Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Lidé o Romech nic nevědí, jen mýty a stereotypy, říká ředitelka muzea

  14:41
Do svého jubilejního třicátého roku letos vstoupilo Muzeum romské kultury v Brně. Vzniklo v jediné místnosti, vybavené jen psacími stroji. Přesto si za tři dekády vybudovalo silnou pozici. Dnes spravuje dva památníky, chystá pražskou pobočku a v rámci Evropy je unikátní institucí.

Jana Horváthová před třiceti lety Muzeum romské kultury v Brně zakládala a od té doby jej vede. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Začínali jsme opravdu z ničeho,“ vzpomíná ředitelka muzea Jana Horváthová.

To, že muzeum vzniklo v Brně, znamená, že Brno je sídlem romských intelektuálů?
Ano, Brno bylo vždy centrem romské inteligence. Má to své historické důvody. Na Moravě se koncem 17. století usazovali první Romové u nás. S jejich integrací šla ruku v ruce možnost chodit do školy, získat vzdělání a zařadit se mezi inteligenci. I porevoluční vůdčí romské osobnosti byly právě z těchto moravských rodin, které přežily genocidu.

Byla jste někdy svědkem toho, že vaše muzeum změnilo pohled na Romy jako etnikum?
Tohoto jsme svědky poměrně často. Nejen na výstavách, ale i na našich přednáškách. Všude se snažíme skrze informace o dějinách a kultuře Romů měnit názory lidí. To, v jaké situaci byli u nás Romové po druhé světové válce, mělo hlubší historické kořeny, které lidé neznají. Snažíme se to měnit. Romové jsou u nás nejpočetnější národnostní skupinou a lidé o ní nic nevědí, až na mýty a stereotypy, které přebírají třeba od rodičů a prarodičů, či z toho, co vidí letmo v televizi. Podle toho si vytváří mnohdy hodně pokřivené pohledy. A já myslím, že se nám mnohé stereotypy a zkreslení daří narovnávat.

Kdo je váš typický návštěvník?
Vysokoškolský student. A potom zahraniční turisté z nejrůznějších částí světa. Ti si nás vždy najdou. Jsme totiž dosud jediné muzeum tohoto druhu na světě.

Byla jste u zrodu Muzea romské kultury od samého počátku. Vzpomenete si, kdy padl poprvé nápad na jeho zřízení?
Ty myšlenky tu byly celá desetiletí, jen se za minulého režimu nemohly projevit. Do komunistické koncepce státem řízené asimilace cikánů se etno-emancipační snahy Romů nehodily. Během uvolnění po roce 1968 přesto vznikla první romská organizace u nás – Svaz Cikánů–Romů, který měl ústředí v Brně. A ten začal vytvářet první sbírkové fondy. Režim ale svaz zlikvidoval a sbírky byly rozprášeny do různých muzeí, nejvíce do Moravského zemského. Z jeho etnografického ústavu se nám potom v roce 1992 podařilo získat velmi cennou sbírku romského kovářství.

Takže první myšlenka tu byla od 60. let, ale to je pořád kus cesty ke vzniku muzea. To přišlo až po revoluci.
Ano, po revoluci se etno-emancipační strany Romů začaly projevovat hlavně zakládáním politických stran. A každá z nich si dala do stanov, že založí muzeum romské kultury. Jenže v praxi na to žádná z nich neměla čas. Krátce jsem pracovala v ústředním výboru Romské občanské iniciativy (ROI) v Praze jako tajemnice pro kulturu a školství a tam jsem byla s tou touhou po založení muzea neustále konfrontovaná. Když jsem se vrátila do Brna, řekla jsem si: založme ho tady a teď.

Na jednoho člověka by to asi bylo velké sousto. Kdo vám pomáhal?
Byl to v Brně žijící Bartoloměj Daniel – první romský historik v Československu, který zakládal zmiňované sbírky ve Svazu Cikánů–Romů. A etnografka Eva Davidová, která sice bydlela v Českém Krumlově, ale byla ochotná do Brna dojíždět. My tři jsme byli prvními zaměstnanci muzea. Začínali jsme opravdu z ničeho. Byli jsme snílci. Ale usilovnou prací se nám dařilo získávat peníze z různých projektů, pronajmout si v Lesné kancelář a tam začít. Měli jsme každý jen psací stroj a v kanceláři police, do kterých jsme začali ukládat první sbírky.

Kde jste sháněli exponáty?
Zejména na Slovensku, kde má původ většina současných Romů žijících v České republice. Intenzivně jsme vyjížděli nejen do tamějších osad, ale i mezi Romy zabydlené mezi většinovou společností, dokumentovali jsme jejich život, odívání, řemesla, hudbu i výtvarné umění. To byly počátky našich sbírkových fondů.

Jana Horváthová před třiceti lety Muzeum romské kultury v Brně zakládala a od...

V následujících letech jste se mnohokrát stěhovali, až jste zakotvili ve svém dnešním sídle v Bratislavské ulici.
Ano. Naším velkým podporovatelem bylo ministerstvo kultury. Nabídlo nám, že zafinancuje opravu domu, který navrhne město Brno. Město tenkrát nabídlo – a my jsme to brali jako událost smutnou – pouze vybydlený dům v romské čtvrti. Byl to dům hrůzy, obývaný bezdomovci, dům plný odpadků a výkalů. Ale za státní dotaci se opravdu účelově opravil pro naše muzeum, kde už jsme mohli začít pracovat na budování stálé expozice. Plně jsme ji otevřeli v prosinci 2011. Dnes má šest sálů a je to takový přehled dějin Romů a jejich kultury.

