„Lidé se v novodobých masopustních průvodech vyjadřují k tomu, co vidí v současnosti, co je zajímá a baví,“ vysvětluje etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.
Zatímco některé menší obce se stále drží tradic a pravidel starých až 150 let, ve městech se do průvodů přirozeně vlévají moderní zájmy a témata. Výrazné oživení folklorních tradic zažívají v posledních letech třeba Židlochovice na Brněnsku, kde od roku 2020 působí spolek Kanava.
 |
„Původní myšlenka byla obnovit v Židlochovicích kroje. Když se nám podařilo do toho trochu proniknout, hledali jsme další tradice, které bychom mohli přidat do našeho repertoáru, a masopust se tak nabízel,“ přibližuje Iva Šosová ze spolku, jenž se snaží o rozvíjení lidových tradic ve městě.
Zatímco dospělí členové Kanavy dbají na tradice a šijí si poctivé slaměné masky, například medvěda, nejmladším návštěvníkům zde dopřejí možnost zhmotnit jejich fantazii, byť by byla z moderní éry. „Sice jako spolek jdeme tradičním směrem, ale u dětí necháváme volnost. Chceš jít za Supermana? Tak běž. Hlavní je, aby je to bavilo,“ popisuje přístup Šosová.
Maska dodává kuráž
Veřejný údiv nad novodobými kostýmy přitom není v historii ničím novým. „Máme záznamy z konce 19. století z Vysočiny, kde lidé v maskách indiánů vyvolávali pohoršení. Tehdy to okolí vnímalo jako něco děsivého a zbytečně moderního,“ líčí Poláková.
Součástí masopustního veselí je i specifická psychologie masky, která svému nositeli dodává nečekanou kuráž.
Masopustní masky umožňovaly beztrestnou kritiku, vše je dovoleno, říká etnoložka |
„Maska je určená k tomu, aby nositel nebyl vidět, takže si může dovolit to, co by bez ní nemohl. I okolí na to reaguje jinak, protože v rámci masopustu je tato nestandardní situace brána jako standardní a zábavná,“ podotýká etnoložka.
Právě tuto vnitřní svobodu a proměnu identity v ulicích vnímá také Šosová. „Lidé jsou jako proměnění, veselejší a odvážnější. Vžívají se do svých rolí. Tradičně už tady máme kostým zloděje, jenž třeba z legrace dělá, že vykrádá obchod. V maskách to okolí přijímá s vtipem,“ dává příklad.
Místo slámy performerka z Kalifornie
Odlišnou cestu volí akce brněnské Káznice v Bratislavské ulici. Tamní průvod rezignuje na tradiční fašank s folklorem a sází na propracovanou divadelní složku. Protože oslava masopustu letos připadá na Valentýna, organizátoři zvolili téma Bouffoni a láska.
„Bouffoni jsou groteskní, nespoutané bytosti, které milují nadsázku a ladně napodobují lidské emoce,“ nastiňuje mluvčí Káznice Radoslav Pospíchal s tím, že cílem je, aby se vnitřní svoboda aktérů rozlila do ulic.
Pro toho, kdo neví, jak to chodí, může být masopust kulturní šok, říká etnograf |
Přípravy zde neponechali náhodě, od začátku ledna probíhají divadelní dílny pod vedením performerky Zuzany Šabaty, jež do Brna přiletěla až z Kalifornie. „Půjde o vžití se do konkrétní role, kterou si aktér vnitřně prožije a následně v ní pak vstupuje do interakcí s okolím,“ vysvětluje Pospíchal, podle něhož lekce zahrnovaly rovněž trénink zpěvu nebo pohybu.
Moderní pojetí navíc odráží i další společenský posun. Zatímco tradiční typy průvodů byly určeny pouze mužům, ty novodobé už nejsou genderově vyhraněné. „V těchto moderních formách už se v maskách běžně účastní i ženy a děti, což v těch úplně původních tradicích nebývalo zvykem,“ upozorňuje etnoložka.
Vlna masopustního veselí začala v kraji už o uplynulém víkendu. Například v Brně na Špilberku vsadili na ukázku tradičního masopustu s folklorem moravského Slovácka, a to bouráním masa a pochodem po hradu. Ve stejný den se průvody s maskami vydaly také do brněnských čtvrtí Kohoutovice a Husovice, v úterý se masopustně veselilo Znojmo.
Kam lze v kraji mimo jiné vyrazit na masopust12. 2. Vyškovský masopust 14. 2. Masopustní průvod – Káznice Brno 14. 2. Židlochovický masopust – Vostatky 14. 2. Hodonínský fašank 14. 2. Poštorenský fašank – Břeclav 15. 2. Masopust městské části Brno-Bosonohy |
