Koničiva, zdraví Japonec Brňana na chodbě. V brněnské pobočce japonské společnosti Konica Minolta si na multikulturnosti zakládají, mají tu speciální projekt zaměřený na odlišnosti obou zemí.
Fotogalerie |
Zdejší vývojáři devatenáct měsíců pracovali na softwaru inteligentní technologie Workplace Hub pro „pracoviště budoucnosti“. Zjednodušeně řečeno, sjednotili veškeré podnikové IT. Pětatřicet vývojářů tak stvořilo nejen novinku v portfoliu firmy, ale v oblasti digitálního pracoviště obecně a plánují ji rozšířit do desítek tisíc kanceláří po celém světě.
Firma říká, že se tady osvědčila sázka na agilní přístup Japonců obohacený o kreativitu českých vývojářů. A tahle rovnice funguje ve všech japonských firmách usídlených na jižní Moravě.
Podle Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice jich je v současné době už dvacet – 8 výrobních, 11 se zaměřuje na prodej a obchodování a jedna na výzkum a vývoj.
„Zejména při zakládání výrobních firem jsme pro japonské partnery atraktivní lokalitou. S přihlédnutím ke své populaci je Česko zemí s největším počtem japonských výrobních firem na obyvatele v Evropě,“ podotkl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Jestli se počet japonských zaměstnavatelů v kraji pohne směrem nahoru, se uvidí po momentální hospodářské návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Japonsku. Jde o první českou premiérskou návštěvu této východoasijské země po dvanácti letech.
Učí se nežít jen prací
V brněnské Konice Minoltě jsou aktuálně čtyři Japonci a 450 českých zaměstnanců. „Po roce a půl se brněnská pobočka stala pro japonské vedení firmy natolik důležitou, že do ní vysílá svoje kmenové zaměstnance, což spolu se služebními cestami českých zaměstnanců do Japonska vede k dalšímu prohloubení vzájemné spolupráce a budoucímu rozvoji,“ popsal projektový manažer Radek Sedláček.
Dodává, že pro japonské společnosti je typický smysl pro kolektivní zodpovědnost a potřeba otevřeného sdílení informací. „Při každodenní spolupráci s japonskými kolegy je velmi zřetelné jejich vyjadřování úcty k druhému člověku,“ poznamenal Sedláček.
Japonsko-české zkušenosti má i brněnský Daido Metal, kde pracuje ve výrobě kolem tří set Čechů a pět Japonců ve vrcholovém managementu. „Japonci mají rádi všechno ve své firmě, a tak vše, co souvisí s výrobou produktu, nepoptávají z vedlejších firem, ale na všechno najímají zaměstnance,“ podotýká asistentka firmy Iveta Žižková.
I ona potvrzuje, že Japonci jsou hodně disciplinovaní a mají rádi pravidla, na rozdíl od Čechů. Ale naopak jim chybí flexibilita a schopnost improvizace a kreativita. A tomu se zase učí oni od svých zaměstnanců. Stejně jako trávit více času s rodinou a nežít jen prací. „Výhoda u Japonců je také ta, že jsou jen výjimečně nemocní,“ přidává poznatek.
Japonští zaměstnavatelé jsou proto podle personálních agentur oblíbení. „Češi chtějí pracovat v úspěšných společnostech, kde se podílí na přípravě či výrobě kvalitního produktu. Následně dbají o spokojenost svých zaměstnanců, což je pro Čechy jeden z nejdůležitějších aspektů při výběru práce,“ vysvětluje marketingová manažerka z Advantage Consulting Marcela Vyskoková.
Vedení bývá striktní
Japonská firma čeká od svých zaměstnanců disciplínu, dochvilnost a schopnost dodržovat nastavené standardy. Tak moc, až to podle dalších personalistů některé zájemce o práci odrazuje.
„Japonské vedení bývá často příliš striktní a procesní a často není ochotno naslouchat názorům a návrhům svých podřízených. Japonská firemní kultura není vhodná pro každého a nováčky vždy překvapí,“ oponuje vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment Kateřina Tkadlecová.
Ředitel Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice ale souhlasí spíše s prvním tvrzením. „Japonské firmy usilují o školení zaměstnanců, aby si zvýšili svou schopnost. Největší odlišnost je mentalita. I přestože jsou Češi pracovití a přístup k práci je velice podobný,“ míní Makiko Ozawa.
Objevují se i případy opačné – a totiž, že brněnské firmy prorazí v Japonsku.
„Je to například Zoner Software, Y soft, Avast nebo IT Moravia, vše v sektoru informační a komunikační technologie. Obecně má Japonsko pro firmy pozitiva, jako jsou platební morálka, solventnost, dodržování závazků, spolehlivost japonských zaměstnanců,“ hodnotí šéfka České obchodní a průmyslové komory v Japonsku Alice Tomášková.
