Na lesy útočí další postrach, nenasytná housenka ožírá hlavně duby

  4:04aktualizováno  4:04
Lesy už nedecimuje jen kůrovec. Do stromů se pustil další parazit. Bekyně velkohlavá požírá dubové porosty třeba v oblíbené chatové oblasti kolem Vranova nebo v národním parku Podyjí. Žravým housenkám se lesníci nedokážou bránit.

Housenky bekyně velkohlavé napadají hlavně duby, nepohrdnou však ani jinými listnáči. | foto: Lesy ČR

Už léta jezdí na dovolenou k jednomu z chatařů na Vranovské přehradě výletníci, jenže letos jim při odpočinku na zápraží chybí stín. Listy stromu před obydlím sežraly housenky bekyně velkohlavé.

Škůdce napadá hlavně duby, nepohrdne ale ani jinými listnáči. Do jihomoravských lesů se ve velkém vrátil po více než dvaceti letech.

„O víkendu jsme navštívili Podyjí a housenky byly všude kolem. Stromy jsou jimi doslova zaplaveny. Houpaly se na vláknech spuštěných ze stromů a pod nohama jsme měli spoustu ožraných listů. Byly na všech druzích, snad jedině kromě bezu černého,“ napsala lesníkům Natalie Jasioková už na začátku června z obavy, zda dřeviny tuto invazi vůbec přežijí.

Nejpostiženější jsou lesy právě na Znojemsku, ale i Brněnsku. Třeba v okolí Přibic či Vranovic jsou porosty žírem viditelně prosvětlené. Bekyně se totiž při nedostatku dubové potravy vrhá i na jiné dřeviny. V lesích nejsou výjimkou zdecimované modříny či ostružiny.

Bekyně velkohlavá přitom neřádí plošně, ale v konkrétních lokalitách. Po dlouhých letech výskytu tohoto škůdce v minimálním stavu se nyní dramaticky rozmnožil v obdobných místech jako v roce 1993, kdy lesníci bojovali se zatím největší kalamitou bekyně.

„Co jsem se bavil s pamětníky, v takové míře tu bekyně dosud nebyla. Napomáhá tomu teplé klima a velké sucho,“ míní Jan Trávníček z Klášterních lesů Tvořihráz, které hospodaří na Znojemsku. S nenasytnou housenkou bojovali už loni, letos se její výskyt na Znojemsku posunul více na západ.

Chybí silný déšť i tuhé zimy

Počasí posledních let představuje pro bekyni dokonalé podmínky. „Chybí třeba už jen taková jednoduchá věc, jako jsou průtrže. Když housenka leze nahoru po kmeni a dostává se na listy, může ji prudký déšť strhnout zpátky na zem a do určitého procenta její populaci omezit,“ vysvětluje Trávníček, co v boji s housenkou může pomoci.

Bekyně velkohlavá

  • Bekyně postihuje hlavně duby. Škody na porostech způsobují pouze housenky tohoto motýla, ostatní vývojová stadia neškodí. 
  • Housenky zprvu ožírají listy skeletovitě, ponechávají tedy řapíky, později spásají celé listové čepele.
  • Pokud mají nedostatek potravy, napadají i další dřeviny. Na Znojemsku se například pustily i do modřínů či ostružin. 
  • Na rozdíl od kůrovce má bekyně pouze jednu generaci v roce. 
  • Největší dosavadní kalamitu v České republice způsobila bekyně velkohlavá v roce 1993.

K tomu se přidávají mírné zimy, které nahrávají dobrému přezimování vajíček, a sucho, kvůli němuž jsou stromy oslabené a útoku bekyně tak snadněji podléhají.

„Les je ve velice špatném stavu. Stromy trpí přísuškem a obrovským deficitem vody. Odhaduji, že kvůli zvýšené populaci bekyně odešlo zhruba pět až deset procent dubových porostů. To už není jen estetická, ale i významná hospodářská škoda,“ poznamenává lesník.

S housenkou se dá bojovat postřikem. Řada lesních porostů se však nachází v přírodně chráněných územích, kde je třeba mít pro aplikaci postřiku speciální povolení kraje. A s žádostmi jsou lesníci většinou neúspěšní.

