Sešup na nejhorší příčku si v končícím volebním období vysloužil Jihomoravský kraj v hodnocení schopností „průhledně“ soutěžit a uzavírat zakázky. Riziko korupce je podle analýzy za loňský rok, kterou zpracovala organizace Hlídač státu, na jihu Moravy ze všech regionů nejvyšší.
Na šestipísmenné škále si kraj vysloužil poslední známku F, tedy v terminologii vysokých škol – nevyhověl. Za rok 2017 přitom bylo jihomoravské hejtmanství druhé nejlepší.
Takzvaný K-Index tentokrát ovlivnil i fakt, že největší sumu z rozpočtu kraje spolkla jediná firma – plzeňská Škoda Transportation, která získala sedmimiliardový tendr na dodávku nových vlaků.
„Pokud bychom nákup ignorovali a předpokládali, že je na tom Jihomoravský kraj v průměru podobně jako ostatní regiony, i tak zůstane na posledním místě,“ říká šéf Hlídače státu Michal Bláha s tím, že by si pouze známkově polepšil na „éčko“.
Hlavní problémy propadu jsou jinde. Třeba značné množství smluv nemá v registru uvedenou hodnotu zakázky. To sice u různých dohod o spolupráci nastat může, podle Bláhy to však není časté. „Podle našich zkušeností je při skrytí ceny většinou zneužíváno obchodní tajemství,“ míní a odvolává se na porovnání s dalšími regiony. Zatímco jižní Morava skrývá cenu u 14 procent všech smluv v registru, například Plzeňský kraj jen u tří.
Nové koalice chce soutěžit všechny zakázky od 200 tisíc
Nejvyšší vedení hejtmanství se ke kritickému hodnocení odmítlo blíže vyjádřit s tím, že je v tuto chvíli nutné řešit důležitější věci v souvislosti s pandemií koronaviru.
„Moc nechápu, proč jsme tak dopadli. Vše zveřejňujeme a děláme transparentně, i malé zakázky,“ dušuje se končící náměstek pro oblast majetku a investic Petr Hýbler (ANO).
Překvapený je i dosluhující šéf kontrolního výboru kraje a dnes už bývalý krajský zastupitel Stanislav Navrkal (KSČM).
„Nejde kontrolovat všechny zakázky a smlouvy, na to kontrolní výbor nemá kapacitu. Avšak u těch, které jsme prověřovali, jsme žádná velká pochybení nenašli. Je zavedená i protikorupční strategie,“ reaguje Navrkal.
Budoucí krajská vláda KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Starostů na několika místech koaliční smlouvy transparentnost a otevřenost úřadu řeší.
„Všechny zakázky nad 200 tisíc korun nově vysoutěžíme, vždy zveřejníme výzvu a o tendr se tím pádem může ucházet kdokoli,“ vysvětluje Lukáš Dubec (Piráti), jenž jako první náměstek hejtmana bude mít na starost právě transparentnost.
I ostatními problémy se nová koalice hodlá zabývat. „O tom, proč kraj dopadl tak špatně, se musíme pobavit s úředníky, kteří mají zakázky na starosti. I z toho vzejdou další opatření,“ dodává kandidát na hejtmana Jan Grolich (KDU-ČSL).
Jinou známkou se kraj chlubí
Zajímavé je, že zatímco hodnocení Hlídače státu současné vedení hejtmanství příliš nekomentovalo, na krajském webu se pochlubilo jiným s názvem Zindex, které také sledovalo transparentnost. A není divu. Jeho tvůrci naopak jižní Moravu dali na druhou příčku mezi regiony.
„Veřejné zakázky zadáváme odpovědně a dodavatele vybíráme tak, abychom získali nejlepší hodnotu za peníze zohledňující kromě ekonomických ukazatelů i ukazatele společenské a environmentální,“ chlubí se v prohlášení dosluhující hejtman Bohumil Šimek (za ANO).
Jak je možné, že se známky za stejnou oblast u dvou organizací natolik rozcházejí? Na vině jsou data, s nimiž hodnotitelé pracovali. Zatímco v Zindexu brali v potaz hlavně informace z věstníku veřejných zakázek, Hlídač státu vycházel z registru smluv i dalších veřejných dat o firmách.
„Hodnotili jsme konkurenci v zakázkách, tedy kolik hlásí zájemců, protože čím více jich je, tím lépe. Dále jestli je cena jediné kritérium, nebo ne, což je také vnímáno pozitivně. A řešíme i podíl zrušených zakázek. Vysoký počet může mít negativní vliv,“ jmenuje několik příkladů vedoucí projektu Zindex Jiří Skuhrovec.
Hlídač státu: Naše hodnocení je komplexnější
Bláha z Hlídače státu však vidí klíčový rozdíl v tom, že Zindex mapuje jen věstník, kde mohou chybět především malé zakázky, u nichž lze firmy vybírat bez výběrového řízení.
„Také neřeší, že vysoutěžená cena nemusí být konečná, protože se uzavírají dodatky, které náklady navyšují,“ vysvětluje Bláha s tím, že Hlídač státu se snaží na transparentnost nahlížet komplexněji.
Dokonce klade důraz i na to, kolik tendrů dostávají firmy, jejichž představitelé sponzorují politické strany. Mezi nimi je třeba společnost IMOS, která získala zakázku na stavbu výcvikového střediska pro záchranáře za sto milionů.
Zakázky kraje získali sponzoři ANO, ODS i TOP 09
Hnutí ANO, které stojí v čele kraje čtyři roky, získalo od firmy podle dat Hlídače státu 15 tisíc korun. Častým partnerem pro kraj je Olman service, který zajišťuje úklidové služby. Od roku 2018 získal 26 zakázek za celkem 77 milionů. Hnutí ANO už v roce 2014 poslal přes 30 tisíc.
Nejde jen o ANO, zakázky získávali také „dárci“ jiných stran. TOP 09 sponzoroval člen dozorčí rady stavební firmy Unistav, sociálním a občanským demokratům poslali peníze zástupci stavební firmy Porr.
Hlídač státu netvrdí, že se firmy k zakázkám dostaly nekalými praktikami, jen upozorňuje na možné riziko. „Nemyslíme si, že je vhodné obchodovat se státem a dalšími institucemi, když zároveň firmy dané strany sponzorují,“ má jasno Bláha.
Skuhrovec mu však oponuje, že těžko kraj může z výběrových řízení vyřadit zmíněné firmy, když už se do něj přihlásí a hlavně dodají nejvýhodnější nabídku. U malých zakázek však má hejtmanství volnou ruku, komu je zadá.
