Podle Hniličky, který je několikanásobným mistrem světa, mistrovství není příliš reálné. „Byl bych strašně rád, kdyby bylo mistrovství v Brně, ale to by bylo potřeba, aby se příprava haly rozjela co nejrychleji,“ uvedl.
Naznačuje, že se postupuje pomalu, i když vedení Brna naopak říká, že se stále drží původního termínu dokončení za tři roky.
„O novou hokejovou halu se zajímám už dva roky, tedy od samého počátku, co jsem vládním zmocněncem pro sport,“ poznamenal šéf agentury. Tehdy však mělo bývalé vedení Brna plány umístit stadion na místo současného velodromu v Pisárkách, loni v únoru současná koalice změnila lokalitu na plochu za pavilonem Z na brněnském výstavišti. Letos v lednu odkryli studii, jak bude nová hokejová aréna vypadat a jak se bude vyjímat vedle ostatních pavilonů.
Podle Hniličky roste také částka, za niž nová hala vznikne, což bourá i původní dohody se státem o spolufinancování. „Na začátku jsme se bavili, že by každý – tedy kraj, město a stát – zaplatil třetinu předpokládané částky,“ prohlásil. Jenže suma skokově narostla. Zatímco na začátku to bylo zhruba 1,4 miliardy, dnes už se podle něj pohybuje mezi dvěma a třemi miliardami.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) mu oponuje, že stále probíhá projektování haly. „Zmiňovat jakoukoliv sumu by tedy bylo v tuto chvíli velmi předčasné,“ sdělila.
Kraj dá maximálně 300 milionů
Poměry financování nové arény teď každopádně nejsou jasné. Třeba Jihomoravský kraj se již vyjádřil, že nebude schopen dát ze svého více než na začátku přislíbených zhruba 300 milionů. „Není vůbec reálné, že by se kraj na stavbě podílel například jednou miliardou,“ vyloučila takovou možnost krajská radní Taťána Malá (ANO).
Podle Hniličky by měl brněnský projekt kvůli výši investice jít mimo systém Národní sportovní agentury a měla by se jím zabývat přímo vláda a ministerstvo financí. Vedení Brna má přitom přesně opačné informace. „Od paní ministryně máme odpověď, že ona s částkou nepočítá, že máme kontaktovat právě agenturu,“ podotkla brněnská primátorka.
Jasnou garanci o spolufinancování hokejové haly, s jejíž výstavbou chce začít město už v příštím roce, ze strany státu tedy Hnilička minulý týden politikům nedal. Z toho důvodu nemá Brno ani záruky pro hokejový svaz, že může světový šampionát za čtyři roky proběhnout na jihu Moravy.
Přitom ještě loni v květnu, kdy se o českém pořadatelství mistrovství světa rozhodovalo, se sekretář Českého svazu hokeje Martin Urban vyjádřil, že vedle Prahy by se mohl konat právě v Brně namísto původně vybrané Ostravy.
Teď se naděje rozplývají. „Aby výkonný výbor mohl vůbec projednat, schválit a navrhnout konání v Brně, museli bychom mít jasné garance, kdy bude hala dokončena a zprovozněna,“ doplnil mluvčí svazu Zdeněk Zikmund. Konečný termín pro změnu místa z Ostravy na Brno sice nemají, vše však musí schválit i Mezinárodní federace ledního hokeje.
Atletický stánek nebude, stát na něj chce dát máloTěsně před dokončením je příprava stavby atletické haly v bohunickém kampusu. Za pár týdnů na ni bude pravomocné stavební povolení, jenže peníze už ne. Národní sportovní agentura (NSA) na ni plánuje vyčlenit sice 150 milionů, podle vedení Brna je to však málo. Celková suma se totiž z původní zhruba půl miliardy, kdy se hala začala plánovat, vyšplhala na 850 milionů. Brno by tak ze svého muselo zaplatit 600 milionů, tedy více, než jaká byla celková cena na začátku. „My bychom potřebovali od státu tak 300 až 400 milionů,“ doplnil primátorku její náměstek Robert Kerndl (ODS). Jinak podle něj hala nevyroste. Podle předsedy NSA Milana Hniličky má stát atletickou halu v kolonce projektů krajského významu, na něž chce maximální částku zastropovat právě na 150 milionech. „Musíme zachovat míru stejné podpory pro všechny regiony,“ řekl Hnilička v reakci na ujištění primátorky, že hala je takřka připravená ke stavbě. „Uvědomuji si, že je to pro vás složitá situace, já vám ale nedokážu odpovědět jinak,“ řekl Vaňkové.Třípatrová aréna, kterou by využívali atleti z celého kraje, tak zůstane jen na papíře. (mos) |
