„K místu se neváže žádné povolení ke skladování odpadu a dodatečnou žádost v současné chvíli neevidujeme,“ konstatuje mluvčí krajského úřadu Petr Holeček.
O ničem nevěděla ani starostka obce Eliška Volná (nez.). „Nikdo mi nedal vědět, s firmou v kontaktu nejsem. Hromady hlíny jsem si všimla před více jak týdnem, když jsem jela okolo,“ popisuje s tím, že se podrobnosti dozvěděla až od České televize, která o situaci informovala jako první.
Navážka se nachází na pozemku nedaleko zavřeného hrušovanského cukrovaru, který je mimo zastavěnou oblast. Místním tedy neškodí, negativní dopad na životní prostředí však mít může. Do situace se proto vložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která v současné době situaci prověřuje.
„Zatím jsme šetření neukončili. Nelze předjímat další konkrétní kroky, ale obecně platí, že pokud zjistíme porušení zákona o odpadech, lze zahájit přestupkové řízení, které může vyústit v sankci do výše 25 milionů korun,“ podotýká mluvčí inspekce Miriam Loužecká.
Odpad po Tesku se má vrátit na stavbu
Nebyl by to první případ, kdy by si za své jednání společnost Ševčík Group vysloužila pokutu. Před sedmi lety bez souhlasu krajského i stavebního úřadu shromáždila více než 70 tisíc tun stavebního odpadu v sousedních Břežanech. Tenkrát dostala stotisícovou sankci.
„Skladovala tam téměř 1 800 tun betonu, přes 1 500 tun asfaltové směsi, směsi a oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků a asi 65 tisíc tun zeminy a kamení,“ přiblížil tehdejší ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně Tomáš Augustin.
Statek zaplnily hromady odpadu. Firma tvrdí, že ho chce recyklovat, povolení nemá |
Později se firmě podařilo skládku zlegalizovat a nyní tam funguje centrum recyklace stavebního odpadu. Na tom si ostatně zakládá. Například materiál z bývalého Teska, který sem vyváží, bude možné využít při stavbě nových budov v rámci projektu Dornych.
„Suť se u nás dotřídí a nadrtí na vhodné frakce. Pak se využívá do násypů, drenáže, stabilizace zemin, budování konstrukčních vrstev, betonových směsí i terénních úprav,“ popsal dříve ředitel firmy Petr Ševčík. Na dotaz redakce iDNES.cz ohledně současné situace v Hrušovanech však nereagoval.
Není to výsledek naší činnosti, hájí se firma
Firma poskytla své stanovisko až po několika dnech. Podle předsedkyně správní rady Ševčík Group Moniky Kotlaříkové jsou sice pozemky ve vlastnictví společnosti, ale hromady zeminy nejsou zcela výsledkem její činnosti.
„Hlavní hromada pochází z tzv. výkopků z kalových polí, které na daném místě navršila společnost Moravskoslezské cukrovary s.r.o. před více než deseti lety. Materiál bude ze strany jeho původce recyklován a pozemky budou následně rekultivovány. Nelze tedy tvrdit, že by tyto návozy byly dílem společnosti Ševčík Group a.s., ani že by se jednalo o tisíce tun odpadů pocházejících z naší činnosti,“ uvedla Kotlaříková.
Místo podle firmy nelze označit za černou skládku. „Jde o legální uložení materiálů určeného k dalšímu zpracování v recyklačním centru,“ sdělila Kotlaříková.
Společnost podle ní v poslední době čelí účelovým a šikanózním podáním na ČIŽP. „Věc jsme předali věc orgánům činným v trestním řízení k prověření možného nekalosoutěžního jednání,“ informovala Kotlaříková.
Ondřej Micka, mluvčí společnosti Crestyl, která má výstavbu Dornychu na starosti, podotkl, že spolupráci s firmou Ševčík Group podrobí důkladné kontrole. Podle ověření však materiál z Teska skončil právě v Břežanech, v Hrušovanech nad Jevišovkou se z něj nic nenachází. „Firmu jsme si vybrali, protože jsme věděli, že mají možnost demoliční odpad recyklovat. Zodpovědný přístup je pro nás prioritou. Veškerý materiál, ať už sutiny z demolic nebo vytěžená zemina, je pro nás další surovinou, která nemá končit na skládce,“ konstatuje Micka.
Německý odpad z Horních Heršpic brzy zmizí
Inspektoři ČIŽP se s podobnými příklady setkávají v poslední době často. „Důvodem je pravděpodobně zvýšená výstavba domů a bytů,“ konstatuje Loužecká s tím, že zbavování se materiálu po stavbách a demolicích patří mezi nejčastější porušení zákona o odpadech.
Některé skládky existují jen po dobu stavby, jiné zůstávají i měsíce a roky po ní. „Vznikají zejména kvůli nedostupnosti a nedostatečné kapacitě povolených míst ke zpracování a ukládání těchto odpadů v blízkosti místa jejich vzniku. Roli hraje cena za dopravu a ukládku,“ přibližuje důvody Loužecká.
Inspekce by proto uvítala, aby bylo nakládání s odpady od počátku jasně definováno v projektové dokumentaci. „Zároveň vnímáme potřebu změn v legislativě a povolovacích procesech, na čemž jsme připraveni spolupracovat,“ dodává.
Plasty, kusy křídel nebo vrtulí. Pozemek ukrývá stovky tun nelegálního odpadu |
K nepovolenému skladování dochází napříč celou jižní Moravou. Například ve Smolíně, který patří k Pohořelicím na Brněnsku, za poslední tři roky vyrostla skládka s více než milionem tun materiálu. „Z velké části se jedná o písek a hlínu. Je to však barevné, takže těžko říct, odkud pochází,“ upozorňuje starosta Miroslav Novák (ODS).
Ačkoliv se v tomto případě jedná o skládku mimo zastavěnou oblast, v Železném na Brněnsku takové štěstí nemají. Už rok a půl se tam nemohou zbavit asi 80 tisíc tun navážky z místa, kde měly v tuto dobu stát rodinné domy. Místní, kteří pod problematickým pozemkem bydlí, se navíc obávají, aby nedošlo k podmáčení půdy a hlína se jim nesesypala na domy.
Také u stovek tun odpadu pocházejícího od německé společnosti Roth International, které se loni objevily v brněnských Horních Heršpicích, to dlouho vypadalo beznadějně. I přes sliby jej německá strana neodvezla. Nyní to však vypadá, že plasty, lamináty nebo kusy letadel začnou konečně mizet. „Německo na základě našeho naléhání souhlasilo, že odvoz prvních 35 tun odpadu na jeho náklady začne 18. prosince,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
