Pro Marka Najvara není výroba pera k prezidentově inauguraci první zakázkou od vrcholné politické scény. Už dříve vyrobil psací potřeby jako dárky pro předsedy Senátu, zahraniční delegace či ministerstva.
Zakázku nachystanou na zítřejší podpis prezidentského slibu nicméně považuje za svůj dosavadní vrchol. Petru Pavlovi ve volbách odevzdal svůj hlas a úkolu vyrobit pro něho pero si cení.
„Samozřejmě jsem byl ale příjemně zaskočen, když mi z kanceláře zavolala předsedkyně Poslanecké sněmovny (Markéta Pekarová Adamová - pozn. red.) s dotazem, zda bych mohl vyrobit pero pro nastávajícího pana prezidenta. Pro mě je to obrovská pocta. Takový malý osobní Everest,“ říká nadšeně.
Při zpracování použil dvě základní suroviny. Tělo i víčko jsou kombinací černé barvy a české trikolory. „Vyrobené je z nejkvalitnějšího německého ebonitu na světě a ozdobené trikolorou z akrylu od americké firmy. Pro výrobu pera pro pana prezidenta jsem zvolil ebonit, protože je to materiál používaný na velice drahá pera,“ vyzdvihuje Najvar.
Víčko navíc zdobí znak českého lva a podle požadavku je na těle gravírované datum inaugurace, tedy 9. března.
K dispozici je i záložní pero
Do kanceláře Poslanecké sněmovny Najvar poslal dva návrhy designu, z nichž se vybíralo. Při přípravách se zainteresovaní poučili i z drobné nepříjemnosti z inaugurace Václava Klause v roce 2003. Klaus totiž stvrdil slib podpisem až na druhý pokus, neboť připravené pero nepsalo a musel použít vlastní. Aby k takové situaci nedošlo, obsahuje kazeta nejen plnicí pero, ale také záložní kuličkové a kalamář s inkoustem.
Sláva i parodie na demokracii. Jak vypadaly inaugurace v české historii |
Na výrobu měl Najvar tři týdny, samotné zhotovení dohromady zabralo deset až dvanáct hodin. Pero je uloženo v dárkové kazetě ze dřeva černého ořechu vyrobené na zakázku firmou z Rousínova na Brněnsku. Její design je autorský.
„Na dřevěné kazetě je zvláštní způsob výroby. Vyráběla se tradičními truhlářskými postupy, ale uložení per se frézovalo v dílně na digitální řemesla s frézami a lasery,“ popisuje výrobce Jozef Sedláček.
Ze záliby splněný sen
Marka Najvara odmalička ho bavilo sbírat kameny jako například záhnědy nebo acháty. Dokonce se hlásil i na školu zaměřenou na geologii, to ale nevyšlo. Nakonec objevil rekvalifikační kurz na broušení drahých kamenů v Turnově, kde absolvoval roční studium.
Následně se v Praze vzdělával v teorii zlatnictví a získal puncovní značku, díky níž může pera zdobit zlatem či stříbrem. Vyrábí je ze dřeva, vzácného mléčného kaseinu, recyklovaných mikrodiamantů, ale nejraději má akryl.
Grafika slibu pro Pavla budí rozpaky kvůli nezvyklému fontu mladých umělců |
Také zálibu v perech má od dětství. „Tehdy jsem dostal staré zelené československé pero a obdivoval jsem jeho krásnou perleťovou barvu,“ vzpomíná Najvar.
Po letech se rozhodl, že by si mohl splnit své sny, o kterých jako malý přemýšlel, a pera vyrábět. A letos už je to sedm let, co si svůj sen plní, nyní pod hlavičkou své firmy s přiléhavým názvem Česká pera.
„Pera jsou můj koníček a byl bych rád, kdyby se podařilo, abych se tím živil na plný úvazek,“ dodává Najvar, povoláním preventista v brněnských teplárnách.