Pokud jsou duby vitální, poradí si po určité době s bekyní samy. Její populace asi po dvou letech sama vymizí. Při suchu posledních let však stromy na regeneraci mnohdy nemají dost sil.

Housenky bekyně velkohlavé napadají i dřeviny v národním parku Podyjí. „Zvýšený výskyt jsme zaznamenali už loni a letos tento trend pokračuje. Netrápí nás plošně, že by byl celý park sežraný, ale máme zde lokality, které jsou zasaženy hodně,“ potvrzuje mluvčí parku David Grossmann. „Bereme to však jako přírodní proces. Věříme, že se s tím les vyrovná,“ dodává.

Experimenty s balkánskými stromy

To, jak jsou lesy oslabené, si uvědomují i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny proto začínají vysazovat stromy, které jsou vůči suchu odolnější. Podle ředitele podniku Tomáše Vršky mají být univerzitní lesy do budoucna vzorem.

Klima v okolí Brna se totiž mění spíše na balkánské. Novinkou zde proto budou experimenty se zavedením balkánských druhů dubů do pěstebních systémů, které měly dosud severní hranici rozšíření na jih od Brna.

„Na jižní Moravě jsme se je před třiceti lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Třeba pro lesnické úseky v okolí Soběšic, na Hádech a dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy jako dub uherský, pýřitý, žlutavý a další hodí. Tam s nimi musíme začít co nejdříve,“ říká Vrška.

Podle něj se změnou klimatu přichází největší krize lesů a lesnictví od doby vzniku oboru, tedy od první poloviny 18. století.

„Měli bychom si otevřeně říkat, že ten rozsah změny je větší než cokoliv v minulosti. A změna letos nekončí, situace bude horší a všechny klimatické modely to jasně ukazují,“ tvrdí Vrška. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na změny adaptovat.

Nejčtenější

Slavná vězenkyně Věra Sosnarová v gulagu nikdy nebyla, doložil historik

Podle životního příběhu Věry Sosnarové vznikla kniha Krvavé jahody.

Věra Sosnarová je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Už před...

Norská dvojčata Marcus & Martinus sobotním koncertem pobláznila Slavkov

Koncert norských dvojčat Marcuse & Martinuse v Slavkově u Brna vzbudil davové...

Kdekoliv se dvojčata Marcus & Martinus objeví, vzbudí davové šílenství. Nejinak tomu bylo i ve Slavkově u Brna na...

Vynálezce z Blanska svými nápady předběhl dobu, žasnul nad ním i Edison

Vynálezce Ericha Roučku, který v Blansku položil základ místního...

Měl výjimečný talent. O cokoliv se zajímal, v tom přišel s nějakým objevem či vynálezem. Ericha Roučku, který v Blansku...

VIDEO: Smrt v autě přímo před vámi. Policie varuje před únavou při řízení

Nehoda

Záběry z hrozivé srážky, při níž se minulý týden čelně střetla dvě auta na tahu z Brna na Vídeň, zveřejnili policisté...

Havlát: Když se mi něco povede, mám nutkání to zase chytit

Martin Havlát v dresu Komety při svém loučení s kariérou.

Letní počasí se zrovna na jižní Moravě skrylo za mraky a občasné přeháňky. Martina Havláta to nevykolejilo. Přestože se...

Další z rubriky

Do Brna se vrátilo první české zlato z olympiády, má i svou ochranku

Do Brna se vrátilo první československé olympijské zlato, které v roce 1924 v...

Historicky první zlatá olympijská medaile československého sportu, vybojovaná Bedřichem Šupčíkem ve šplhu v roce 1924 v...

Z Hodonína za slovenskou hranici se lidé po patnácti letech svezou vlakem

Na přejezdu v obci Čenkov na Příbramsku se ráno srazil vlak se sanitkou,...

Nasednout kvůli výluce na železnici místo vlaku do autobusu je pro cestující vcelku běžná věc. Od příštího pondělí si...

Brněnský exprimátor Vokřál cílí na post hejtmana, pro ANO má vyhrát volby

Jihomoravský volební štáb ANO při krajských volbách. Vlevo brněnský primátor...

Nevýrazného jihomoravského hejtmana Bohumila Šimka vytlačí silný brněnský exprimátor Petr Vokřál. Tak alespoň vypadá...

Advantage Consulting, s.r.o.
SKLADNÍK

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz