zavřít
1 / 15
náhledy
K hradu Pernštejn se přesně před dvaceti lety od brzkého rána sbíhaly davy lidí. Nebyl to však tradiční proud návštěvníků, kteří na tuto pohádkově vyhlížející památku na pomezí jižní Moravy a Vysočiny obvykle míří, ale místní obyvatelé, kteří vyrazili na pomoc s hašením. Z hradu totiž stoupal hustý dým.
Autor: Radek Miča, MAFRA
Při požáru, který zachvátil Pernštejn ráno 15. dubna 2005, nenávratně zmizela gotická střecha, podkrovní depozitář a s ním i 700 uměleckých předmětů.
Autor: Radek Miča, MAFRA
K zásahu se sjelo víc než 120 hasičů z 23 profesionálních i dobrovolných jednotek. A čekal je obtížný úkol. „Hrad byl vystavěn jako nedobytná pevnost, těžko se do něj dostávali i rytíři. Proto jsme i my měli přístup ztížený. Žádná cisterna se nedostala přímo k hradu a vše se řídilo od Pivovarské brány z prvního nádvoří,“ vzpomínal velitel zásahu Zdeněk Melkes.
Autor: Radek Miča, MAFRA
Protože do centra hradu se hasičská auta nedostala, řešilo se, odkud vodu k vytrvalému hašení čerpat. Nakonec se hasiči rozhodli pro kilometr vzdálenou nádrž v obci Pernštejn. Přímo naproti hořící sýpce přitom byla pod hradním palácem obrovská zásoba vody, hasiči však neměli technologii, která by jim umožnila ji čerpat.
Autor: Radek Miča, MAFRA
Jako první začala hořet vzácná střecha sýpky v centrální části hradu, při příjezdu hasičů už byla celá v plamenech. Nepodařilo se tak zachránit podkrovní depozitář a z části budovy zůstalo jen obvodové zdivo.
Autor: Radek Miča, MAFRA
V depozitáři zasaženém plameny bylo asi tisíc předmětů z 18. a 19. století, o 736 z nich kasteláni přišli. Spoustu relikvií zachránila obětavá kastelánka, která se neohroženě vrhala do míst, které plameny ještě nezasáhly.
Autor: MAFRA
Zásah hasičů trval dlouhých 33 hodin. Příčina požáru nebyla nikdy zcela objasněna, nejspíš došlo k chemickému samovznícení prachu a obilních plev od zatečeného laku při nátěru podlahy.
Autor: MAFRA
Přímé škody hned po požáru Pernštejna vyčíslili hasiči na 48 milionů korun, podle památkářů však vyšplhaly až na dvojnásobek.
Autor: MAFRA
Požár však přinesl i pozitiva. Díky němu se na všech památkách v Česku postupně začalo výrazněji řešit zabezpečení a zásadní modernizace se dočkal i samotný Pernštejn.
Autor: MAFRA
Na gotickém hradu byly vybudovány nové rozvody elektřiny i vody, pořízena kanalizace a elektronické zabezpečení požární i proti vloupání. Samotná budova má čidla kouřová i pohybová, je připojena na pult centrální ochrany. A zasažená hradní sýpka dostala novou střechu.
Autor: MAFRA
Nyní je Pernštejn opět ozdobou celé oblasti, která každý rok přiláká desítky tisíc návštěvníků.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Hrad z poloviny 13. století byl do 16. století několikrát vrcholně i pozdně goticky přebudován a především rozšířen, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratil svou obranyschopnost.
Autor: MAFRA
V roce 2021 se ve svazích pod Pernštejnem otevřela vrchnostenská zahrada, a to ve stejné podobě jako před 200 lety, tedy v době své největší krásy.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Obnova zahrady za 125 milionů korun trvala tři roky. Její podoba se odkrývala postupně za pomoci archeologů a archivářů. Nejdůležitějším byl inventář z roku 1806, který dává jasný přehled o stavu zahrady v jejím největším rozmachu.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
