ČEZ dosud každoročně přijímal zhruba 20 až 24 lidí, letos je tak nábor nejsilnější za poslední desetiletí. Důvodem není jen generační obměna, ale také příprava na nové jaderné zdroje.
„Navýšením počtu studentů sledujeme dva směry. Jeden směr je logicky doplňování našeho vlastního personálu. Druhým důvodem je příprava personálu pro nové jaderné zdroje, jak pro Dukovany 5 a 6, tak pro malé modulární reaktory,“ vysvětluje ředitel divize jaderné energetiky Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.
Podle něj bude ČEZ vyšší počet nových operátorů nabírat i v následujících letech. Firma tím chce s předstihem připravit zaměstnance, kteří budou mít v době spuštění nových dukovanských bloků potřebnou praxi.
ČEZ digitalizuje provoz Temelína a Dukovan. Do modernizace dá přes 5 miliard ročně |
Cesta k samostatné práci je náročná. Nováčci nejprve absolvují zhruba dvouletou základní přípravu, během níž se učí technologii elektráren, bezpečnostní postupy nebo ovládání zařízení. Součástí je také praktický výcvik na simulátorech. Už během výcviku se dostávají do elektrárny na stáže, vždy pod dozorem zkušených pracovníků.
Konkrétní požadavky a typy lidí
Mezi novými operátory je také Jakub Michal. Vystudoval energetiku na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (VUT) a na samotné práci ho nejvíc láká odpovědnost. „Je to poměrně zodpovědná a důležitá práce, bez které se provoz elektrárny neobejde. A taky je to dobrá vstupní brána, jak začít v jaderné energetice a pak se dostat někam dál,“ vysvětluje.
Práci operátora přirovnává k lékařské profesi. „Operátor je takový doktor, ke kterému elektrárna chodí na preventivní prohlídky. Stejně jako lékař svého pacienta musí operátor znát svou elektrárnu. Musí vědět o každém jejím detailu a dobře se o ni starat,“ popisuje.
Důležitá je podle Zronka i psychická odolnost. Právě kvůli konkrétním požadavkům přijímá ČEZ jen zhruba desetinu zájemců. „Přece jen na dozornu potřebujeme specifické typy lidí, kteří jsou schopni dlouhodobě podávat výkon pod tlakem,“ dodává.
Jednou z budoucích operátorek je i Johana Ronschak. Absolventka Vysokého učení technického v Brně vystudovala materiálové inženýrství a původně si představovala, že by v jaderné elektrárně pracovala třeba u nedestruktivních zkoušek. O možnosti stát se operátorkou se dozvěděla teprve loni.
„Jaderná energetika jako taková mě baví skoro celý život. Ale samotný nápad, že nastoupím právě na tuto pozici, mi v hlavě vznikl teprve minulý rok. Tehdy jsem se dozvěděla, že ta pozice vůbec existuje,“ říká Ronschak.
Ronschak se nyní připravuje na práci u stávajícího reaktoru VVER-440, v budoucnu projde rekvalifikací. „Počáteční příprava na nové bloky se zatím neliší od té stávající. Při přechodu na nové bloky v Dukovanech nebo malé modulární reaktory budou studenti muset projít rekvalifikací na tu specifickou technologii,“ doplňuje Zronek.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Nové dukovanské bloky by se měly začít stavět v roce 2029. Zkušební provoz prvního bloku je plánovaný na rok 2037, druhého o rok později.
Za jednu z hlavních složek své budoucí práce považuje Ronschak také informování veřejnosti. „Nedílnou součástí samotného výkonu práce je i komunikace s lidmi. Samozřejmě na blokové dozorně, ale i mimo ní. Jelikož zastupujeme právě jadernou energetiku, je důležité, abychom dělali co nejlepší obraz veřejnosti o tomto zdroji energie,“ přemítá.
Budoucí operátoři stráví v brněnském výcvikovém centru ještě dva roky. Současný prostor je v rámci České republiky unikátní, v budoucnu ale pravděpodobně přibude další. „Chceme vybudovat ještě jedno školicí centrum, abychom mohli oddělit výuku pro Temelín a Dukovany a zvýšit kapacitu. Rádi bychom, aby vzniklo v následujících dvou až třech letech,“ uzavírá Zronek.
