Databáze tak pokryje všechny čtyři kraje Moravy a Slezska. „Jde o užitečný podklad pro silničáře. Říká, kolik a jaké stromy v alejích podél silnic rostou, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu,“ vysvětlila vedoucí projektu Marcela Klemensová z Arniky.
Databáze veřejně dostupná na Národním geoportálu Inspire podle ní poslouží i úředníkům při zpracovávání podkladů pro ochranu přírody či plánování rozpočtů na péči. „Obce zase mohou mapy alejí využít pro lákání turistů, rozvoj naučných stezek nebo výstavbu odpočinkových míst a stánků s občerstvením,“ uvedla Klemensová.
Do projektu se zástupci Mendelovy univerzity zapojili na jaře. „Brněnsko už máme zmapováno celé, práce však pokračují v ostatních jihomoravských okresech,“ popsala pokrok Hana Vavrouchová z univerzity. Sběr dat bude trvat až do začátku letních prázdnin příštího roku, poté je třeba získané informace a fotodokumentaci zadat do systému.
Neúplná databáze má ale přínos už teď. Vznikl díky ní třeba úspěšný průvodce Cesty k moravským alejím, který představuje devět turistických tras po nejkrásnějších stromořadích na Moravě.
Arnika navíc pořádá šestý ročník ankety Alej roku, zájemci můžou na webu hlasovat do 31. prosince. Loni vyhrála kaštanová alej u Jedovnic na Blanensku, letos je ve výběru pět alejí z jižní Moravy.
