Před dvěma roky založila dvojice mladých podnikatelů v Rozdrojovicích u Brna technologickou firmu Carebot. Dnes už jich je patnáct a spolupracují se čtyřmi desítkami lékařů po celé Evropě. Díky umělé inteligenci chtějí pomoci radiologům s odhalováním plicních potíží včetně rakoviny.
„Pět různě zkušených doktorů jsme nechali popsat několik set snímků. Nejmladší s nejmenšími zkušenostmi odhalil nálezy v necelé třetině případů, nejlepší lékař s dvaceti lety zkušeností měl úspěšnost 81 procent, umělá inteligence dokonce 91 procent,“ líčí výkonný ředitel společnosti Matěj Misař.
Letos na podzim očekávají získání potřebné certifikace, aby jejich technologie mohla být nasazena v nemocnicích do ostrého provozu. „Tím, kdo určuje diagnózu, ale bude vždy lékař,“ vylučuje Misař možnost, že by umělá inteligence nahrazovala radiology.
Loni právě jeho firma dostala významnou finanční injekci zhruba deset milionů korun od zatím neznámého investora. „Nejde však o veškeré investice,“ sděluje ředitel s tím, že už pracují na vylepšení diagnostiky za pomoci umělé inteligence i u jiných vyšetření, například rakoviny prsu.
Z jedné miliardy skok na čtyři a půl
Příklad Carebotu rozhodně není výjimkou. Jihomoravský kraj loni navzdory vysoké inflaci a drahým energiím zažil ohledně výše investic do technologických firem mimořádný skok. „Region patří k nejrychleji rostoucím v celé Evropě,“ sděluje mluvčí Jihomoravského inovačního centra (JIC) Martin Gillár.
Zatímco v roce 2021 objem investic jen těsně překonal miliardu korun, loni dosáhl téměř 4,5 miliardy. Podle JIC údaje nezkreslují ani případné nákupy firem zahraničními společnostmi.
To je případ Tescanu, brněnského výrobce elektronových mikroskopů, jehož většinovým majitelem se na sklonku minulého roku stala americká investiční společnost Carlyle. Hodnota této transakce se mohla pohybovat kolem sedmi až devíti miliard korun.
Skvělá reklama. Prodej výrobce mikroskopů Tescan Američanům pomůže i kraji |
Vůbec nejvyšší „balík“ na rozvoj loni získal letenkový vyhledávač Kiwi.com, který vznikl v Brně a dodnes v něm sídlí. Šlo v přepočtu o 2,5 miliardy korun od zatím neodhaleného fondu. „Investice umožní rychle naplnit naše další plány a poskytovat klientům špičkovou službu i v případě, že aerolinky své sliby nesplní,“ naráží spoluzakladatel a ředitel Oliver Dlouhý na problémy, s nimiž se Kiwi potýkalo v covidové pandemii. Konkrétní nové produkty nebo využití peněz nespecifikoval.
Hned v závěsu skončila IT firma Kentico Software, jejíž zakladatel Petr Palas v lednu získal titul Podnikatel roku Jihomoravského kraje. Společnost vyvíjí řešení pro tvorbu a správu webových stránek i online obchodů nebo nástroje k personalizovanému digitálnímu marketingu. Právě loni se díky částce 1,5 miliardy stal jejím spoluvlastníkem londýnský fond Expedition Growth Capital.
„Investice byla využita zejména na zrychlení zahraniční expanze nově oddělené firmy Kontent.ai, která původně vznikla jako interní startup před osmi lety. V Česku nabírala především specialisty z řad vývojářů a designérů, v zahraničí posilovala zejména obchodní a marketingové týmy v New Yorku, Amsterodamu a Londýně,“ hlásí šéf marketingu firmy Jan Perla.
Léčivé látky i „eko polystyren“
Krajský radní Jiří Hlavenka (Piráti) oceňuje, že se vedle v Brně silného sektoru IT rozvíjí i další obory z oblasti biotechnologie nebo lehké výroby. „Do budoucna se totiž závislost na jednom segmentu může projevit jako slabost,“ říká.
Příkladem je firma Casinvent, která vznikla na půdě Masarykovy univerzity a zaměřuje se na výzkum speciálních látek v lidském těle. „Věříme, že mohou být v budoucnu využívány jako léčivo pro pacienty, kteří trpí určitými typy leukemie,“ oznamuje Vojtěch Helikar, finanční ředitel společnosti, do níž loni „nalily“ dva fondy přes 30 milionů korun.
Tradice pokračuje. Podnikatelem roku na jihu Moravy je šéf Kentico software |
Díky příspěvku 14 milionů korun od JIC a skupiny investorů Garage Angels se může rozvíjet loni světově oceněná kyjovská firma Myco vyrábějící speciální ekologický materiál, který se nabízí jako alternativa k polystyrenu. Dnes už je společnost přestěhovaná do čtyřikrát větších prostor v Bzenci a pomalu rozjíždí výrobu na strojích, jež si sama navrhla na míru.
„Dosud jsme byli schopni vyrábět 1,6 metru krychlového tohoto materiálu měsíčně, díky lince bude kapacita až 120 metrů,“ odhaluje zakladatel firmy David Minařík. Ta zatím počítá s produkcí dvaceti metrů krychlových, může však kdykoliv operativně zareagovat, pokud „uloví“ skutečně velkou zakázku. Takové dosud musela odmítat.
Podle Hlavenky se investice vyplatí i veřejnému sektoru. Pokud jsou nasměrovány chytře, posílí ekonomiku regionu, díky čemuž vzniknou nové pracovní pozice s nadprůměrným ohodnocením. „Za dvacet let se na podporu firem daly z veřejných peněz zhruba dvě miliardy korun. Teď jedna firma, která i díky těmto financím vznikla, zaplatila v jednom roce na daních stejnou částku,“ zmiňuje radní, který je sám rovněž úspěšným podnikatelem a investorem.
