Šéfem všech tří se stal Vlastimil Vajdák, který už dvě posledně zmíněné vedl. „Nedá se říct, že by pro mě bylo odvolání šok, ale šlo o opravdu velkou novinku,“ říká šestapadesátiletý Rovný, který Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) vedl necelé čtyři roky.
Překvapila vás rychlost, v jaké ke změně došlo? V pondělí jste se novinku od ministra dozvěděl, v neděli jste skončil.
Zcela určitě.
Považujete takový postup za standardní?
Nedá se hovořit o standardním postupu, protože v českém zdravotnictví k podobné změně ještě nikdy nedošlo. Určitě byla tato situace velmi specifická.
Rivalita do značné míry brzdila vztahy uvnitř Brna mnoho desítek let.
Jaký postup byste považoval za běžný?
Znovu říkám, že to nebyla standardní situace, takže nemohl být běžný normální postup. Ale asi bych v případě takto zásadní změny očekával, že budu informován dřív. Nebo dostanu možnost se k ní vyjádřit.
Takže jste byl postaven před hotovou věc?
Ano. Ale pan ministr má právo se takto rozhodnout. Pozice ředitele fakultní nemocnice je jmenovaná, takže kdykoliv může být odvolán bez udání důvodů.
Co si myslíte o tom, že ministr rovnou jmenoval ředitele Vajdáka a nevypíše výběrové řízení?
Odpověď je úplně stejná jako na předchozí otázku. Je to natolik nestandardní situace, že ji nemůžeme porovnávat se standardním procesem jmenování ředitele fakultní nemocnice. Jedná se o úplně jiný typ vedoucí pozice, pro ni není standardizovaný postup.
Fakultní nemocnice mají celkový obrat přes 25 miliard korun a deset tisíc zaměstnanců. Bude ředitel Vajdák zvládat jejich vedení?
Je zcela jistě velice zkušeným manažerem, aby celou řadu věcí zvládal. Musí být obklopen lidmi, kteří budou práci dělat s ním. Nemůže to být one-man show, není v lidských silách vést takový kolos sám. Jeho zkušenosti z minulosti jsou obrovské. Pokud bude obklopen dostatečně odborně zdatnými spolupracovníky, neměl by být problém je uřídit.
Z ředitele nemocnice se stává supermanažer. Bude mít deset tisíc podřízených |
Považujete za správné, aby byla Vajdákova role pouze zastřešující, manažerskou pozicí?
Pan ředitel Vajdák i pan ministr hovoří o zastřešující roli managementu všech tří nemocnic, ale já stále nemám bližší informace o tom, jak by naplánovaná struktura měla vypadat. Musím říct, že z mého pohledu by takováhle struktura měla být. Jsem toho zastáncem už mnoho let.
Podle ředitele Vajdáka si každá instituce i nadále zachová svou právní, ekonomickou i odbornou samostatnost. Je tahle forma sloučení správná, nebo byste šel ještě dál?
Takhle to může fungovat. Ale nastane i celá řada komplikací právě kvůli tomu, že dál půjde o samostatné nemocnice. Z mého pohledu by se mělo směřovat k jedné instituci. Jestli ji nazveme Fakultní nemocnice Brno, Univerzitní nemocnice Brno nebo jakkoliv jinak, je podružné. Ale podstatné je kvalitně určit strukturu řízení, práva a povinnosti jednotlivých členů a zodpovědnost na nejrůznějších úrovních.
Takže byste šel cestou jedné obří nemocnice?
Ano. Zastřešovala by všechna pracoviště. I v současné době se FN Brno skládá ze tří částí, které si do značné míry zachovávají i svůj název. Když někomu řeknete, že jedete do porodnice na Obilním trhu, každý ví, kde to je. Přitom jde jen o jednu část naší kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie. Stejně jako když někdo míří do Dětské nemocnice, možná si ani neuvědomí, že jede do FN Brno.
V čem vidíte největší výhody jednotného řízení špitálů?
Jednoznačně by se měly eliminovat souběhy některých projektů, které si do jisté míry konkurují. Například pro všechny instituce tohoto typu v Brně by stačila silná laboratoř, která by mohla zabezpečovat neakutní vyšetření v jednom objektu pro všechny. Samozřejmě při zachování akutních vyšetření v každé z institucí či areálů. Zrovna v této oblasti není mnoho odborníků a je zbytečné držet menší pracoviště v každé nemocnici.
