Zdejší javory musejí ustoupit budování inženýrských sítí pod povrchem a budoucímu technickému zázemí stavby. Kácení se uskuteční pravděpodobně v druhém lednovém týdnu.
„Zeleň do ulic nepochybně patří, stromy v ulicích poskytují stín kolemjdoucím, snižují teplotu ve svém okolí a i z estetického hlediska pozdvihují uliční prostor. U projektu stavby nového kolektoru jsme proto nejprve důkladně prověřovali, zda stromy před takzvanou Convalarií mohou zůstat. Bohužel je ulice Česká i místo, kde se nachází, hustě zasíťované. Kvůli kolizi s přeložkou parovodu tu nemohou nadále růst,“ uvedl předseda představenstva městské firmy Technické sítě Brno Michal Chládek (ODS).
Doplnil, že stromy chtěli přesadit na vhodnější místo, přestože náklady by se pohybovaly kolem půl milionu korun, žádný z oslovených odborníků to ale nedoporučil.
Experti konstatovali, že stromy jsou ve velmi špatné kondici a jejich perspektiva není dobrá. Dlouho rostou v nevyhovujících podmínkách, s velmi omezeným prostorem pro kořeny, kdy je navíc v jejich těsné blízkosti množství inženýrských sítí.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
„Možnost, že by javory na jiném vhodnějším stanovišti ozdravěly, je podle našich zkušeností velmi nepravděpodobná,“ uvedl ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
Po skončení projektu vysadí v místě stromy nové, konkrétně dřezovec beztrnný. „Dřezovce budou vysazeny do strukturálního substrátu s biouhlem sestaveným podle nejnovějších poznatků, budou mít zajištěný dostatečný prokořenitelný prostor a přístup ke srážkové vodě, což je klíčové pro jejich růst a dlouhodobou perspektivu,“ doplnil ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek.
Z pěší tepny Brna mizí překážky, na vánoční trhy se lidé dostanou bez omezení |
Stavba více než dvousetmetrového kolektoru, ve kterém budou uložené veškeré kabely, vodovod a další sítě, začala loni koncem července. Investice je za 585 milionů korun bez daně.
Kolektorová síť začala v Brně vznikat v 70. letech minulého století. Tvoří ji kolektory primární a sekundární, které se liší hloubkou uložení, způsobem výstavby i využitím. Primární jsou zhruba 25 až 35 metrů hluboko. Raženy byly pomocí stejného štítu jako třeba pražské metro, a tak mají obdobný průměr. Sekundární, mezi které bude patřit i nově budovaný kolektor Česká, leží v hloubce pět až sedm metrů a slouží k dovedení sítí k jednotlivým objektům.
13. listopadu 2025 |
