O sázení na sportovní zápasy se zajímal od mladého věku. V neděli chodíval do kamenných provozoven, kde nejčastěji „tipoval“ fotbal a hokej, později přidal i tenis. Miloval rituál, kdy celý týden sledoval, jak se vyvíjejí kurzy, vedl si statistiky a na pobočce pak své poznatky probíral s ostatními. Byl to pro něj koníček a celková záliba ve sportu ho ještě umocňovala.
Vše se změnilo s příchodem internetu. „Sázení už nebylo několikadenní rituál, ale najednou jsem mohl sázet kdekoliv a kdykoliv. Online sázení jsem zcela propadl zvlášť po zavedení live sázek, u kterých se vše vyhodnocuje ihned. Prostě nečekáte,“ líčí Jirka.
Když šel s kamarády hrát florbal, byl rád za každé střídání, aby mohl mrknout, kdo dal zrovna gól a jak se hýbou kurzy. A také průběžně sázet. „Hrát florbal celou dobu bych nervově nezvládl, potřeboval jsem informace. Hned!“ přibližuje Jirka, který dokonce sázel na pingpongové zápasy v Číně, které možná ani nebyly reálné. Potřeba sázet na cokoliv a kdykoliv byla silnější.
KOMENTÁŘ: Online sázení je jako droga. Neexistuje na něj žádný lék |
Jirka měl v zaměstnání na starosti mimo jiné finance. A tak když potřeboval peníze, sáhl po těch firemních. I proto se zdál rodinný rozpočet v pořádku a manželka nepojala podezření. Ve skutečnosti fungoval tak, že co vyhrál, okamžitě znovu vsadil, protože výhra na dluh nikdy nestačila. Žil v permanentním stresu a nevěděl, jak z toho ven. „Třeba to jednou vyjde a vše pak hned uhradím,“ říkal si.
Jednoho dne nastal v práci audit financí. „Bál jsem se, co se stane, až majitelé přijdou na to, že jsem v podstatě sebral jeden a půl milionu, který jsem prohrál. Zpronevěra, vězení, rozvod – to vše se mi honilo hlavou,“ vzpomíná. Zároveň však přišla i velká úleva. „Ta neskutečná tíha, která na mně dlouhou dobu ležela, najednou jako by opadla. Přitom jsem prožíval nejhorší období svého života,“ popisuje Jirka. Manželka ho neopustila, ale musel se jít okamžitě léčit.
Čím dál víc hráčů hledá pomoc
V práci dostal výpověď, ale obviněn nebyl. Našel si nové zaměstnání mimo svůj obor, a i když se obával, že se jeho minulost provalí, nestalo se. Dokonce ho po nějaké době oslovili z původní práce, ale nechtěl se vracet někam, kde o jeho problému se sázením věděli a kde prožil tolik skličujících okamžiků.
Aby dluh splatil co nejdřív a zajistil manželce a dvěma dětem relativně normální život, chodil po večerech a nocích na brigády. Spával čtyři pět hodin denně. „Nebylo to jednoduché období, ale možná i ten zápřah mi pomohl se z toho všeho pomalu dostat a zjistit konkrétní váhu peněz. Už to nebyla jen čísla na displeji,“ podotýká.
Dva gambleři na každého narkomana. V Brně bují i jiný druh závislosti |
Několik let docházel do Společnosti Podané ruce v Brně, kde mu pomohli terapiemi. Po čase se na sezení hráčů pod vedením terapeuta stal z klienta peer konzultantem, tedy člověkem s vlastní zkušeností. „Dokážu se vcítit do problémů klientů a pojmenovat konkrétní situace, které se jim v určitých fázích léčby, ale i v průběhu samotné závislosti dějí a děly. Věřím, že jim moje zkušenosti mohou pomoci si některé věci uvědomit a snad i jít dále. Pokud bych dokázal pomoci ze závislosti jednomu člověku, budu za to šťastný,“ oznamuje Jirka, který je už sedm let „čistý“ a dluhy má skoro splacené.
Jak řešit problém s hranímPrvním krokem je přiznat si, že problém s hazardem existuje, ideálně se někomu svěřit. A nakonec vyhledat odborníka. Seznam center je k nalezení na www.zodpovednehrani.cz. Poradit se dá i s terapeuty prostřednictvím linky pomoci centra Naberte kurz, kterou provozuje Společnost Podané ruce na čísle 777 477 877 sedm dní v týdnu. |
Podle Společnosti Podané ruce mají klienti k peer konzultantům větší důvěru právě díky jejich zažité zkušenosti a mnohdy jsou pro ně důležitými motivačními činiteli – vlastně živoucími důkazy, že i zdánlivě bezvýchodná situace může mít snesitelné řešení. Nedávno společnost také rozšířila telefonickou pomoc (viz box). Na jižní Moravě si o ni loni řeklo téměř 1 200 lidí, což byl v rámci republiky třetí nejvyšší počet.
„Psychologické a terapeutické služby jsou poslední dva tři roky obecně zahlceny zájmem klientů, kapacity ale nedostačují. To nesouvisí s hráčstvím, ale s duševním zdravím společnosti. Je třeba také říci, že patologických hráčů není víc, je to relativně konstantní číslo. Čím více se ale o problematice mluví, tím víc lidí s problémy si troufne jít do kontaktu s nějakou službou a hledají pomoc. A to je dobře,“ říká odborný ředitel Podaných rukou Lukáš Carlos Hrubý.