Co je ve vašich sbírkách nejcennější?
Opravdu unikátní jsou sbírky kovářského řemesla, které Svaz Cikánů–Romů shromáždil v 60. letech. To ještě kováři u nás pracovali, dnes už je řemeslo zaniklé. Zmíním například kovadlinu z konce 18. století. Nebo takzvanou rohatinu na výrobu měděných kotlů a nádob. A pak klasickou kovářskou kovadlinu, která má trn na zabodnutí do země, protože romští kováři tradičně kovali v dřepu nebo v kleku na zemi, podobně jako se ještě dnes ková v Indii. Unikátní je i zlatý prsten s koňskou hlavou v chomoutu, který je zároveň profesním znakem koňských handlířů. Má velkou váhu – asi 60 gramů. A přečkal dobu genocidy českých Romů a Sinthů v průběhu druhé světové války. I majitelé tohoto prstenu byli uvězněni v koncentračním táboře, ještě předtím ale stihli prsten ukrýt, a díky tomu se zachoval.

Jako instituce už máte velmi silnou pozici. Svědčí o tom i fakt, že jste dostali do správy památníky romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu i v Letech na Písecku. V jaké jsou teď fázi?
V Hodoníně u Kunštátu už je památník přístupný veřejnosti, ale zatím nabízí jen přechodné výstavy. Připravujeme stálou expozici, kterou bychom chtěli otevřít v první polovině letošního roku, pokud nám to pandemická situace dovolí. V Letech jsme vyhodnotili mezinárodní krajinářsko-architektonickou soutěž návrhu budoucího památníku. Letos na podzim by mělo dojít k demolici vepřína a začneme s výstavbou. Zpřístupnění veřejnosti je naplánováno na květen 2023.

V tu dobu už by mělo být otevřeno také pražské Centrum Romů a Sinthů. Stanete se tak zřejmě první kulturní institucí, která má sídlo v Brně, ale v Praze pobočku.
Zatím rekonstruujeme funkcionalistickou vilu v Praze ve Velvarské ulici, kde by mělo centrum sídlit. Má být úzce napojeno na památník v Letech, obojí financujeme s podporou norských fondů. Vila bude dokončená v březnu 2023, ale samotné centrum by v pronájmu v paláci Kinských mělo začít fungovat už příští rok. Počítá s výstavami i s edukační činností pro děti a mládež.

Máte toho naloženo poměrně hodně. Jste už jen manažerka, nebo stále ještě i historička?
Snažím se najít čas i na odbornou práci. V současné době dokončujeme s kolegy velmi rozsáhlou publikaci To jsou těžké vzpomínky. V prvním svazku jsou sebrané vzpomínky romských pamětníků na dobu před válkou a v protektorátu. A pak by měl následovat druhý svazek zachycující perzekuci Romů během války – v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau a dalších. Máme s tím mnoho mravenčí práce. Brzy snad půjde kniha do tisku.

To se vracíme opět k letošnímu jubilejnímu roku. Kniha bude jeho součástí. Co můžeme čekat dál?
V přípravě je také kniha s pracovním názvem Poklady ze sbírek. Do konce roku bychom chtěli vydat i druhé vydání knihy Amentar – pohled do světa romských osobností, která přinese rozhovory a medailony úspěšných Romů u nás. Na jaro chystáme výstavu uznávaných fotografů, manželů Carretových z Francie, kteří fotografují Romy a Sinthy v Evropě již třicet let. A na podzim chystáme velký výroční ples s předáváním cen Muzea romské kultury.

30. listopadu 2015

  • Nejčtenější

V Brně už několik dní pátrají po zmizelém chlapci, našly se jeho věci

Policisté i dobrovolníci z celého Brna už od středečního večera marně pátrají po zmizelém patnáctiletém chlapci....

Kvůli pátrání po chlapci upustili Svratku, dobrovolníci v noci oblehli dům

Pátrání po ztraceném chlapci v Brně pokračuje v korytu řeky Svratky, jejíž hladina byla o jeden metr snížena. Množí se...

Slavný prodejce skla v centru Brna končí, obchod po 70 letech složil covid

Nejnovějším brněnským přírůstkem na seznamu podniků, jež kvůli covidu vyvěsily ceduli „Zavřeno“, je obchodní dům...

Kamion s pivem při převrácení těsně minul protijedoucí auto, ukázalo video

Pondělní nehoda kamionu na celou noc i část úterního dopoledne zablokovala D1 za Brnem. Oba směry již byly znovu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Švédský výrobce obviňuje českou firmu s antigenními testy z podvodu

Na konci února se rozmohl prodej antigenních testů ze slin, které si mohou lidé provést sami doma. Povolení k prodeji...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Zahrádkářské chaty i pozemky jsou v pandemii žádané. Ceny raketově rostou

Premium Zdražující byty i zelenina ženou Čechy do zahrádkářských kolonií. Zejména proto ceny chatek dramaticky rostou, některé...

S Koishi je definitivní konec. Martinkovič ale otevře bistro na vesnici

Mezi podniky, které skončily během pandemie koronaviru, patří i oceňovaná brněnská restaurace Koishi. Majitel a...

Brno vs. Praha: střet o miliardy na onkologii. Ústavy se mají podělit

Premium Masarykův onkologický ústav v Brně plánuje nové nákladné projekty. Sedm a půl miliardy korun má jít v plánu obnovy na...

Klokaní mláďata z brněnské zoo se mají k světu, už opustila mámin vak

V expozici klokanů v brněnské zoo je veselo. Nedávno narozená mláďata opustila mámin vak a už poskakují po výběhu. V...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...