Čtvrtek 26. listopadu 2020, svátek má Artur
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. listopadu 2020 Artur

Kritika Evropské unie už je u nás standardem, říká odbornice na fake news

  10:02
Kolují ve virtuálním i skutečném světě, a kdo není ostražitý, tomu se usídlí v hlavě. Řeč je o fake news, jejichž výzkumu se věnují politologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jedním z nich je Petra Vejvodová.

Pětatřicetiletá Petra Vejvodová vystudovala politologii, z níž má doktorát, a mezinárodní vztahy. Zaměřuje se na výzkum dezinformací, politického extremismu a radikalismu v Evropě i bezpečnostní politiku. Od září se stane vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Aktuální experiment ukázal, že lidé mají často problém poznat, co jsou fakta a co manipulace, i to, že kritický pohled Čechů na Evropskou unii se už stává standardem.

„Ovlivněn dezinformací může být každý. Pokud její autor zná osobní profil čtenáře, vytvoří takovou zprávu, která ho zasáhne,“ upozorňuje politoložka Petra Vejvodová.

Jak se fake news a dezinformace liší od nepřesných informací nebo drbů?
Fake news jsou lživé či falešné zprávy, které přinášejí zavádějící informace. Já raději používám pojem dezinformace. To jsou lživé zprávy, které vznikají s cílem někým manipulovat. Autoři je vytvářejí proto, aby podpořili politický, ekonomický či jiný záměr. Součástí dezinformace je záměrnost, tím se odlišuje od nepřesných informací či drbů.

Váš poslední výzkum se zabývá manipulativními technikami v mediálních sděleních. Zjistili jste, že nejúčinnější jsou ty, které útočí na lidské emoce. Překvapilo vás to?
Vlastně ani ne. Tím, že se tématem s kolegou Milošem Gregorem zabýváme už nějakou dobu, vidíme, jaké manipulativní techniky se v médiích, ať už dezinformačních nebo bulvárních, objevují. Útok přímo na naše emoce – typicky strach, rozhořčení, ale například i sympatie – skutečně funguje nejvíc. První lidská reakce, kterou projevujeme, je totiž emocionální, racionální přijde až poté. Protože je jednou z našich základních potřeb pocit jistoty a bezpečí, je účinnost zpráv vyvolávajících strach obrovská.

Fotogalerie

Výzkum jste provedli pomocí experimentu, přesně řečeno laboratorního šetření. Jak vypadal?
Našim účastníkům, kterých bylo 611 a přihlásili se nám na inzerát, jsme dali přečíst titulky a články. Na monitoru se jim zobrazovaly titulky a oni si sami vybírali, který je zaujal. Ten si rozklikli a otevřel se jim kratší text. Nás zajímalo, které titulky mají největší odezvu, na které nejčastěji klikli, které považovali za manipulativní. Své odpovědi vyplnili do dotazníku.

Výzkum se týkal Evropské unie. Na jaká témata jste se zaměřili?
Především na politickou integraci Evropské unie a aktuální témata týkající se Polska, Řecka, Bruselu. Zajímal nás i postoj daného člověka k Evropské unii, abychom věděli, jak je naladěný a jak o ní smýšlí.

Titulky i texty byly vymyšlené?
Ano. Sami jsme si je vytvořili, abychom mohli kontrolovat, zda obsahují manipulaci. Ke každému tématu vždy byla trojice článků – jeden s protiunijním vyzněním, další s prounijním a třetí neutrální. Texty se lidem zobrazovaly ve speciálním programu, takže neměly žádné, ani grafické indicie o tom, se kterým médiem by mohly být spojeny.

Věděli respondenti dopředu, že vás zajímá manipulace?
Nevěděli, aby nebyli ovlivnění. Přihlásili se do výzkumu týkajícího se politiky obecně. Lhát jim samozřejmě nemůžeme, ale zároveň je nechceme dopředu ovlivnit. Po skončení setkání jsme jim v učebně vysvětlili, o co ve výzkumu jde a že texty byly smyšlené. Vysvětlení je důležité, abychom jimi vlastně sami nemanipulovali.

V textech jste použili nejčastější propagandistické techniky. Můžete je popsat?
Mezi ty nejčastější patří apel na strach, který přímo pracuje s emocemi, dále je to nálepkování, což je stereotypizace, kdy slovy či krátkými slovními spojeními označujeme nějaké skupiny lidí – třeba sluníčkáři či fašisti. Další technikou je svalování viny, typicky za problémy celého světa. V souvislosti s migrační krizí se objevovalo, že za ni může německá kancléřka Angela Merkelová, dnes se svaluje vina na miliardáře George Sorose. K už tvrdším technikám patří démonizace, při níž je někdo označován za obrovské zlo. Na tu jsme narazili v předchozím výzkumu, když jsme analyzovali weby Sputnik, Parlamentní listy, Svět kolem nás nebo AC24. Příkladem je třeba sdělení, že evropští politici lační po krvi. Nebo imigrace je přirovnávána k epidemii znásilňování.

Co dalšího závěry experimentu přinesly?
Vypadá to, že se nám v české společnosti standardizuje kritický pohled na Evropskou unii. Její kritika se bere jako něco normálního. Naopak texty, které poukazují na něco pozitivního v kontextu Unie, lidé vnímají jako propagandu. Často nedokážou rozeznat, co jsou fakta a co je manipulace.