Naším úkolem není poskytovat základní péči, říká šéf fakultní nemocnice |
Kde spatřujete problematické stránky jednotného vedení?
Kromě toho, že jde o obrovský kolos, bude proces narážet na názory jednotlivců a skupin. Ne každý se ztotožňuje s tím, co jsem řekl já nebo co je v úmyslu ministerstva zdravotnictví. Právě rivalita do značné míry brzdila a komplikovala vztahy uvnitř Brna mnoho desítek let, a to se nezmění ze dne na den.
Hrozí, že nastalá změna ovlivní kvalitu a rozsah poskytované péče?
V krátkodobém horizontu zcela jistě ne. V dlouhodobém by k tomu mohlo dojít, pokud by nastal odliv zaměstnanců, protože nesouhlasí se změnami. V tuto chvíli podle ředitele Vajdáka není ve hře slučování, každá nemocnice si zachovává autonomii. U některých však může vyvolat nelibost, že se musí přizpůsobit rozhodnutí nového managementu, což mohou řešit odchody. Na druhou stranu určitá zástupnost pracovišť navzájem v problematických oblastech je velice žádoucí. Nedostatek odborného personálu je jedna z věcí, která nás trápí nejen dnes, ale bude i v dalších letech. Demografický vývoj je velmi nepříznivý.
V jakých oblastech mají FN Brno a FNUSA zbytečné překryvy, které se dají vyřešit sloučením pracovišť?
Když jsme před mnoha lety chystali sloučení obou nemocnic, zabývali jsme se programy jednotlivých pracovišť. Na základě toho vznikla myšlenka eliminace dvou pracovišť klinického typu v oblasti dermatovenerologie a očního lékařství. Nakonec se to uskutečnilo, obě pracoviště si zachovala buď kliniku, nebo oddělení. A funguje to velice dobře, je tam dlouhodobá a efektivní spolupráce. U ostatních oborů se musí zvážit kapacitní, logistické důvody i odbornost. U většiny pracovišť je už dnes vysoká míra specializace.
V brněnských nemocnicích to vře kvůli plánu na sloučení, vznikla i petice |
Můžete uvést příklad?
Třeba oblast ortopedie. Ve FN Brno je ortopedická klinika nově přejmenovaná na kliniku ortopedie a spondylochirurgie, protože se věnuje z velké části chorobám v oblasti páteře. Naopak ortopedická klinika u svaté Anny má vysokou míru specializace na nádorová onemocnění u pohybového aparátu. Funguje to velmi dobře, pracoviště kooperují a vzájemně si nelezou do zelí. Kdybychom vzali kardiologickou kliniku, je velice žádoucí mít pro spádovou oblast s 600 tisíci obyvateli dvě pracoviště pro řešení akutních srdečních příhod. V případě nějaké havárie, blackoutu nebo kybernetického útoku na jednom pracovišti angiolinky ho může nahradit druhé, díky čemuž není ohrožena péče. Všechny tyto věci musí být zváženy. Je relativně málo oblastí, kde by mělo docházet k významným redukcím, vyjma laboratoří, patologie a podobně.
V jakém stavu jste nemocnici předal?
Předal jsem ji v dobrém stavu ekonomickém, personálním i odborném. Máme jasně stanovené priority rozvoje a správy naší nemocnice. Na mnoho věcí se dá navázat i po změně koncepce.
Splnil jste ve vedení špitálu všechno, co jste si vytyčil?
Zdaleka jsem nesplnil všechno, co bych si přál. Například oblast IT je stále bolestivá. A nejen po kyberútoku, který postihl nemocnici před šesti lety. Některé systémy jsou téměř nedůstojné 21. století, velmi intenzivně jsme pracovali na jejich výměně. Nepodařilo se nám zahájit výměnu klinického informačního systému, ale už byly zahájeny práce, aby k tomu došlo co nejdřív. Je to ale i o obrovských objemech peněz a práci odborníků v IT, kteří pro státní instituce nejsou na trhu práce příliš dostupní.
Jakou věc byste ze svého ředitelování vyzdvihl?
Že jsem předával nemocnici v mnohem lepším stavu po stránce řízení. Vytvořili jsme nové struktury i principy. Máme dostatečně propracovanou strategii rozvoje nemocnice na pět let. Není jenom na papíře, ale aktivně se s ní pracuje.
