Vedení tepláren ve svých modelech počítá s tím, že po zprovoznění horkovodu, aktuálně plánovaném na rok 2032, bude cena tepla v Brně kolem 1 100 korun za gigajoule, tedy na stejné úrovni jako dnes. „Při předpokladu rostoucích příjmů domácností pak bude cena poměrově k výdajům nižší než dnes,“ uvedl finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.
Teplo z jiných zdrojů může být sice levnější, nicméně náklady jsou často závislé na výkyvech cen paliv na světových trzích. Se zahájením ruského útoku na Ukrajinu to byl právě případ růstu cen zemního plynu, na němž byly městské teplárny donedávna závislé ze čtyř pětin a cena za teplo tehdy vystřelila strmě vzhůru.
Brno se chce zbavit závislosti na ruském plynu, oprašuje horkovod z Dukovan |
„V současnosti se cena tepla z více než 60 procent skládá z variabilní složky, po spuštění horkovodu to bude méně než 30 procent,“ doplnil Měchura.
Teplo z Dukovan má v budoucnu pokrýt polovinu mixu jednotlivých druhů paliv, plyn má tvořit už jen pět procent v menších plynových kotelnách, kam se nevyplatí přivést potrubí napojené na centrální soustavu napříč Brnem.
Napojí nemocnici i developerské projekty
Mnoho těchto lokálních zdrojů má postupně zaniknout, teplárny počítají s vyřazením zhruba stovky z nich a jejich nahrazením výměníkovou stanicí, tedy bodem, kam z jedné strany přiteče horká voda z centrální trubky a druhou stranou odteče menšími do jednotlivých ulic a následně domů.
Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, je třeba získat tisíc pozemků |
Týkat se to bude především západní části Brna, protože městská část Bosonohy bude vstupní branou pro horkovod z Dukovan. Odtud povedou dvě hlavní větve, které napojí tuto „trubku“ na jednotlivé teplovody v Bystrci, Žebětíně, Kohoutovicích, Starém či Novém Lískovci nebo Bohunicích.
Nejen tam se pak napojí dukovanské teplo na stávající soustavu. Z nedávné doby si ostatně minimálně někteří Brňané pamatují, jak byla kvůli modernizaci horkovodů u Ústředního hřbitova rozkopaná Jihlavská, která je rušným přivaděčem z dálnice D1.
29. května 2023 |
„Dlouho již také jednáme s Fakultní nemocnicí Brno, která má dnes vlastní kotelnu, máme i memoranda se zhruba třicítkou developerů o napojení jejich projektů na centrální soustavu. Z těch největších mohu zmínit Novou Zbrojovku, Čtvrť pod Hády, Západní bránu nebo Jaselská kasárna,“ vyjmenoval generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon další nové zákazníky, kteří spotřebují odhadem další jeden milion gigajoulů tepla.
Pro ilustraci se jedná o čtvrtinu veškerého tepla, které v současnosti teplárny ročně vyprodukují. I bez nich by se ale podle Fajmona projekt horkovodu z Dukovan vyplatil.
Podpora i od Babišova kabinetu
Někteří však stále mají o smysluplnosti projektu pochybnosti. V úterý například opoziční Zelení nepodpořili na zasedání zastupitelů jeden z dalších kroků předcházejících výstavbě. Část kritiků navíc poukazuje na to, že nejde o odpadní teplo z elektrárny, které dnes odchází chladicími věžemi pryč, jak se dříve prezentovalo, ale energie se v Dukovanech přímo pro Brno vyrobí.
Horkovod dodá Brnu teplo a zbaví ho závislosti na plynu, říká ředitel Tepláren |
„Je to spíš o klasifikaci. Zhruba 80 procent je teplo, které by se jinak párou dostalo do vzduchu, pětina je pak množství, o co se sníží výroba elektřiny z toho důvodu, že teplou vodu bude nutné ještě trochu ohřát,“ vysvětlil Martin Šroubek, ředitel nově vyčleněné dceřiné firmy Teplárny Brno Distribuce.
Projekt, kterému těsně před loňskými sněmovními volbami přiklepl bývalý ministr životního prostřední a brněnský zastupitel Petr Hladík (KDU-ČSL) dotaci 10,6 miliardy korun, má podporu i současného kabinetu Andreje Babiše (ANO).
Ve středu to řekl vrchní ředitel sekce jaderné energetiky a nových technologií na ministerstvu průmyslu Tomáš Ehler. „Tato investice zapadá do priorit nové vlády,“ prohlásil. Zároveň zmínil, že resort letos v únoru přebral koordinační úlohu nad tímto projektem.
Trasu vědí přesně na metr
Projekt se posouvá dopředu nejen v ekonomických modelech nebo domlouvání nových zákazníků. Projektant už jasně stanovil trasu, kudy potrubí z jaderné elektrárny do Brna povede.
Cena tepla by se letos výrazně měnit neměla, vyhlíží ředitel Tepláren Brno |
Dosud byl podle Fajmona ve všech koncepčních materiálech po několik desetiletí vymezený 200 metrů široký koridor, kudy by jednou potrubí mohlo vést. O horkovodu z Dukovan do Brna se totiž mluví prakticky od začátku fungování elektrárny v 80. letech.
Dnes už vedení tepláren ví přesně na metr, kudy povede a jaké pozemky tak budou trasou dotčeny. Jednat musí se zhruba 1 300 vlastníky, nicméně výhodou je, že parcely nemusí vykupovat, ale stačí zřídit věcná břemena. Potrubí totiž většinu trasy povede pod zemí, nebude tak ani nijak hyzdit pohled na krajinu. Nad ním navíc nadále bude možné hospodařit na polích. Jediné omezení spočívá v nemožnosti stavby či sázení stromů nad schovaným horkovodem.
