Pomůže třeba při léčbě popálenin, bércových vředů nebo diabetikům, u nichž se rány zacelují obtížněji. Zatím výzkumníci z přírodovědecké a lékařské fakulty vyvinuli umělou bílkovinu, odborně zvanou fibroblastový růstový faktor. Normálně jej produkují buňky těla a napomáhá třeba právě k hojení ran.
„Přirozený růstový faktor funguje jen 10 až 12 hodin. Díky proteinovému inženýrství, při němž odborníci počítačovými metodami vytipují nejlepší způsob, jak bílkoviny stabilizovat, se podařilo najít variantu růstového faktoru, která je aktivní i po dvou týdnech,“ přiblížil Jiří Damborský z přírodovědecké fakulty objev, na němž začali pracovat už před šesti lety.
V roce 2013 k výzkumu přistoupila přidružená firma Masarykovy univerzity Enantis zabývající se biotechnologiemi.
„Naším úkolem bylo zmapovat, jaké jsou možnosti využití na trhu. Spolu s odborníky z ekonomicko-správní fakulty jsme udělali průzkum a jako klíčová oblast nám z toho vyšla regenerativní medicína,“ popsala ředitelka firmy s osmi zaměstnanci Veronika Štěpánková.
Bílkovina má zatím podobu bílého prášku
Na konci loňského roku se jim podařilo získat peníze z prestižního dotačního programu SME Instrument. Dosáhne na ně jen asi pět procent žadatelů z celé Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Enantis je velmi malá firma, o to více si v ní získání peněz z tohoto programu pochvalují.
„Přijít na trh s novým produktem je v případě biotechnologických společností velmi obtížné. O zisk peněz z tohoto schématu usilují ročně tisíce firem. Přirovnal bych to k Lize mistrů ve fotbale,“ vyzdvihl úspěch David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra, jež se získáním dotace pomáhalo.
Vyvinutá bílkovina má nyní podobu bílého prášku a nedá se ještě použít k hojení ran. Výzkumníci mají 30 milionů korun a dva roky na to, aby našli vhodnou formu.
„Doufáme, že po dvou letech budeme mít bezpečný, ověřený produkt a budeme tak mít data pro oslovení vhodných strategických partnerů nebo investorů,“ dodala Štěpánková. K rozšíření výsledného produktu na trh totiž budou potřebovat další peníze.
Výzkumné „bokovky“ Masarykovy univerzity
Společnost Enantis založila Masarykova univerzita v roce 2006 jako takzvanou spin-off firmu. Hlavním posláním takovéto firmy je převést zajímavý akademický výzkum do praxe. Enantis se konkrétně zabývá vylepšováním vlastností proteinů pro biomedicínské a environmentální aplikace.
Grant SME Instrument se jí podařilo získat ve dvou fázích, což se žádné jiné české firmě nepodařilo. V minulosti Enantis například pomohla vyvinout metodu k likvidaci bojové látky yperit.
Dohromady Masarykova univerzita založila třináct spin-off firem. Ne všechny však fungují dodnes. Enantis je jednou z nejstarších a nejúspěšnějších.
Daří se také technologické společnosti FlowMon Networks, která byla dříve známá pod názvem Invea-tech. Pomáhá chránit počítačové systémy před kybernetickými hrozbami nebo zvyšovat výkonnost aplikací.
