Jak vypadala katedrála na Petrově, dokud neměla věže? Jak se měnilo Mendlovo náměstí a kde se na něm vzal blok domů uprostřed? Kdo provedl první dokumentovanou anatomickou pitvu na Moravě?
Ještě před deseti lety museli lidé hledat odpovědi na podobné otázky buď v knihách, nebo třeba v Archivu města Brna. Díky dobrovolné práci skupiny historiků, archeologů a dalších nadšenců však před deseti lety vznikla Internetová encyklopedie dějin města Brna, která v Česku nemá obdoby.
Dějiny Brna ve fotografiích |
"Nápad začít pracovat na dějinách Brna encyklopedickou formou se zrodil v hlavě brněnské historičky Mileny Flodrové, která se stala i nejplodnějším přispěvatelem rodící se encyklopedie," popisuje administrátorka projektu Jitka Šibíčková.
Databáze brněnských ulic, událostí, osobností a fotografií na základě tohoto nápadu pak začala vznikat už v roce 2001.
Tehdy ještě nebyla přístupná na webu, protože připojení k internetu nebylo zdaleka tak běžné jako dnes. Až 12. května 2004 spustili autoři webovou stránku encyklopedie.brna.cz. Za tu dobu si je oblíbili nejen Brňané. Informace a zajímavosti na nich vyhledávají i lidé ze Slovenska, Německa, USA či Velké Británie.
10 let brněnské encyklopedieInternetová encyklopedie dějin města Brna na adrese encyklopedie.brna.cz je lidem přístupná už deset let. Dnes je v encyklopedii k nalezení přes 49 tisíc historických záznamů a 16 tisíc fotografií. Autorský kolektiv pracuje bez nároku na honorář. Brno je prvním městem, který má takto přístupný archiv informací na webu. |
"Zaznamenali jsme i třeba dotazy z Iráku i Japonska. Nejde jen o naše krajany, ale i bývalé studenty některé z brněnských vysokých škol, kteří v Brně strávili část svého života," vysvětluje Šibíčková.
Měsíčně nyní encyklopedii navštíví 75 tisíc unikátních návštěvníků. Deset tisíc lidí sleduje také pravidelně aktualizované stránky projektu na Facebooku, kde se například pravidelně objevují srovnání archivních a aktuálních pohledů na různá místa v Brně.
Nepočítaně lidí do projektu přispělo vlastními archivními materiály. Někteří přicházejí i s nabídkou vytvoření hesla dosud chybějícího.
Brněnský nápad se zalíbil i v řadě dalších měst. Na vlastní encyklopedii pracuje Jihlava i Hodonín, inspirovat se chtěly také Pardubice. Rozsahem posbíraných informací však Brno zatím nikdo nedohnal.
Projekt nyní zastřešuje Muzeum města Brna, Archaia Brno a Masarykova univerzita. Kolektiv autorů pracuje bez nároku na honorář většinou ve svém volném čase. Zaplatit je tak nutné vlastně jen provoz internetových stránek, jejich grafiku a programování.
"I kvůli vynaložené práci celého týmu nás mrzí poněkud chladný přístup města Brna. To se nijak nepodílí ani na propagaci encyklopedie, přestože je věnována právě jeho historii. Možná ironií osudu je, že k 10. výročí encyklopedie Brno pro tento projekt neschválilo žádost o dotaci, z ní jsme chtěli hradit alespoň část nákladů na technický provoz encyklopedie," povzdechla si Šibíčková.
