Definitivní verdikt padl jen pár dnů poté, co skupina nadšenců oznámila výrobu placek, které by prodávali s tím, že výtěžek darují radnici na elegantní prezentaci cisterny.
„Prodej se uskuteční i tak. Jen pozměníme grafiku. Zřídíme transparentní účet, abychom byli připraveni, až se zase něco historického objeví, což se ve Znojmě děje každou chvíli, a bude například potřeba rychle zaplatit projekt,“ plánuje lídr Změny Znojmo Jiří Ludvík, který je zároveň prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, na kterém se placky budou prodávat.
V místě nálezu nakonec bude jen informační cedule s QR kódem a přímým prolinkem na interaktivní podzemní prezentaci včetně videa.
„S minimálními náklady uvidí lidé maximum,“ shrnul starosta města Vlastimil Gabrhel (ČSSD). Ten na posledním zastupitelstvu odmítl variantu pochozího skla jako drahou, památku měla připomínat jen kamenná deska.
Zněly však hlasy, že se Znojmo chová barbarsky.
„Představitelé nemají vztah k historii ani turistům. Ani někteří místní si neváží kulturních hodnot a vidí v nich jen dojnou krávu,“ zlobil se třeba šéf Okrašlovacího spolku ve Znojmě Otto Bouda.
Památkáři oponovali, že nemohou městu přikázat, jakým způsobem má cisternu prezentovat.
„Jsme rádi, že se podařila zachovat a nezabetonuje se, jen vyplní násypem. Spokojíme se s tím, že tam nález zůstane a nebude se do něj zasahovat. A nic nebrání prezentaci pod sklem třeba za padesát let, když někdo bude chtít zvelebovat Znojmo,“ sdělila již dříve Radmila Stránská z Národního památkového ústavu v Brně.
Radnice nad pochozím sklem později uvažovala, ale zamítla ho kvůli negativním zkušenostem z jiných měst – bývá zapařené a poškrábané od kamínků.
Neprošla ani možnost prostor cisterny ponechat otevřený a sklo podsvítit, změny klimatických podmínek by totiž památku znehodnotily.
