Ačkoliv se tento bytostně dobrý a spravedlivý člověk i jemný umělec od května 2018 potýkal s velkými zdravotními problémy, protože ho na noční ulici kvůli cigaretě zákeřně napadl a fatálně zranil nikdy nepotrestaný darebák, jeho odchod bolestně zasáhl nejen brněnský divadelní a český filmový svět.
Herec HaDivadla je v umělém spánku v nemocnici. V nonstopu ho napadli |
„Myslím, že Jano Sedal není případ ‚známého‘ herce, Jano Sedal je případ kultovního herce,“ napsal o něm novinář Jiří Peňás právě v době, kdy zraněný Janko ležel po fraktuře lebky a několikeré operaci mozku dlouhé týdny v umělém spánku, po němž se musel učit znovu mluvit, číst, psát...
„Existoval-li v českém herectví underground, pak je jeho představitelem Jano Sedal, tento rodák z Bratislavy, jehož prešporský, blavácký přízvuk (natahování první slabiky) se lahodně propojil s brněnským akcentem a vytvořil harmonii, která českým uším zněla jako píseň federální touhy,“ charakterizoval Peňás tohoto „něžného barbara“, dlouholetou hereckou oporu brněnského HaDivadla a představitele četných rolí v seriálech Vzteklina, Četnické humoresky, Já, Mattoni, Svět pod hlavou, Maharal či filmů Díky za každé nové ráno, Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Alois Nebel a řady dalších.
Za celoživotní mistrovství v alternativním divadle dostal Janko Sedal v roce 2021 cenu Thálie a málokdo ji obdržel natolik zaslouženě. „Ján Sedal hrával u Hanáků ty nejjímavější role různých těch ztroskotanců, zoufalců, básníků, proklatců. V jeho projevu bylo něco démonického a křehkého zároveň, byl expresivní i lyrický a hlavně – stála za tím vším silná osobnost člověka s názorem a charakterem: Jano je na seznamu signatářů Charty 77, což bylo možné jen tak, že v Brně přece jen existovalo jakési příšeří a Jano se necpal do televize a ve filmu se před rokem 1989 také jen mihl. Ale v alternativním divadle hrát mohl – nebo spíš to nějak vždycky dopadlo – a ta léta nebyla černobílá,“ doplnil jeho portrét Peňás.
Ve věku 76 let zemřel Ján Sedal. Známá tvář HaDivadla a držitel Thálie |
Každý divák, který Janka kdy na jevišti viděl, může skutečně dosvědčit, jak Sedalova vnitřní síla i čistota pronikala na scéně vždycky jasně i do jeho rolí. Janko totiž nebyl „jenom“ herec, byl i zajímavý básník a přemýšlivý tvůrce.
V roce 2018 jeho jemné verše pro sbírku SMS básně vybral kolega Arnošt Goldflam a vloni mu nakladatelství Větrné mlýny vydalo sbírku poetických textů a básní Až pleskne brok. A básně jsou to pozoruhodné. „Víš, co je na lidech/ to smutné a to nejkrásnější?/ Že nemůžou najít/ ten knoflík,/ kterým se to vypíná,“ zní třeba jedna z oněch básniček, jaké Janko prostřednictvím SMS posílal přátelům.
Ján Sedal v představení HaDivadla Bohnice aneb Člověče, nezlob se
Pověstné jsou ale i jiné jeho autorské počiny. Coby v Praze na DAMU vystudovaný loutkoherec putoval začátkem 90. let českou krajinou po různých duchovních místech s poetickým projektem Letel anjel vzduchom. „V něm – většinou v okolí kostelů – vystupoval coby loutkář Ahasver s obrovskými, vlastnoručně vyrobenými loutkami a živou ovečkou,“ charakterizovala jeho spirituálně laděné představení porota Thálie. Janko hrál ovšem i v mnoha dalších pražských i brněnských divadlech, přičemž si s oblibou vybíral spíše nonkonformí scény a projekty.
„Divadlo pro mě stojí na piedestalu lidských dovedností nejvýš,“ prohlásil už před třiceti lety sám Sedal. „Je v něm něco zvláštního, posvátného, kultovního. Přibližuje člověka Bohu. Přítomnost divadla dává lidem kulturu a novou citlivost. Divadlo je těžké ne proto, že se musíš umět pohybovat, naučit nazpaměť text, zpívat, s někým hrát, ale protože v něm otvíráš sebe. A to je to nejtěžší a nejdůležitější v životě.“
Fenomén jménem Psaní Ježíškovi
Naprostým fenoménem se v jeho domovském HaDivadle stalo od prosince 2001 Jankem upravené a režírované Psaní Ježíškovi, které se zde dodnes hraje v době adventu, vloni tedy už 24 let. Ze hry z poloviny 19. století od Františka hraběte Pocciho, napsané původně pro loutky, stvořil Janko zvláštní poloironickou, ale také vrcholně produchovnělou pohádku, do níž se každoročně vracel Sedalův bývalý kolega Pavel Liška, aby zde sehrál úlohu vánočním kouzlem napraveného chlapečka.
Herec a režisér Ján Sedal ve společnosti svou kolegů Josefa Poláška a Pavla Lišky na snímku z prosince 2024.
„Sedal byl bohém,“ shrnul Janíkovo osobní kouzlo Peňás. „To staré dobré slovo z kulturní historie je už zprofanované a neznamená to, že jen člověk vede nezřízený život provázený alkoholickými excesy. Jan byl bohém v tom smyslu, že ‚cikánství‘ (není nutné vysvětlovat, kde se slovo bohém vzalo) provozoval jako do života přenesenou verzi vypjatého umělectví,“ podotkl novinář a připomněl až neuvěřitelné množství úžasných historek, které se na Janka díky jeho bohémství doslova lepily.
Včetně té, jak asi dva roky před listopadem 1989 vylezl ovíněný Janko z vinárny Reduta na Zelném trhu a uprostřed nočního prostranství spatřil v prudké záři reflektorů tribunu, na níž právě huhlal svůj známý projev k soudruhům a soudružkám rudý pučista Klement Gottwald. „Lidi, nevěřte mu, to je zločinec, už jednou vás napálil, rudý vrah je to!“ vrhl se Jano k tribuně. „Stop!!! Co to je za kreténa?!“ ozvalo se ze tmy, zatímco novodobí pochopové se chystali odvléct Janka na stanici Veřejné bezpečnosti.
Vtom si ho naštěstí všiml bývalý spolužák Jiří Adamec, který tehdy v Brně zrovna natáčel prorežimní seriál Rodáci, a doporučil mu, ať se jde domů vyspat. Každý z nich to zkrátka dotáhl jinam.
Změna v programu České televizeČT art v sobotu 1. února nově zařazuje v čase 22.30 Pouť k milosrdným Hru z vrcholné éry kultovního HaDivadla uvádí ČT k uctění památky herce Jána Sedala, jednoho z nejoriginálnějších protagonistů této scény, který zemřel ve čtvrtek ve věku 76 let. V inscenaci natočené coby fiktivní generální zkouška v brněnském televizním studiu ztvárnil Sedal českou hereckou legendu Františka Krumlovského (1983). Dále hrají B. Rychlík, B. Plichtová. M. Maršálek, M. Černoušek aj. Divadelní režie S. Vála. Televizní režie S. Vála a K. Fuksa |
