a doplnila stávající čtveřici: Balcarku, Kateřinskou, Punkevní a soubor Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Že se právě Výpustek zařadil mezi veřejnosti přístupné jeskyně, za to lidé vděčí právě Jiřímu Hebelkovi. „Zpočátku ji nikdo moc nechtěl, byla zpustošená a bylo jasné, že tam bude potřeba hodně investovat. Já jsem ale říkal, že má tak úžasnou historii, že by byla škoda ji neotevřít,“ vysvětluje. 

Stále je co objevovat

Jeskyně, která sloužila nejdříve prvorepublikové Československé armádě, později za války wehrmachtu a také po ní spadala pod ministerstvo obrany, byla za ty roky od vojenského využití značně poškozená. „Museli jsme třeba umýt skalní stěny od sazí, které tam byly ještě z války,“ vzpomíná Hebelka. To se ale podařilo, a tak dnes může jeskyně regenerovat a turisté si prohlédnout zachovalý kryt a také sem přijít na koncerty. Akustika je zde totiž naprosto výjimečná.

Ačkoli by se zdálo, že je Moravský kras generacemi speleologů prozkoumaný už skrz naskrz, stále podle dosavadního šéfa místní správy nevydal všechna svá tajemství. „Dneska víme, že kolem Ostrova u Macochy a Vilémovic existuje systém, který může mít i více než dvanáct kilometrů, ale stále se do něj nepodařilo proniknout,“ poukazuje s tím, že právě od Ostrova vedou pod zemí potoky, které ústí u Punkevních jeskyní.

Ať už by však jeskyňáři narazili na cokoli, Hebelka nepředpokládá, že by se další prostory zpřístupnily veřejnosti. Podle něj by se to ekonomicky nevyplatilo, protože s výjimkou Punkevních mají ty další relativně volné kapacity. „Ani z hlediska ochrany přírody by to nebylo v pořádku,“ doplňuje a dodává, že i proto se zavedly i limity vstupů.

Nový šéf plánuje opravu Punkevních jeskyní

Šestatřicetiletý Jakub Gabriš, který Jiřího Hebelku vystřídal na postu vedoucího Správy jeskyní Moravského krasu, jako by měl podobnou životní cestu jako právě Hebelka. I on totiž v jeskyních začínal pracovat před více než dvaceti lety jako brigádník a nakonec se propracoval až na místo šéfa jeskyní.

Poslední rok byl jako zástupce vedoucího pravou rukou Jiřího Hebelky. Ve většině věcí chce na svého předchůdce navázat. „Odvedl opravdu hodně práce. Za to mu patří od nás všech velký dík. Laťka je hodně vysoko, ale je potřeba neustále vše zlepšovat a posouvat dopředu, ať už se to týká péče o jeskyně, nebo zkvalitňování služeb pro návštěvníky,“ popisuje Jakub Gabriš, který je od roku 2004 členem České speleologické společnosti. 

Jako první úkol, který před sebou vidí, jsou investice v Punkevních jeskyních. Ty v posledních letech mají za sebou už několik modernizací. V roce 2015 se tady za 50 milionů otevřela nová provozní budova, v roce 2017 a 2018 se obnovila flotila deseti člunů, kterými průvodci vozí turisty při prohlídce jeskyní.

„Co nás jako první čeká, jsou opravy uvnitř Punkevních jeskyní. Převážně se jedná o rekonstrukci elektroinstalace. To by mohlo začít na podzim příštího roku,“ míní Gabriš, který poslední roky pracoval v oddělení péče o jeskyně. 

Projekt je podle něj potřeba ještě doladit, takže výše investice ještě nelze odhadnout, a to ani kvůli rostoucím cenám. V další fázi pak nejspíš přijdou na řadu investice u propasti. Jejich příprava je však zatím na začátku.

Autor:
  • Nejčtenější

V kuřimské kauze se objevily i známé tváře, Škrlová oklamala i celebrity

Herec, zpěvák, novinář. Kolem kauzy Kuřim se motaly i známé tváře, které se po odhalení svých rolí v případu dušovaly,...

Archeologové našli pod silnicí stovky koster, kruhové objezdy musejí počkat

Zhruba stovku hrobů odkryli archeologové při průzkumu pod silnicí, který předcházel stavbě kruhových křižovatek ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Při cestě na nákup vjel senior do protisměru, čelně se střetl s dalším autem

Špatnou odbočku si na cestě za nákupy vybral ve čtvrtek šestaosmdesátiletý řidič na okraji Brna. Místo u obchodního...

Z pískovny vznikne největší brněnský park, připomene těžební krajinu

Areál pískovny v brněnských Černovicích protkaný stezkami bude dvakrát větší než Lužánky. Vznikat má postupně několik...

Je ta socha bronzová, nebo živá? Performeři nadchli návštěvníky Slavkova

Přes třicet živých soch, tedy umělců nabarvených speciální barvou tak, že působí jako socha, nadchlo návštěvníky...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Otec o týrání synů v kuřimské kauze nevěděl, zpronevěřil jim však peníze

Když se provalilo otřesné týrání chlapců v Kuřimi, snažil se je jejich otec získat do své péče. Syny však Radek C....

Vinaři dumají, jak zastavit volný pád. Vzniká národní vinařská koncepce

Jak přistupovat k vinicím, jaká produkovat vína, jak celkově „prodávat“ vinařskou kulturu a jak lahodnému moravskému...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Masarykově univerzitě letos skončil pedagog kvůli obtěžování studentky

Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity letos v únoru na hodinu skončil docent politologie kvůli údajnému...

Kuřim, v níž týrali chlapce, byla poutním místem i terčem nadávek

Kauza Kuřim, to nejsou jen smutné osudy dvou chlapců a jejich tyranů, ale i několika propíraných míst a institucí na...

Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách
Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách

Také jste radši, když si děti oblíbí hezkou českou písničku místo nějaké v angličtině? Pak se vám rozhodně bude líbit tahle rybičková písnička od...

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...