Závěrečného soudního jednání se zúčastnila pouze jedna ze dcer Hugo Salma - Marie, která spolu se svou sestrou podala žalobu proti výrokům historičky Evy Nečasové v knihách Qui bono restituce I. a II. Dcerám Hugo Salma vadilo, že Nečasová zkreslila ve svých textech některé údaje a poškodila tak pověst a dobré jméno jejich otce.
Soud ale řekl, že se historička musí omluvit jen za některé výroky. Například za část, v níž srovnává smrt Huga Salma s osudem Adolfa Hitlera.
"Ve třech z patnácti výroků došlo k narušení osobnostních práv Huga Salma. Nebylo zjištěno žádné jeho provinění, takže srovnání s Adolfem Hitlerem nebylo na místě," konstatoval soudce Michal Ryška.
"Podotýkám, že v tomto případě nešlo o restituce, ale o čest mého otce. Jsme velmi spokojeni. Lidé, kteří pouští podobné zprávy do světa, si konečně budou muset dávat pozor," okomentovala výsledek soudního sporu Marie Salmová.
Spokojená je přes výrok soudu ale i historička Nečasová. "Rozhodnutí soudu považuji za velký úspěch. I nadále si za všemi svými výroky stojím. Kdo četl mou knihu, určitě mi dá za pravdu, že jsem Salma s Hitlerem nesrovnávala," uvedla po rozsudku Eva Nečasová.
Obě strany sporu se nakonec podělily i o soudní výlohy.
K německé národnosti se otec sám nepřihlásil, tvrdí dcery šlechtice
Rodina Salmů přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek na Blanensku. Podle publikací Nečasové po právu, protože Hugo Salm měl říšské (německé) občanství, k němuž se přihlásil.
Dcery hraběte s tím ovšem zásadně nesouhlasily.
"Otec byl vychován před první světovou válkou a po ní získal majetek, který byl zadlužen až nad hlavu. V roce 1930 se nepřihlásil k národnosti německé, nýbrž byl přihlášen sluhou a komisařem - na to tehdy byly předpisy, že když máte mateřskou řeč němčinu a německé školy, tak jste automaticky německý občan. Rozhodně to nebylo jeho rozhodnutí," uvedla již na začátku soudního sporu Marie Salmová (čtete více zde).