Kdo za kritický pohled může?
Politické elity nekomunikovaly naše členství v Evropské unii dobře. Běžný občan moc netuší, jaké výhody i nevýhody z členství plynou.

Která skupina lidí je na dezinformace a manipulativní techniky nejnáchylnější?
Ovlivněn dezinformací může být každý. Pokud autor dezinformace zná osobní profil čtenáře, vytvoří takovou zprávu, která ho zasáhne. Nejzranitelnějšími však jsou senioři. Byli totiž zvyklí přijímat informace určitým způsobem, který se během jejich života proměnil, a musí se zorientovat v informační džungli. Druhou skupinou jsou mladí lidé, kteří jsou sice technicky velmi schopní, ale mediální gramotnost a schopnost analyzovat informace u nich ještě není dovyvinutá.

Jak se nejčastěji fake news šíří? V poslední době se hodně řeší přeposílání takzvaných řetězových e-mailů...
Ano, ty fungují především u starší generace. Jejich obsahu věří, protože jim je pošle někdo blízký. Všichni máme tendenci věřit lidem, které známe. Kolikrát ale ten řetězový e-mail přijde z adresy, která se jen tváří, že patří našemu známému, ale ve skutečnosti ho poslal někdo jiný. Mladší lidé zase mají tendenci více důvěřovat sociálním sítím a sdělením, která sdílejí kamarádi, a už si nedohledávají původní zdroj. V obou případech hraje podstatnou roli pocit důvěry, jen médium je jiné.

Jak se můžeme proti vlivu dezinformací nejlépe bránit?
Jednoduchý návod samozřejmě neexistuje, ale je dobré ověřovat si informace k velkým aktuálním tématům z více na sobě nezávislých zdrojů. Je potřeba kriticky přemýšlet a používat selský rozum, na který často zapomínáme. Vyplatí se být obezřetný k přehnaným emotivním výrazům i používání velkého množství vykřičníků.

Pro zlepšení mediální gramotnosti jste před třemi lety spolu se studenty založili projekt Zvol si info, který jezdí po školách s přednáškami a workshopy. Jak jsou na tom čeští studenti s mediální gramotností?
Liší se to škola od školy. Záleží na konkrétních učitelích, jak se k mediální gramotnosti staví. Někde mají pravidelně přednášky a projekty, pak jsou školy, kde není chuť to řešit nebo jejich zástupci ani sami nevědí, jak na to. Ukazuje se nám však, že je potřeba se rozvoji mediální gramotnosti věnovat.

A kdy by se s ní mělo začít?
Na střední škole už je pozdě. Někteří odborníci dokonce doporučují, aby se s rozvojem mediálních kompetencí začínalo už ve školce, samozřejmě vhodnou formou s ohledem na věk dětí.

Máte něco i pro základní školy?
Loni jsme s další skupinou studentů odstartovali projekt Fakescape. Jedná se o deskovou hru, která je postavená na principu únikové hry. Hráči však neunikají z místnosti, ale před dezinformacemi, vyplňují úkoly a musí odhalit, kdo je manipulátorem.

  • Nejčtenější

Pediatrička z Brna zemřela na covid. Stovky dětí nemají kam docházet

V brněnských Černých Polích náhle zemřela dětská doktorka. Podle informací MF DNES na covid-19. Stovky rodičů nyní...

Žena s pomocí partnera porodila v autě, její slova dojala operátorku záchranky

Za dramatických okolností se stali rodiči partneři z jižní Moravy, kteří nestihli dojet do porodnice. Jejich dcera tak...

Sto milionů za asfalt v Brně? Asi je na severu výrazně levněji, rýpli si Mostečtí

Sto milionů korun za nový asfalt brněnského Masarykova okruhu? Konkurenční Autodrom Most se téhle cifře diví. Stejně...

Boty se srolují do kapsy. Firma z Brna proráží s nápadem v USA i Kuvajtu

Brněnská značka Skinners uspěla s unikátním hybridem mezi ponožkou a botou pro sport i běžné chození. Za čtyři roky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kamion vjel na cyklostezku, po dvou kilometrech uvázl při cestě pod most

Neobvyklou podívanou zažívali turisté, kteří se v úterý dopoledne vydali po cyklostezce pod Novým Hradem u Adamova na...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Muže soudí za smrt měsíční dcerky, podle žalobce ji schválně vyhodil z okna

Krajský soud v Brně začal projednávat případ Martina Č., který je obžalovaný z vraždy své měsíční dcerky a z...

Jsem úplně blbá, kála se žena, která policistům ukázala vztyčený prostředník

Na svou netrpělivost doplatila mladá žena, která v centru Brna vběhla na přechod, kde svítila červená. K místu se totiž...

Policii uniká muž, který v Brně znásilnil ženu. Kriminalisté žádají o pomoc

Policie pátrá po pachateli, který v neděli večer znásilnil ženu v brněnských Židenicích. Napadení se odehrálo ve...

Novou Mafii vyladili vývojáři v brněnském skladu, znovu vsadili na příběh

Premium Legendární počítačová hra Mafia vsadila po osmnácti letech na nostalgii. Vývojáři z Brna vypustili do světa moderní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...

Žena nemá ráda oblečení. Nudismus praktikuje všude, kde to je možné

Dvaatřicetiletá Molly Spocková z Los Angeles od mala nesnesla mít cokoli na kůži. V pubertě už začala chodit doma nahá...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....