Legionáři se po první světové válce vracejí do vlasti po transsibiřské magistrále, přitom ale musí čelit útokům rudoarmějců. Právě tato historická etapa českých dějin se stala inspirací pro vývoj počítačové hry s názvem Last Train Home od brněnského studia Ashborne Games. Krátce po jejím vydání loni v listopadu se na platformě Steam dostala do desítky nejprodávanějších na celém světě, v Česku suverénně obsadila první příčku.
Nejen díky veleúspěšné novince zažívá herní byznys v Brně, kde v minulosti vznikly i takové pecky jako Mafia či Machinarium, nebývalý rozmach. Ročně v atraktivním oboru v regionu vznikají desítky, spíš až stovky nových míst. Podle nejnovějších dat působí na jižní Moravě více než čtyřicet studií, jež generují tržby převyšující odhadem 2,5 miliardy korun. To představuje třetinu celkových českých tržeb v herním průmyslu.
Dřívější data přímo za jižní Moravu neexistují, až nyní je začali místní analytici zpracovávat. „Loni však šlo určitě o významný nárůst, protože vznikala nová herní studia,“ podotýká Lukáš Veselý, jenž má v Jihomoravském inovačním centru na starosti loni na podzim rozjetý inkubátor pro herní vývojáře.
Krycí jména přeložili do čtyř desítek jazykůBrno se zapsalo do herní mapy také jednou ze známých deskovek. Právě na jihu Moravy totiž před devíti lety spatřila světlo světa proslulá stolní hra Krycí jména. Pomocí jednoslovné nápovědy se v ní snaží člověk propojit význam slov na vyložených kartičkách, aby to pochopil jeho spoluhráč a označil ty správné. Deskovka se dočkala velkého úspěchu ve světě, byla přeložena do více než čtyř desítek jazyků, před necelými dvěma roky získala i svou verzi pro mobilní telefony. Její autor Vladimír Chvátil za ni v roce 2016 dostal nejprestižnější ocenění v oboru Hra roku. |
Na této platformě, první svého druhu v Česku, mohou začínající podnikatelé díky spolupráci s experty získat potřebné znalosti a zkušenosti, aby měli co největší šanci uspět na dynamickém trhu velmi konkurenčního prostředí.
Vývoj videoher se tím dostal i do pozornosti jihomoravských politiků, kteří chtějí toto odvětví více podporovat. Krajský radní Jiří Hlavenka (Piráti), jenž má tuto oblast ve své gesci, ovšem občas naráží na rezervovanost nebo přímo nechuť od politických kolegů posílat veřejné peníze do herního byznysu.
„Říkám jim, ať si představí, že jde o film, prostě jen jiný druh zábavy. Já hry vnímám jako kreativní odvětví, ne nějaké prvoplánové střílečky,“ podotýká Hlavenka, který do odvětví jako investor poslal také svoje peníze, nicméně zatím natrefil pouze na neúspěšné projekty.
I podle předsedy Herního klastru Romana Hladíka je potřeba výsledné produkty vnímat z perspektivy jiného způsobu trávení volného času, než je sledování seriálů či chození na film do kina. „Jde o fenomén, z her se stává nový kulturní nosič,“ prohlašuje.
Souhlasí s tím, že není dobře, když dítě tráví u počítače hodiny denně, což už je však podle něj odpovědností rodičů. Dle jeho názoru však existují i hry, které dokážou dětem něco předat a něco je naučit, třeba i jako cesta legií přes Rusko na loď do Vladivostoku.
Nejrychleji rostoucí byznys
Přestože na počet herních vývojářů v absolutním čísle v tuto chvíli vede celkem logicky lidnatější Praha s více než 1 500 pracovníky, Brno silně šláplo na plyn a dnes jich je tu přes devět stovek. V přepočtu na obyvatele je to ve srovnání s hlavním městem takřka dvojnásobek.
„Někteří odhadují, že cifra může vyšplhat až na tři tisíce vývojářů. To bychom se stali jedním z největších center herního průmyslu v Evropě,“ upozorňuje Hlavenka, podle něhož jde dnes o nejrychleji rostoucí byznys na jižní Moravě.
The Last Train Home pošle hráče coby československé legionáře na cestu Sibiří |
To regionu hraje do karet k tomu, aby přebral hlavní prapor, protože celorepublikově se růst tržeb spíš zpomaluje. Před čtyřmi lety činily podle Asociace českých herních vývojářů 5,3 miliardy, o rok později už 7,1 miliardy, ale loni vyrostly odhadem „jen“ o půl miliardy.
Podle Hladíka ovšem čísla zkreslují zahraniční akvizice, kdy tuzemská studia odkoupí větší mezinárodní podniky a hlavní byznys se pak točí kolem distributora, který může mít sídlo třeba v USA. „Do českých čísel se potom promítne pouze provoz studia,“ vysvětluje.
Zájem na šestinásobku
Každopádně zájem nejen českých firem z populárního oboru o novou pracovní sílu je enormní. Pokud zjistí, že někde funguje komunita jako v Brně, kde si vývojáři navzdory konkurenci vzájemně pomáhají a inspirují se, vidí šanci, že tam někoho dokážou ulovit pro své studio. Trendu se přizpůsobují i školy. Kromě Vysokého učení technického, kde existuje Ateliér herních médií, či Masarykovy univerzity s teprve pět let starým dvouletým magisterským oborem věnujícím se vývoji videoher jsou to i ty střední.
Novou Mafii vyladili vývojáři v brněnském skladu, znovu vsadili na příběh |
Před třemi roky vznikl na brněnské Střední škole umění a designu obor s názvem Game Art, tedy vyloženě zaměřený na tvorbu videoher. Ročně tu berou dvanáct studentů, zájem je ale stejně jako o jiné umělecké směry mnohem vyšší, v tomto případě byl letos na šestinásobku. „Na našem pracovišti ve Francouzské ulici je to za tak krátkou dobu jeden ze dvou nejpoptávanějších oborů,“ přibližuje zástupce ředitele školy Miroslav Janda.
Limitem pro uspokojení vyšší poptávky je pro instituci nedostatek expertů jako vyučujících, kteří ve školství nedostanou takové platy jako v soukromé sféře. A pak také nákladné vybavení – nestačí jen obyčejné počítače, ale jsou potřeba „nadupané mašiny“ pro složité programování.
„Mají tam opravdu šikovné studenty, někteří už v oboru i částečně pracují,“ chválí Hladík a doplňuje, že podobně se díky seminářům stejným směrem specializují rovněž na brněnské soukromé Střední škole uměleckomanažerské.
Hráči jsou přehlcení. Uspěje jen pecka, říká vývojář slavných her Dvorský |
Podle něj byla snaha podobné obory zřídit i na technicky zaměřených školách, tam ale existují obavy, že by výuka byla až příliš úzce profilovaná a absolventi by pak měli problém si případně najít práci jinde.
„Já si to ale nemyslím. Navíc ji nemusí získat jen v Brně, spousta lidí se přesouvá do zahraničí,“ má jasno Hladík. A pro cizí firmu lze pracovat i vzdáleně z pohodlí domova, jak je ostatně v IT sektoru častým zvykem.
1. září 2020 |
