„Kdo ví něco o přínosu Járy Cimrmana astronomii, ať zvedne ruku. Téměř nikdo? Počítali jsme s tím a připravili seminář, který vám to osvětlí.“
Tak uvedl v sobotu na sjezdu České astronomické společnosti pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Petr Sobotka návrh na přijetí českého velikána Járy Cimrmana mezi elitu vědců z oboru astronomie. Podpořit ho přijeli renomovaní cimrmanologové Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka.
Seminární pětici doplnil ještě všemi uznávaný astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar a pracovník planetária na Kraví hoře Jan Píšala. Aby Cimrman do galerie vědecké elity vstoupil, musela být pro většina účastníků sjezdu.
Ti se stali svědky odhalení další epochální činnosti Járy Cimrmana, divadelníka, skladatele, vynálezce, myslitele, cestovatele, a jak se po chvíli ukázalo, i zdatného včelaře a astronoma. Spojením s tímto velikánem si astronomové ozvláštnili výročí 100 let od založení své oficiální české společnosti.
Nejde pouze o žert
„Vědci chtěli ukázat, že nejsou až tak vážní, jak se o nich traduje. Navíc se jejich sjezd trefil právě do aprílového data, takže i to jim trochu nahrálo,“ popsal ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Podle něj ale nejde o pouhý žert. „Stanovy nám nezakazují přijmout fiktivní osobu. Jen s tím musí souhlasit většina ze zde přítomných sedmdesáti delegátů a ty měl přesvědčit právě seminář,“ poznamenal Dušek.
A námětů ze strany navrhovatelů bylo hodně. „Docent“ Píšala sledoval například stopu Járy Cimrmana v Brně, kterou zanechal při svých cestách do Vídně. A přišel na to, jak český velikán ovlivnil astronomii přes zdánlivě odlišný obor – včelařství.
„Věnoval se mu se slavným brněnským továrníkem Alfrédem Placzkem na Kraví hoře. Šlo jen o to, spojit si známé informace ze dvou zdánlivě nepříbuzných oborů a dát jim správné vysvětlení,“ vypráví s úsměvem Píšala.
Hvězdárna vystaví odlitek šlápoty
Podle něj může jako důkaz sloužit otisk levé boty Cimrmanova včelařského obleku, který Cimrman zdokonalil a na nějž pracovníci planetária narazili při rekonstrukci v roce 2010.
„Oblek se nám dochoval na jedné z fotografií z Placzkova alba a připomíná nápadně skafandr kosmonauta. Šlápota je podobná té, kterou zanechal Neil Armstrong na Měsíci. A další stopa vede přímo k výrobě atomové bomby. Té se jako jediný Čechoslovák účastnil syn Alfréda Placzka George, slavný fyzik, na kterého měl Cimrman nesporný vliv,“ upřesnil Píšala.
A odlitek Cimrmanovy šlápoty si napříště prohlédnou i návštěvníci planetária. „Rozhodli jsme se, že ji vystavíme,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.
Podle Zdeňka Svěráka obohatil Cimrman významně oblast poznání o svou teorii externismu. „Základem poznání je omyl, který postupně upřesňujeme. Na konci nevíme nic, ale víme to správně,“ poznamenal Svěrák.
Černá díra Cimrmana pohltila
Důkazy o vlivu Cimrmana na astronomii, pedagogiku, fyziku a matematiku podali i další aktéři semináře. A „děj“ pozoruhodně vygradoval Jiří Grygar, podle kterého se Jára Cimrman pokusil sestrojit černou díru. Stalo se to u Tálínského rybníka, do kterého se snažil nahánět těžkou vodu. „Díra ale začala rotovat a Cimrmana pohltila. Čest jeho památce,“ uzavřel Grygar.
Půldruhé hodiny trvající přesvědčování nakonec přineslo úspěch. A Cimrmanovo čestné členství delegáti podpořili drtivou většinou hlasů. Originální vystoupení vzniklo speciálně pro sobotní akci, ale není vyloučeno, že by se k němu mohli dostat i další příznivci Cimrmana.
„Zaznamenali jsme ho, a pokud se povede vyřešit autorská práva s Divadlem Járy Cimrmana, mohlo by být k dispozici na stránkách hvězdárny nebo České astronomické společnosti,“ doplnil Píšala.
