O pokácení vzácného stromu rozhodla na žádost Povodí Moravy radnice v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích, v jehož katastru roste. Rozhodnutí nabylo právní moci na začátku října.
Záměr způsobil ohromný poprask hlavně na sociálních sítích, dominantní strom jen málokdo nezná. Jenže lidé se o záměru dozvěděli příliš pozdě, a tudíž už nemají žádné účinné nástroje, jak situaci zvrátit.
„Zpráva vzbudila velkou nevoli mezi místními, ptají se nás, zda lze něco podniknout, zda pomůže petice, že ji rádi podepíšou. Pokusíme se na situaci aspoň upozornit krajský úřad v Brně a požádat jej o přezkum z moci úřední,“ avizoval Okrašlovací spolek ve Znojmě.
Dopis jeho členové odeslali na konci října. Podle něj je rozhodnutí o pokácení přibližně stoletého stromu s obvodem kmene 4,8 metru na pravém břehu řeky Dyje nezákonné.
„Dotčený exemplář stromu je natolik jedinečný a důvod k pokácení je natolik neopodstatněný, že trváme na tom, aby byl strom zachráněn,“ píše Okrašlovací spolek.
Je mimořádně důležité staré exempláře chránit, říká botanik
Mohutný exemplář topolu černého je jeden z posledních svého druhu na Znojemsku a zřejmě jediný na dohled od města Znojma a okolních obcí. Topoly černé přitom byly vždy součástí porostů nivy řeky Dyje, do budoucna už tomu tak ale nemusí být.
„Z krajiny mizí s tím, jak postupně dožívají a jsou vytlačovány konkurenčně silnějšími nepůvodními topoly kanadskými. Mladé jedince topolu černého prakticky nenacházíme,“ přibližuje znojemský botanik Radomír Němec.
Topoly se dají množit vegetativně, řízkováním. To je taky zřejmě jediná možnost, jak topoly černé zachovat i do budoucna. „Proto je mimořádně důležité staré exempláře chránit, abychom o topol černý nadobro nepřišli,“ apeluje botanik.
Znojemský památkář Jan Kozdas navíc zmiňuje, že topol u jezu, pocházející nejpozději z doby renesance či počátku baroka, má i důležitý krajinářský a urbanisticko-architektonický význam.
„Dotváří okraj celého monumentálního klášterního stavebního souboru a současně jej zahradním tvůrčím způsobem propojuje s navazující impozantní krajinou – údolím řeky Dyje pod Znojmem a rozlehlým návrším Kraví hory,“ zmínil.
Strom nevykazuje poškození, píše se v žádosti
Okrašlovací spolek na krajský úřad napsal, že strom stojí stranou od jezu a do prostoru řeky a jezu zasahuje pouze několika větvemi, které stačí zkrátit.
„Strom nevykazuje žádné poškození a u místních se těší vysoké oblibě. V jeho stínu na břehu řeky v parných letních dnech rádi odpočívají, rádi si jej fotografují ve všech ročních obdobích, topol tvoří majestátní kulisu louckému splavu s klášterem v pozadí,“ píše se v žádosti o přezkum.
Povodí Moravy, které chystá kompletní opravu památkově chráněného jezu, nesouhlasí. Celá pravobřežní zeď se musí rozebrat a postavit znovu, a to včetně základu. Důvodem jsou značné průsaky, které vyplavují zeminu a dochází k propadu terénu. Viníkem průsaků je podle vodohospodářů právě kořenový systém topolu a také akátu.
„Ke kácení přistupujeme až v době opravy, kdy bude kompletně odstraněn kořenový systém. Bez odstranění akátu i topolu v jeho pravobřežním zavázání je oprava památkově chráněného jezu technicky neproveditelná,“ vysvětluje mluvčí Povodí Petr Chmelař.
Jez je v tak špatném technickém stavu, že při povodňových průtocích hrozí jeho rozpad. Povodí oficiální stížnost proti kácení do rukou nedostalo.
Povodí provede náhradní výsadbu stovky stromů
„Podle znaleckého dendrologického posudku se jedná o starý strom s významně zhoršeným zdravotním stavem. V rámci pokácení topolu provedeme náhradní výsadbu 100 stromů a dále vytvoříme náhradní biotop pro vodní a na vodu vázaná společenstva, tedy ponecháme tu části dřevní hmoty,“ dodává Chmelař.
V rámci opravy také povodí na žádost Znojma osadí u jezu konstrukci sloužící jako vodácký skluz.
Ale ani úpravy nebo náhradní stromy Znojemským nestačí. „Domníváme se totiž, že ani uložená rozsáhlá náhradní výsadba není schopna plně nahradit vysokou hodnotu a zejména naprostou ojedinělost našeho topolu černého,“ stojí si za svým spolek.
Zatím apeluje na zákon a takzvanou Aarhuskou úmluvu, která se roku 2004 stala součástí právního pořádku České republiky a zajišťuje spolupodíl veřejnosti na ochraně životního prostředí. Pokud to nepomůže, jsou lidé připraveni začít sbírat podpisy pod petici a ve hře je i občanský protest.
