 |
Její práce tak nespočívá jen v předepisování léků, ale i v navracení ztracené důstojnosti, soběstačnosti a chuti do života. Geriatrička Jana Horáková vysvětluje, proč senioři často zažívají pocit osamělosti, jak se to propisuje do fyzické bolesti a proč už se nebojí domovů důchodců.
Podle statistik zažívá zhruba čtvrtina seniorů pocity osamělosti. Proč tomu tak je?
Souvisí to s narůstající délkou života. Díky lepší zdravotní péči se lidé běžně dožívají osmdesáti nebo devadesáti let. Jenže s tím přichází i to, že postupně ztrácejí své přirozené okolí. Přežijí své vrstevníky, přátele i životního partnera. Zůstávají na světě sami. Dříve, když lidé umírali v sedmdesáti letech, žily ty generace tak nějak víc pospolu. Dnes je stáří mnohem delší.
Když jsem po medicíně začínala, pacienti si nevěděli rady ani s tlačítkovým telefonem. Dnes běžně vidím devadesátníky, jak fungují na dotykových displejích.
